0:00
0:00
Agenda20. 8. 20133 minuty

Nastal čas rýsování ústavních zvyklostí

Česko vstupuje na neprobádané pole

Teď už zbývá jen pozorovat tu atmosféru.
Autor: Milan Jaroš

Překvapivě jen po necelých čtyřech hodinách bylo hotovo. Vynořil se sice poslanec Věcí veřejných Petr Skokan se stížností k Ústavnímu soudu, jejíž reálné dopady je teď velmi obtížně odhadovat, ale jinak se nestalo nic neočekávaného a poslanci vůbec poprvé použili ústavního nástroje starého teprve pár let. Sami – hlasy 140 poslanců – rozhodli o rozpuštění Poslanecké sněmovny.

Historické novinky jsme tím ovšem zdaleka nevyčerpali. Z hlediska mocenského a rozhodovacího totiž Česko vstupuje do zcela nové éry. Dosud nikdy země nefungovala se „zavřenou“ dolní komorou parlamentu. A situace je navíc specifická v tom, že na exekutivní straně mocenského trojúhelníku stojí hráč se značně oslabenou legitimitou – vláda, která nevzešla z voleb, která nezískala důvěru sněmovny a která tedy vládne v demisi.

↓ INZERCE

Pozornost se nicméně nyní obrací zejména k horní komoře parlamentu. Pravicoví politici varují, že prezident Miloš Zeman skrze Rusnokovu vládu a Senát ovládaný levicí prosadí, co se mu zachce. Tak horké to ovšem podle všeho nebude.

Některé ministry v demisi sice svrbí prsty a už oznámili, že by rádi skrze Senát protlačili svoje záměry - ministr zdravotnictví Holcát chce snížit poplatky za pobyt v nemocnici a šéf resortu školství Štys chce uzákonit změny, které si prezident objednal po aféře s Martinem C. Putnou, čili přesun odpovědnosti za jmenování profesorů z hlavy státu na ministra školství.

Ale s těmito snahami nejspíš narazí. Jednak Senát má v tomto speciálním režimu rovněž osekané pravomoci: nemá podle Ústavy právo rozhodovat o některých zásadních otázkách. Nemůže kupříkladu měnit volební systém či rozhodovat o státním rozpočtu. A u těch nezásadních musí jít jen o normy, které „nesnesou odkladu“. Což by bylo možné samozřejmě vykládat všelijak, nicméně dva zmiňované ministerské nápady do této kategorie nespadají ani podle senátorů ČSSD.

A hlavně se v Ústavě dočteme, že každé toto případné senátní „zákonné opatření“ musí tak jako tak souhlasit nová Poslanecká sněmovna, která vzejde z předčasných voleb. „Neschválí-li je (opatření) Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti,“ píše v základním zákoně.

Každopádně budeme následující týdny svědky tvorby něčeho, co zdejší hlava státu označuje za „idiotské“ – tedy rýsování ústavních zvyklostí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Takoví normální gestapáciZobrazit články