O budoucnosti české energetiky se rozhodne za dva týdny

Českou energetikou a plynárenstvím v posledních dnech zahýbaly tři události. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu vzroste výroba elektřiny z větrných elektráren v příštím roce na sedminásobek letošní produkce, Pačesova komise předala své závěry oponentní radě a domácnosti si od října připlatí za plyn.

Starý model

Plynárenské společnosti od října zdražují plyn pro domácnosti o zhruba 9 až 12 procent. „Do nových cen zemního plynu se promítají maxima cen ropy, která dosahovala 147 dolarů za barel a poslední měsíc také výrazně oslabila česká koruna vůči americkému dolaru. Právě vývoj kurzu koruny v minulých kvartálech vliv drahé ropy částečně mírnil,“ odůvodnil zdražovaní pro Respekt.cz Pavel Grochál z tiskového oddělení RWE.

Cena ropy, od které se cena plynu odvíjí, ale v poslední době klesla až pod 100 dolarů za barel, tedy o více než třetinu z rekordních hodnot. Plynárenské firmy ale využívají starý model pro stanovování cen, který vychází z toho, že ceny plynu kopírují ceny ropy se zhruba půlročním zpožděním. To už ale v současnosti neplatí. „Je to pro ně výhodnější. Využívají kolísání trhu. Spotřebitelé by měli tlačit na to, aby ceny více odpovídaly současné situaci,“ upozornil Respekt.cz analytik Cyrrus Marek Hatlapatka.

Na začátku roku by ale podle něj měly ceny pro domácnosti zase klesnout. „Ropa už nemá důvod vzhledem k světové krizi dále růst.“ To částečně potvrzuje i Grochál z RWE. „Aktuální zastavení růstu cen ropy a jejich pokles je dobrou zprávou a příslibem do budoucna. Bude ale záležet také na vývoji koruny vůči dolaru,“ doplnil.

Dva týdny

Pro peněženky lidí zatím vzdálenou zprávou je, že Pačesova komise zabývající se budoucností české energetiky na půlstoletí dopředu předala své závěry oponentní radě. „Rada by měla předložit své závěry vládě do poloviny října,“ prozradil Respektu.cz Jakub Stadler z tiskového oddělení vlády. Ve zprávě Pačesovy komise se přitom objevuje doporučení posuzovat procesy produkce všech typů energií, což si někteří vysvětlují jako nepřímou podporu dostavby Temelína.

Co se bude dít, jestli oponentní rada závěry komise odsouhlasí, zatím není jisté. „Bude záležet na premiérovi, jak to zhodnotí, ale zatím je brzo na to, předjímat nějaké další scénáře,“ tvrdí Stadler. Vládní programové prohlášení totiž mluví jasně. Současná koalice nebude stavět další jaderné bloky.

„Celá vláda by musela o dostavbě Temelína hlasovat proti, protože je vázána programových prohlášením,“ uvedl pro Respekt.cz tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Jediným řešením by tak bylo změnit programové prohlášení, což by nebylo za současné politické situace nejjednodušší.

Ani dostavba Temelína by ale krátkodobě Česku nepomohla. Mezi lety 2012 až 2016 totiž přestane být Česko pravděpodobně energeticky soběstačné. Rostoucí spotřebu elektřiny, která souvisí s ekonomickým růstem, totiž doprovodí zavírání některých uhelných elektráren (více v článku Česko má nedostatek elektřiny. Musí ji dovážet).

Případné nové jaderné bloky by ale nebyly v provozu dříve než v roce 2020. „V mezidobí by se mohly modernizovat uhelné elektrárny, ale to by vzhledem k dočasnosti takového opatření bylo neefektivní. Kvůli zvýšeným emisím by došlo také ke zdražení elektřiny,“ tvrdí Hatlapatka.

Druhým řešením je výstavba plynových elektráren, u kterých ale hrozí, že za dva až tři roky opět začnou růst ceny plynu. „Jsou to argumenty pro to, neoddalovat dostavbu jaderných zdrojů. Každý rok zpoždění pocítíme ve svých peněženkách,“ myslí si Hatlapatka. Podle odpůrců výstavby dalších jaderných bloků by se ale Česko mělo více zaměřit na úspory (které zmiňuje také zpráva Pačesovy komise), a případný nárůst spotřeby kompenzovat výstavbou nových elektráren na obnovitelné zdroje. (O úsporách energie více v článku Respektu Jak svítit a topit zadarmo)

Celou zprávu Pačesovy komise čtěte ZDE

Větrník, kam se podíváš

Na bližší období v energetice se zaměřil ředitel sekce regulace Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Bohuslav Němeček. Na semináři v Brně totiž prezentoval předpověď úřadu ohledně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v příštím roce. Podle jeho prognózy vzroste výroba z větrné energie z letošních 100 gigawatthodin v příštím roce na 700 gigawatthodin.

Podíl větrné energie se tak v energetickém mixu zvýší na jedno procento. „Razantní růst podílu větrné energie není překvapením, ale větší potenciál má biomasa a solární energie,“ uvedl k tomu Kašpar z ministerstva životního prostředí. Takový nárůst není překvapením ani pro analytika Hatlapatku. „Prudký růst výroby elektřiny z větrných elektráren bude trvat ještě dva až tři roky, pak se dynamika zpomalí,“ předpovídá.

Nárůst nad pět procent by ale podle něj byl pro českou přenosovou síť problémem. „Německý příklad by pro nás měl být mementem. Mají zde obrovský podíl elektřiny z větrníků a to jim rozhazuje síť. Pokud by chtělo mít Česko například desetinu elektřiny z větrných elektráren, muselo by masivně investovat do své sítě,“ upozorňuje Hatlapatka.

Rostoucí podíl elektřiny z větrné energie nebude mít vliv na výkupní ceny, které po dobu 15 let garantuje producentům stát. „Dopad bude pouze v tom, že celkově zaplatíme více,“ informoval Respekt.cz Stanislav Trávníček ze sekce regulace ERÚ. V letošním roce vydají daňoví poplatníci na podporu obnovitelných zdrojů přibližně dvě miliardy (více v článku Podpora obnovitelných zdrojů stojí ročně miliardy). Jen nárůst větrných elektráren tak bude v příštím roce státní kasu stát dalších 250 milionů korun.