Únik informací a naše předsednictví

Minulý týden otiskl časopis Reflex přepis rozhovoru mezi francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a českým premiérem Mirkem Topolánkem. Jak nás může tato indiskrece poznamenat před českým předsednictvím v Unii?

Ponechme nyní stranou, do jaké míry se jedná o autentický záznam během pracovního oběda, jehož pravost čeští představitelé samozřejmě odmítají. O závažnosti úniku informací však vypovídá to, že se český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg francouzské straně omluvil. Nemůže se však podobný únik informací opakovat během našeho předsednictví, kdy země bude pořádat přes dva tisíce různých schůzek?

Revidujeme naše pravidla

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Zuzany Opletalové se nadále prošetřuje autenticita záznamu i to, od koho mohla uniknout. „Na hlavičce dokumentu bylo mnoho adresátů včetně externích spolupracovníků. Zatím jsme nedospěli k žádnému závěru,“ sdělila pro Respekt.cz. Ministerstvo nadále zdůrazňuje, že přepis není autentický, nehodlá však komentovat do jaké míry či jaké pasáže odpovídají skutečnému jednání.

Zavede ministerstvo nějaký zvláštní režim, aby podobné situaci zabránilo? „Revidujeme naše systémy, zrevidujeme naše pravidla,“ slíbila Opletalová. Je však přesvědčena, že to důvěryhodnost ČR před předsednictvím nepoškodí. „Stává se to i v ´lepších rodinách´. Musíme udělat vše pro to, aby se to neopakovalo,“ zdůraznila.

Je to nepříjemné

Naopak předsedkyně sdružení Ano pro Evropu Monika MacDonagh Pajerová se obává, že zveřejnění zápisu z pracovního oběda nevyšších politiků důvěryhodnost Česka během předsednictví může ovlivnit. „Je to nepříjemné, nepamatuji se, že by se něco podobného stalo během mého působení v diplomacii,“ zdůraznila Pajerová v rozhovoru pro Respekt.cz. Právě ona působila čtyři roky na velvyslanectví v Paříži, stejnou dobu v Radě Evropy i jako ředitelka komunikace a mluvčí na ministerstvu zahraničí.

Během rozhovoru Sarkozyho s Topolánkem nezazněly informace, které by byly přímo tajné, spíše byly důvěrného a neformálního charakteru. Sarkozy chce nadále předsedat Unii pro Středomoří, Topolánkovi oplátkou nabídl podporu předsednictví ve skupině východoevropských zemí. Média však hojně citovala Sarkozyho větu o tom, jak je „strašné“ s Araby jednat, když vám stále visí na telefonu. Podle Pajerové je důležité, kdo záznam pořizoval a jakým způsobem jej překládal. „Když jsem si tento zápis přeložila do francouzštiny, nepůsobilo to na mne tak silácky.“

Dále upozorňuje, že se většinou u pracovní snídaně nebo oběda záznam nedělá, pokud se zúčastněné strany nedomluví na opaku. „U pracovních obědů se nepředpokládá, že se záznam dělá,“ zdůraznila s tím, že během českého předsednictví si politici mohou dávat pozor, zda si u neformální schůzky někdo nedělá poznámky, třeba na oficiální menu. Právě mimo oficiální program se často domluví víc věcí, než které byly předjednány oficiální diplomatickou cestou oběma stranami.

Ředitel Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Břetislav Dančák se domnívá, že únik přepisu schůzky českou diplomacii nepoškodí. „Je to spíše v mediální rovině. Česká republika bude předsedat Unii poprvé, co se dá od ní čekat,“ tak by to mohla interpretovat podle Dančáka média ve Francii. Nakonec i ze zápisu schůzky Sarkosy-Topolánek vyplývá, že francouzská média jsou kritická ke všem zemím, které budou Unii předsedat.

„Jako důležitější vnímám výrok Sarkozyho o tom, že americká protiraketová obrana není důležitá pro Evropu,“ řekl pro Respekt.cz Dančák. „Zápis schůzky však spíše vypovídá o vyjadřování a nelichotivém slovníku politiků. Možná to je však pro občana paradoxně pochopitelnější, než složité zahraničněpolitické studie,“ dodal.

Evropský Topolánek

Nastoluje to i další otázku. Jak obstojí Topolánek jako vrcholný politik Unie? Již od debaklu ODS v podzimních volbách politologové naznačují, že by změna v premiérském křesle těsně před předsednictvím ničemu dobrému neprospěla a Topolánek se při jednání s politiky na Západě rychle učí.

Ostatně je to známá proměna mnoha politiků, kteří se ve druhé půli svého funkčního období zaměřují právě na zahraničněpolitickou agendu, protože zjistí, jak je obtížné něco ze svých plánů prosadit na domácí politické scéně. Tuto skutečnost nedávno připomenul Karel Schwarzenberg na přednášce o prioritách české zahraniční politiky v příštím roce, když hovořil o nově zvoleném prezidentovi USA Baracku Obamovi. „Nový prezident je bezesporu velice zajímavý. Až bude 100 dnů ve funkci, tak uvidí, že chtít změny je jedna věc a realita jiná.“

Český ministr zahraničí tak narážel na mnohá očekávání odpůrců současné Bushovy zahraniční politiky. Od Obamy si například mnoho slibovali odpůrci radaru, včetně celé sociální demokracie. Obama však na postu ministra obrany ponechal Roberta Gatese, který vedl jednání o protiraketové obraně v České republice a Polsku.

Podle Dančáka je obecným jevem to, že když se nedaří politikům na domácí půdě, obrací se na zahraniční témata. „Jaký dopad má však na českého voliče to, že se český politik setká například se Schröderem,“ klade si otázku ředitel brněnského ústavu.