Nejhorší scénář: Rozpad finančního trhu a Česko v recesi

Překvapení. Tak by se dal shrnout výsledek pondělního neschválení záchranného balíčku za 700 miliard dolarů americkým Kongresem. Není pravděpodobné, že by se nakonec američtí zákonodárci na nějaké formě pomoci nedohodli. Senát by měl hlasovat již ve středu večer. Co by ale znamenalo pro Spojené státy a globální ekonomiku, kdyby žádný záchranný plán nebyl přijat?

„Pokud by záchranný balíček neprošel, tak by pád akcií byl ten nejmenší problém. Nevratným způsobem by byla zničena architektura současného finančního trhu, tak jak je známe. Část bank by zkrachovala a zbytek by vytvořil mamutí konglomeráty, které by byly finančně soběstačné a obchodovaly by zejména s vládou,“ nastínil pro Respekt.cz pesimistický scénář analytik Pavel Sobíšek z UniCredit. Zcela by tak přestal existovat mezibankovní trh. Banky by půjčovaly jenom tolik finančních prostředků, kolik by měly primárních zdrojů, narostly by jejich marže.

Samé špatné zprávy

Neschválení záchranného balíčku kontrastuje s událostmi z posledních několika hodin. O znárodňování některých evropských bank jsme vás již informovali v článku Krize pokračuje: Znárodňuje se i v Česku. V řádu hodin ale přichází další zprávy o pokračujících problémech bankovního sektoru. Americkou banku Wachovia přebírá větší konkurent Citigroup. Belgická banka Dexia, světově největší poskytovatel půjček lokálním vládám, musela dostat finanční injekci více než 150 miliard korun. Irská vláda s okamžitou platností začíná garantovat veškeré bankovní vklady a britský trh s hypotékami se meziročně propadl na jednu padesátinu své původní hodnoty.

Ještě před rokem to vypadalo, že touto dobou už se budou ekonomiky vzmáhat ode dna. Místo toho se Irsko ocitlo v recesi a britská ekonomika přestala růst. Podobně jsou na tom další vyspělé evropské země. Krize je tak mnohem hlubší, než se dosud soudilo. „Zatím se bráním srovnání s Velkou hospodářskou krizí na začátku 30. let. Podniky totiž do současné krize vstupovaly v lepší kondici a centrální banky ve spolupráci s vládami se enormně snaží trhům pomoci,“ tvrdí Sobíšek. (Více v článku Konec kapitalismu nehrozí)

Do reálné ekonomiky se krize postupně přelívá přes pokles investic. Firmám se totiž zhoršují možnosti financování a navíc klesá poptávka. Českou ekonomiku, které je z velké části závislá na exportu do vyspělých zemí, může stát pokles zahraniční poptávky hospodářský růst. „Česko by se teoreticky mohlo dostat do recese, ale bude záležet na vývoji v Německu. Kdyby zde byl hlubší ekonomický pokles, tak to samozřejmě možné je,“ upozorňuje Sobíšek.

Směr východ

Čeští exportéři by se v případě prohloubení krize museli přeorientovat mnohem rychleji na východní trhy, kde pokles poptávky není tak razantní. „Pokles zakázek je sice znát už teď, ale zatím to není nic fatálního. Turbulence na trzích jsou nicméně obrovské, největší od 20. let, a pokud se s tím nic neudělá, tak to nic dobrého nepřinese,“ varoval v rozhovoru pro Respekt.cz předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Podle něj by mohlo dojít také k zvyšování bariér mezinárodního obchodu. V těžkých obdobích totiž státy většinou přistupují k ochranářským opatřením vlastního trhu v podobě zavádění cel a dovozních kvót. „Těch scénářů je celá řada a v současnosti je ani všechny neumíme domyslet,“ doplnil Grund.

Reálné dopady se ale v ekonomice projevují už nyní. Například mladoboleslavská Škoda Auto na dva dny omezila výrobu, protože se potýká s chladnoucí poptávkou. Do Česka také jezdí čím dál méně turistů. „Všeobecně klesají tržby například v restauracích až o třetinu. Těžko se odlišuje příspěvek světové krize od vlivu silné koruny, ale určitě k tomu krize přispěla,“ řekl Respektu.cz tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Pokud by krize dále eskalovala, tak by podle něj globálně poklesl počet zahraničních turistů z vyspělého světa až o desítky procent. „Česko to pak zasáhne daleko více než sousední Rakousko a Německo, kde to můžou částečně kompenzovat domácími turisty,“ dodal.

Záchytnou kotvou je podle analytika Sobíška americký trh nemovitostí, kde to všechno začalo. Ceny zde padají už rok a půl a z příkladu jiných zemí vyplývá, že splasknutí předchozí bubliny trvá zhruba dva až tři roky. „Zhruba za rok bychom se mohli dostat na začátek nového cyklu, ale to jen za předpokladu, že bude schválen záchranný balíček,“ tvrdí Sobíšek. Pokud by přesto krize trvala déle, neznamená to, že dojde k nejhoršímu. Pesimistický scénář je sice možný, ale zatím se nejeví ani jako nejvíce pravděpodobný. Vždy je ale lepší být připravený na nejhorší.

K tématu čtěte také Audit Jana Macháčka.

Dopadům krize na českou ekonomiku se bude rovněž věnovat pondělní vydání Respektu.