Nechceme být předměstím Číny

Stovky tisíc obyvatel Hongkongu vyšly tento týden do ulic při výročí 17 let od obnovení čínské nadvlády a protestovali proti rostoucímu vlivu Číny na zdejší život a politiku. Přes pět set demonstrantů bylo zatčeno (video z protestů).

Když autorka těchto řádků v Hongkongu před čtyřmi lety žila, ptala se často Hongkonžanů, jak se změnil jejich život od doby předání území do čínské nadvlády. „Nijak zvlášť,“ zněla tehdy většinou odpověď. K anglickým názvům ulic prý přibyly čínské popisky, poštovní schránky už nebyly červené, ale zelené. Časově vytížení obyvatelé metropole, kde se běžně pracuje čtrnáct hodin denně a jež žije ve dne v noci hlavně byznysem, se o politice většinou bavit vůbec nechtěli. Jak ale ukazují nové protesty, evidentně se to mezitím změnilo.

Od poloviny devatenáctého století do roku 1997 byl Hongkong britskou kolonií. Po rozpadu britského koloniálního panství Čína využila příležitosti a přiměla Brity, aby jí sedmimilionovou kolonii na východoasijském pobřeží „předali“ či „navrátili“ - záleží, zda se na věc člověk dívá optikou čínské, či britské terminologie. Podobně jako například Macao získal přístav status „zvláštního administrativního území“, což podle čínské obdoby ústavy znamená, že zdejší vláda disponuje „vysokým stupněm autonomie a přímo podléhá Ústřední lidové vládě v Pekingu“.

Co to v praxi znamená, vysvětluje politologie Wai Ting z Hongkongské baptistické univerzity: „Zachovali jsme si kapitalismus, soudnictví, zákony a hongkongský dolar, takže tvrdíme, že máme vysoký stupeň autonomie. Ovšem jak velký, o tom rozhoduje Čína."

Jedním z nástrojů, jak může Čína vnitřní politiku Hongkongu ovlivňovat, je způsob volby zákonodárné rady (obdoby parlamentu). Polovina ze sedmdesáti zastupitelů se volí podle profesních sektorů, například právníci, dělníci, lékaři nebo učitelé mají garantovaného svého zástupce. A právě do výběru reprezentantů jednotlivých oborů prý čínská vláda výrazně zasahuje: „Peking nejvyšší příslušníky většiny profesních spolků korumpuje prestižními funkcemi a jinými úplatky, aby volili Číně loajální osobu,“ říká Wai Ting.

Podobná situace panuje i při volbě mocného Nejvyššího správního komisaře (šéf exekutivy), který je volen osmisetčlenným sborem volitelů, opět rovnoměrně zastupujícím různé profese: „Výběr většiny sboru Peking rovněž ovlivňuje, například u podnikatelů, kulturních činitelů, zástupců sportovních institucí nebo dělnických odborů. Jde o loutky čínského režimu, které se při volbě komisaře řídí přímo instrukcemi komunistické strany,“ dodává Ting.

A právě za změnu způsobu volby Nejvyššího správního komisaře vyrazili Hongkonžané tento týden protestovat. Podle odhadů až půl milionu lidí v centru mrakodrapové metropole požadovalo, aby se komisař volil přímo. Jendou z účastnic byla i čtyřiadvacetiletá učitelka Henrietta Leung.

„Čína posiluje závislost Hongkongu, například pitnou vodu dnes bereme pouze z Číny, a to mě děsí," říká. „Studenti jezdí povinně na výlety do Číny, kde musejí poslouchat projevy členů komunistické strany. Do škol se nám dostávají nově učebnice, které například mlčí o zločinech Mao Ce Tunga či o potlačení protestů na Náměstí nebeského klidu. A z velké části je to umožněno právě tím, že nemůžeme svoje vládce v Hongkongu volit přímo, ale pouze prostřednictvím zkorumpovaného sboru volitelů."

Podobně vyšla tento týden do ulic také Jessica Poon. „Hodně lidí včetně mě vyprovokovalo to, že se naše Čínou ovlivněná vláda rozhodla, že ve farmářské zóně na sever od centra (tzv. New Territories) začne masově stavět nové domy. Jednak mi vadí, že se tím zničí jediné farmy, které nám ještě v Hongkongu zbyly, ale také se bojím, že jde o nástroj, jak Hongkong psychologicky i fyzicky ještě víc spojit s Čínou - teď máme mezi většinou zdejší zástavby a čínskou hranicí několikakilometrový pás zeleně. Až se zastaví, stane se Hongkong de facto předměstím, které bude volně přecházet do Číny. A ta výstavba je možná hlavně proto, že zdejší vládce volá sbor volitelů loajální Číně."

511 z půl milionu protestujících policie začátkem týdne zatkla pro nepovolenou demonstraci a odmítání spolupráce s policisty (demonstranti odmítli demonstraci rozpustit). Všichni zatčení byli mezitím propuštěni, hlavního organizátora ale čeká podle místních médií soud.