Tolerovaný kartel

Za dva roky oslaví kartel OPEC kulaté padesáté výročí. V září 1960 se totiž konala konference v Bagdádu, na které se pět zakládajících zemí dohodlo na tom, že budou prostřednictvím kvót řídit trh s ropou. Během své historie byl kartel nadmíru úspěšný. Svým členům dokázal zajistit obrovské zisky a cena ropy se pohybovala podle toho, jak OPEC chtěl.

Sílu kartelu svět pocítil nejvíce v roce 1973, kdy se členské země rozhodly snížit produkci o 5 procent a zároveň vyhlásily embargo pro země podporující Izrael v Jomkipurské válce. Ceny ropy vyskočily na čtyřnásobek a svět zažil první ropný šok. Dnes má kartel 13 členů a vyváží zhruba polovinu světového exportu ropy. Přesto jeho vliv zřejmě slábne. „Kdyby měl kartel sílu jako před pěti lety, tak by klidně cenu ropy srazil na 100 dolarů za barel. Teď to ale nedokáže,“ prozradil Respektu.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Země v kartelu už nemají takové rezervní kapacity. Těžbu by mohla krátkodobě zvýšit pouze Saudská Arábie, ale její ropa je příliš kyselá, a rafinérie pro ni nemají dostatečné kapacity. Přesto si podle Hatlapatky kartel určitý vliv udrží. „Velké naděje se vkládaly do Ruska a dalších zemí mimo OPEC. Ale situace se ukázala přesně opačná, než se čekalo. V Rusku poprvé po deseti letech klesla produkce ropy a v dalších letech se to bude zřejmě opakovat,“ tvrdí.

Kartel drží pevně

Nedostatečné rezervy členských států také paradoxně pomáhají držet kartel pohromadě. Ekonomická teorie totiž učí, že čím více členů kartel má, tím jsou subjekty náchylnější k porušování sjednaných dohod. „Dříve k tomu docházelo, ale vzhledem k politické situaci a studené válce kartel vydržel. Dnes tu možnost porušovat kvóty ani nemají,“ uvedl Hatlapatka. Podle analytika Atlantik FT Petra Nováka pomáhá soudržnosti kartelu také rostoucí cena ropy. „Kdyby cena klesala, možná by to mohlo být jinak,“ řekl pro Respekt.cz

Přesto se Indonésie rozhodla v tomto roce z kartelu odejít. Stává se totiž čistým dovozcem ropy a nechce již platit členské příspěvky ve výši dvou miliard dolarů. Kvůli poplatkům vystoupil z OPECu v roce 1994 také Gabon. O dva roky před ním opustil kartel Ekvádor poté, co na jeho žádost nebyly zvýšeny limity těžby. V loňském roce se ale vrátil zpět. „Státy mimo arabský poloostrov mají ztíženou pozici. Nepřineslo jim to výhody, které očekávaly,“ myslí si Hatlapatka.

Zajímavou otázkou je také právní zakotvení kartelu. V drtivé většině států je totiž dohoda za účelem ovlivnění ceny zakázána. Například u nás hlídá kartelové dohody firem Úřad pro hospodářskou soutěž, na úrovni Unie tuto úlohu plní Evropská komise. „Není to povolené ani mezi státy, ale je to neformálně tolerováno. Neexistuje způsob, jak jim to zakázat. Státy mají svou suverenitu, a mohlo by to být považováno za vměšování do vnitřních záležitostí,“ sdělil Respektu.cz právník Lukáš Matějka.

Politické zájmy

Pozornost v poslední době budí zejména Irák. V době jeho okupace Spojenými státy vykonávali jeho členství v OPECu formálně právě Američané. V současnosti má Irák od OPECu výjimku, takže nemusí plnit žádné kvóty. Pokud ale jeho produkce stoupne ze stávajících 2,5 milionu barelů denně na předválečné 4 miliony, kartel se zřejmě rozhodne výjimku zrušit. Tento měsíc Irák podepíše kontrakty s těžebními společnostmi na ropné služby. Dohody budou znamenat návrat zahraničních těžařů do Iráku poprvé za téměř 40 let.

Spojené státy se v minulosti pokoušely vytvořit kartelu protiváhu. „Dohodly se s Kanadou a Norskem, ale jejich tlak nebyl silný. USA se proto vydaly cestou hledání spojence přímo v kartelu, a tím se stala Saudská Arábie,“ upozornil Hatlapatka. O zvýšení těžebních limitů přesto rozhoduje kartel jednomyslně. „Venezuela nebo Irán tak můžou Spojeným státům nechat drahou ropu lidově řečeno vyžrat.“ Kartel se schází dvakrát do roka a příští schůzka se bude konat 9. září. Můžete ji sledovat dokonce online (http://www.opec.org/home/Multimedia/liveStreaming.aspx).

Další kartely?

Podobný kartel jako na trhu s ropou v jiných komoditách neexistuje. V souvislosti s potravinovou krizí se spekuluje o „rýžovém OPECu“. Jednání o jeho založení na konci května iniciovalo Thajsko. Před několika lety se objevila také myšlenka na kartel vývozců plynu. „Zásobování plynem je obtížnější, takže producenti mají dostatečnou sílu na ovlivnění ceny. Rusko tak nemusí vstupovat do žádného kartelu. Na evropském trhu je prakticky monopolem,“ doplnil Hatlapatka