Klausova chvíle

Je to možná největší chyba Jiřího Paroubka od chvíle, kdy stanul v čele ČSSD – složil vládu Mirka Topolánka. Ačkoli se to může zdát jako rána do týlu ODS a dalších koaličních stran, ve skutečnosti je to pro ně dar z nebes. Vezměme si to postupně.

1. Průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že si veřejnost nepřeje pád vlády. Tím méně ve chvíli, kdy řídí Evropskou unii. Může se tedy stát, že česká společnost bude vnímat krok ČSSD jako zradu země. Jinými slovy nadřazení osobních zájmů nad zájmy Česka.

2. Vládu trápila kauza kolem justiční mafie. I když se kabinet snažil ututlat vážnost vnitřních rozporů, byl jen krůček od odchodu zelených. Těm se vůbec nelíbilo, že Topolánek kategoricky odmítl Veseckou odvolat. I když je justiční mafie i nadále zásadní téma, z pohledu politické scény se odsune na třetí kolej.

3. Jestli ČSSD prosadí předčasné volby až na podzim a do té doby bude zemi vládnout úřednická vláda, ztratí ČSSD hlavní volební terč – krutý a necitlivý tým Mirka Topolánka ve Strakově akademii. Jak známo, voliči poměrně rychle zapomínají a může se stát, že negativní emoce vůči ODS vyprchají.

Topolánek chce volby ještě v létě, protože cítí, že sbírá u veřejnosti body za dobře zvládnuté předsednictví Unie. Proto termín tak rozhodně odmítá Paroubek.

4. Průzkumy preferencí ukazují, že ČSSD by sestavila vládu s komunisty. Ať už přímo koalici či menšinovou vládu s rudou podporou. Letos na podzim slavíme 20 let od pádu totality - jestliže se protne jistý vzpomínkový ethos s předčasnými volbami, může se stát, že ČSSD ztratí u veřejnosti kvůli své vstřícnosti k bolševikům část bodů.

5. Situace pomáhá i zeleným, kteří mohou získat čas na posbírání sil. Chování bývalých zelených poslankyň Jakubkové a Zubové v posledních týdnech navíc překrylo pachuť z ostrého přístupu Martina Bursíka a vedení zelených k těmto rebelkám. Nejdříve vstoupily do nové partaje Demokratická strana zelených a pak hlasovaly proti vládě. To jen dokazuje, že Bursík a spol. netrpěli stihomamem a skutečně u zelených docházelo k pokusu o jakýsi převrat. Založení strany se nedělá přes noc, to musel být déle připravovaný proces.

Opusťme nyní rozebírání jednotlivých bodů a podívejme se ještě na jednoho hráče. Vyslovená nedůvěra vládě je především vítězstvím Václava Klause. Prezidentův vliv na dění v zemi byl v posledních měsících minimální. Vláda jej nebrala vážně a on neměl do čeho píchnout. Objížděl tedy za peníze daňových poplatníků svět a dělal kampaň na svou knihu. Pád vlády jej vrací do hry a je naprosto nepochybné, že si to bude chtít užít.

Už když Klaus zavítal na nedávný sjezd ČSSD, bylo zřejmé, že se chystá něco vážného. Normálně si s Paroubkem Klaus nemohli přijít na jméno, teď se vychvalovali navzájem. Dlouho se mluvilo o tom, že je tu dohoda Paroubka,Klause,Béma a Tlustého, že potopí Topolánka. Uvidíme, s čím prezident přijde, ale bylo by mylné očekávat, že prostě jen znovu pověří Topolánka sestavením vlády. Ano, je to tradice, ale ty Klaus ve svém zájmu už několikrát porušil.

A dodatek na závěr: Je ironií osudu, že „vládu přeběhlíků“, jak ji nazvala ČSSD, svrhli přeběhlíci z ODS a SZ.