Náročný týden

O největší překvapení minulého týdne se postarala Česká národní banka. Bankovní rada totiž na svém čtvrtečním jednání rozhodla o snížení základní úrokové sazby z 3,75 na 3,50 procenta. „Asi dochází ke změně politiky České národní banky, která se začíná zřejmě více zabývat ekonomickým růstem,“ okomentoval rozhodnutí pro Respekt.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Rozhodnutí je o to překvapivější, když sama banka zvýšila odhad inflace ve druhém čtvrtletí příštího roku na 3,4 procenta. Ve své květnové prognóze přitom očekávala zpomalení růstu cen pod tři procenta již na začátku roku 2009. „Jako jediný psychologický důvod mě napadá to, že chtěl guvernér Tůma potvrdit svá slova z konce minulého měsíce, kdy varoval, že by ČNB mohla sazby snížit,“ neumí si vysvětlit rozhodnutí banky Michl.

S tím souhlasí také analytik Atlantik FT Petr Sklenář.„Bankovní rada na sebe ušila bič. V posledním měsíci se neuvěřitelně zaměřila na kurz. Mnoho členů bankovní rady se vyjadřovalo proti silné koruně. Dostali se do kleští a museli vyjít očekáváním vstříc,“ prozradil Respektu.cz. ČNB měla dříve v zákonné úpravě stanoven jako cíl péči o měnovou stabilitu. Právě vzhledem k různým konfliktním situacím byl ale cíl změněn pouze na cenovou stabilitu, která již není zaměřena na kurz koruny. Dalo by se tedy říci, že si banka trochu zavzpomínala na staré časy.

Špatný kalendář

Zajímavě také působí kalendář jednání bankovní rady, na kterých se rozhoduje o sazbách. Již podruhé (stalo se to již v únoru) došlo k tomu, že rada jednala o den dříve, než byly zveřejněny aktuální údaje Českého statistického úřadu. Konkrétně ve čtvrtek jednala bankovní rada a v pátek ČSÚ publikoval čísla o inflaci, průmyslu a stavebnictví. Navíc se k tomu přidalo ministerstvo práce, které v pátek zveřejnilo data o nezaměstnanosti.

Tyto údaje přitom ČNB nemá před svým jednáním k dispozici. „Plánujeme schůzky rok dopředu. My máme svůj kalendář a oni mají zase svůj. Navíc prognóza ČNB by stejně s těmito daty nepracovala,“ sdělila Respektu.cz tisková mluvčí banky Pavlína Bolfová. Její slova potvrzuje také Ladislav Pištora z tiskového referátu ČSÚ. „Nepadá vůbec v úvahu, aby měl někdo data dřív. Máme přesně stanovený den a hodinu, kdy data zveřejňujeme,“ řekl Respektu.cz. Nastavení svých kalendářů přitom nijak nekoordinují. Stejně je na tom ministerstvo práce. „ČNB naše data získává standardní formou jako jiné instituce, tedy formou tiskové zprávy nebo stažením souborů z internetu,“ uvedl pro Respekt.cz Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva.

„Je to chyba na straně ČNB. Statistický úřad zveřejňuje svůj kalendář hodně dopředu. Centrální banka měnila počet klíčových zasedání z dvanácti na osm ročně a nastavila data jednání nešťastně,“ myslí si analytik Sklenář. Podle Michla ale nejsou tyto údaje pro ČNB zásadní. „ČNB si musí všímat trendů a ne aktuálních čísel.“

Nová data

Samotná data o budoucím vývoji příliš neprozradila. „Otazníky spíše rostou,“ tvrdí Michl. Například průmyslová produkce v červnu meziročně rostla pouze mírně nad dvěmi procenty. Ještě hůře vypadají data o průmyslových zakázkách, které poklesly dokonce o šest procent. „Nejviditelnější je to na poklesu zahraničních zakázek. Meziroční pokles 8,5 procenta dokládá slábnoucí zahraniční poptávku a vliv silné koruny. Je to šestý ze sedmi měsíců, kdy tyto zakázky klesaly,“ potvrdil nelichotivé výsledky Sklenář. Klíčovým datem bude pro průmyslníky podle Michla 14. srpen, kdy bude zveřejněn růst HDP Německa.

Inflace v červenci meziročně vzrostla o 6,9 procenta především kvůli zdražování zemního plynu a tabáku. „Už dochází ke zlomu. V příštích měsících bude růst cen pokračovat. Začne více probublávat zlevňování dovezeného zboží a aktuální snížení ceny ropy,“ předpovídá Sklenář.

Statistický úřad zveřejnil také údaje o stavebnictví, které v červnu pokleslo o necelá tři procenta. Podle Sklenáře jde ale pouze o přirozený vývoj. „Stavebnictví se již dostalo na svůj vrchol v letech 2005 a 2006. V současnosti jej zachraňují pouze státní zakázky,“ tvrdí. Ministerstvo práce zase doplnilo statistiky o nezaměstnanosti, která v minulém měsíci vzrostla na 5,3 procenta z červnových pěti procent. „Pořád jde o jeden z nejlepších výsledků od počátku devadesátých let,“ doplnil Sklenář.

Růst zpomalí

Jaký dopad budou mít aktuální data na českou ekonomiku? Podle analytika Michla se v letošním i příštím roce dočkáme ekonomického růstu mezi čtyřmi a pěti procenty. „Bude to ale trochu zkresleno rozjezdem nošovické továrny Hyundai, která posune růst o půl procenta nahoru,“ upozornil.

Zpomalení podle něj navíc není žádnou tragédií. „Dostáváme se na růst potenciálního produktu.“ Trochu větší pokles očekává Sklenář. „Za celý letošní rok by měl růst dosáhnout téměř pěti procent, ale v závěru roku se možná podíváme pod čtyři procenta. Příští rok se budeme pohybovat mezi 3,5 a 4 procenty,“ dodal.