0:00
0:00
Agenda4. 7. 20088 minut

Kůrovec na vládě

Novou dynamiku do sporu ohledně toho, jak čelit přemnožení kůrovce na Šumavě, vnesli senátoři. Převážně lidovečtí a občansko-demokratičtí senátoři vyzvali premiéra, aby situaci začal řešit na vládní úrovni a rozhodnutí neponechával pouze na ministerstvu životního prostředí.

Astronaut
Autor: ČTK

Novou dynamiku do sporu ohledně toho, jak čelit přemnožení kůrovce na Šumavě, vnesli senátoři. Převážně lidovečtí a občansko-demokratičtí senátoři vyzvali premiéra, aby situaci začal řešit na vládní úrovni a rozhodnutí neponechával pouze na ministerstvu životního prostředí. (Více ZDE)

↓ INZERCE

Jak se postaví Mirek Topolánek k výzvě, která zpochybňuje práci šéfa zelených Martina Bursíka, zatím není jasné. „Pokud dopis přijde na úřad vlády, premiér má povinnost do 30 dnů odpovědět. Jelikož to je písemně, tak předpokládám, že odpověď bude také písemně,“ sdělil Respektu.cz Jakub Stadler z tiskového oddělení úřadu vlády.

Ministerstvo ústy svého mluvčího výzvu senátorů odmítlo. „Zákon mluví jasně. Kompetence ohledně národních parků patří ministerstvu životního prostředí. Od nás nelze očekávat, že bychom v tomto ohledu iniciovali nějakou změnu,“ řekl pro Respekt.cz mluvčí Jakub Kašpar.

Jako Pačesova komise

Bývalý ministr životního prostředí a současný senátor Bedřich Moldan (ODS) se nedomnívá, že by situaci ohledně šumavského národního parku měla řešit vláda. „Z toho, že za mnou nepřišli, abych to podepsal, vyplývá, že bych se k výzvě stavěl rezervovaně,“ řekl pro Respekt.cz Moldan, který je zároveň ředitelem Centra pro otázky životního prostředí UK.

Podle něj by se situace na Šumavě měla řešit podobně jako otázka energetické koncepce státu. Nezávislá odborná komise pod vedením Václava Pačese totiž vypracovala zprávu, kterou nechá ještě premiér oponovat dalším odborníkům. „To je dobrý způsob. Pokud by se vytvořila expertní skupina, která by měla podloženu svou autoritu tím, že bude jmenována premiérem.“ Moldan připustil, že situace na Šumavě je vážná a měla by se řešit i v součinnosti s místními starosty. „Správa parku je určitě kompetentní a ví, co dělá,“ zastal se však současného vedení šumavského parku Moldan.

Spor se vede především o to, jak velké by měly být bezzásahové a první zóny v šumavském parku. Místní starostové již dokonce žalovali ministra Bursíka pro nečinnost. Vadilo jim to, že po vichřici Kyrill nebyly polomy zpracovány a hrozí tak nárůst a především rozšíření kůrovce i do hospodářských lesů (Více v textu K. Čopjakové Další žaloby na Bursíka).

Bavorské vesnice se také bouří

Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava František Nykles tvrdí, že s nimi ministerstvo a současný ředitel parku František Krejčí sice komunikují, ale v potaz jejich stanoviska neberou. Vedení parku prosazuje rozšíření prvních zón na 30 procent rozlohy národního parku, což je pro obce nepřijatelné. Vadí jim také to, že park nechce povolit větší počet hraničních přechodů s Rakouskem a Bavorskem. „Bavorské obce jsou ještě se svými požadavky radikálnější,“ upozornil pro Respekt.cz Nykles s tím, že ani na druhé straně hranice nepanuje idyla. Výzvu senátorů tak vítá. „Hodnotíme to pozitivně, protože veškerá jednání, a bylo jich hodně, v podstatě nepřinesla žádný efekt.“ Starostové navrhují zřízení funkce vládního zmocněnce pro Šumavu.

Podobný názor má i jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS), který již v minulosti premiéra vyzval, aby se problematikou zabýval. Nesouhlasí totiž s tím, že by se rozhodování o koncepci ochrany životního prostředí mělo přenechat pouze ministerstvu, případně správě parku. „Park byl zřízen vládním rozhodnutím, odpovědnost by tak měla převzít vláda,“ zdůraznil pro Respekt.cz.

Právě problematika lesů, vodního hospodářství, cestovního ruchu, hraničních přechodů, nebo i přeshraniční spolupráce spadá do kompetencí ostatních rezortů, jako je ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo vnitra nebo zahraničí. „Dialog je veden, ale ta úroveň, kterou jsme si dnes vyzkoušeli, k řešení problémů vést nemůže,“ dodal Zahradník k jednání, které právě měl s vedením parku.

V Krkonoších to jde

Mluvčí ministerstva životního prostředí Kašpar postrádá v debatě o Šumavě racionální jádro. Režim ekonomického rozvoje v národním parku se nadá zaměňovat s režimem ekonomického rozvoje například ve středních Čechách. „Šumava je národní park, je významný i z hlediska evropského, je to třeba brát do úvahy, když se bavíme o rozvoji tamních obcí.“ Podle něj je třeba se s obcemi bavit o konkrétních a věcných návrzích.

Příkladem může být spolupráce krkonošských obcí, které leží v KRNAPu. „Šumava je prostě červený hadr, mediální kamínek, se kterým si každý rád hodí po ministerstvu,“ stěžuje si Kašpar. „U ostatních národních parků se debata vede naprosto věcně,“ dodal.

To potvrdil i Nykles. „Kolegové v Krkonoších takovéto problémy neřeší. Šumava je snad začarovaná. My jsme žasli, tam se požadavky obcí řeší k naprosté spokojenosti a ve shodě,“ svěřil se předseda sdružení šumavských obcí.

Těžařská lobby? Mediální bublina

Krejčí komunikaci se zástupci krajů a obcí hodnotí pozitivně. „Komunikace v rámci regionu běží dobře. Připomíná mi to týmovou práci. Neznamená to, že se na všem shodneme,“ odmítl výtky ředitel parku Krejčí. Připustil však, že se park teprve učí spolupracovat na regionálním rozvoji. „Pojednávali jsme například návštěvní řád, a zásadní připomínka byla pouze ke splouvání středního toku Vltavy v létě,“ řekl pro Respekt.cz Krejčí. „Podstatné je, aby se rozjela spolupráce mezi správou a obcemi, aby si normální Šumavák uvědomil, poznal a zažil, že národní park je pro region výhodou.“

Krejčí však dodal, že úlohou parku je rovněž vychovávat jeho návštěvníky k ochraně přírody. Odmítl, že by na park byl vyvíjen tlak ohledně vyšší těžby dřeva. „Nic takového jsem nezaznamenal. Je to mediální bublina. Žádné tlaky na těžbu dřeva nejsou,“ zdůraznil ředitel parku. Tutéž námitku odmítl i zástupce obcí Nykles. „To je to, na co český čtenář slyší. Když je za něčím nějaký kšeft, nějaká korupce.“

Kácet, nekácet

Jaromír Bláha z Hnutí Duha s výzvou senátorů nesouhlasí. Podle něj se jedná o nesystémový krok. „Vláda nemůže rozhodovat podle počtu brouků, jestli se bude kácet nebo ne,“ reagoval pro Respekt.cz. Kabinet podle něj svým rozhodnutím o zřízení parku v roce 1991 svěřil kompetence ministerstvu a správě parku.

Bláha podporuje, aby se lesy s kůrovcem v jádrové zóně vyrovnaly samy. Ta by měla být naopak neporušená, aby plnila dobře svou funkci. Hnutí odkazuje na zkušenosti ve vedlejším parku Bavorský les. „Co se týká populační dynamiky, tak ta je v obou parcích stejná.“ Zdůraznil, že i mrtvý les plní funkci pro obnovu nového porostu lépe než vytěžené holé louky. Navíc podle interní ankety Hnutí Duha 78 procent návštěvníků Šumavy nepodporuje těžební zásahy jako součást boje proti kůrovci. Bláha je přesvědčen, že lidé pouze nejsou zvyklí vidět mrtvý les, ve kterém začínají vyrůstat mladé stromky.

Podle Nyklese je však problém, že do budoucna by do bezzásahového režimu mohla patřit až třetina šumavského parku. "My bychom souhlasili zhruba s těmi deseti procenty," řekl předseda svazu šumavských starostů.

Jaký je názor vedoucího Katedry ochrany lesa a myslivosti Fakulty lesní a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Marka Turčániho k řešení situace na Šumavě?

Kůrovec je nedílnou součástí dospělých smrkových lesů a k přemnožení může dojít při splnění některých podmínek (dostatek oslabených anebo poškozených stromů, nízká účinnost přirozených nepřátel atd.). Nejvýznamnějším obranným opatřením je proto zpracování kalamitní hmoty a stromů napadených kůrovcem. V přísně vymezených chráněných územích (přírodních rezervacích a jádrových zónách národních parků), kde z titulu sledování přirozených vývojových procesů nedochází ke zpracování napadených stromů není problémem, když smrkové porosty odumřou.

Rezervace a jádrové zóny byly zřízeny právě proto, aby v nich člověk žádným způsobem neovlivňoval jejich přirozený vývoj. Problémem je, aby se ponechané nezpracované napadené smrky nestali zdrojem přemnožení kůrovce v okolních lesích. Proto je extrémně důležité uplatnit všechna možná preventivní i obranná opatření v územích v okolí s ponechanou hmotou. Do těchto oblastí by měla být směřována veškerá snaha o zvládnutí situace a to jak v odborné a finanční, tak i v politické rovině.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].