Keňa půjde za podporu biopaliv před soud

Ekologická a občanská sdružení podle BBC žalují keňskou vládu za kontroverzní projekt pěstování cukru v deltě řeky Tana. Projekt za 369 milionů dolarů (přes 5 miliard korun) počítá s pěstováním cukrové třtiny na výrobu etanolu a energie. Vláda projekt schválila minulý měsíc i přes varování, že to poškodí místní systém pobřežních mokřin.

Minulý týden soud nařídil pozastavit práce na projektu do doby, než proběhne slyšení u soudu. Projekt totiž podle žaloby porušuje nejméně pět zákonů i samotnou keňskou ústavu. „Pokud je to žaloba na nezákonný postup, těžko se to bude prokazovat. Dokazování takové věci totiž závisí na interpretaci,“ sdělil Respektu.cz právník Marek Nemeth. Žaloby tohoto typu jsou v kompetenci národních soudů.

Žalující stranu zastupuje keňská držitelka Nobelovy ceny za mír Wangari Maathai, která varuje před opuštěním zásad ochrany přírody. „Nemůžeme prostě začít ničit přírodu, protože potřebujeme biopaliva a cukr,“ řekla pro agenturu AFP.

Sporný projekt

Ohrožená oblast leží přibližně 190 kilometrů od přístavního města Mombasa a je mimo jiné domovem celosvětově ohrožených ptáků a primátů. Projekt by měl dopad na území o rozloze přibližně 20 tisíc hektarů. Cukrová třtina totiž vyžaduje množství vláhy a její pěstování tak podle žalující strany způsobí obrovské odvodnění oblasti.

Podle podporovatelů projektu by to ale zvýšilo v oblasti ekonomický růst a zajistilo tisíce pracovních míst. Odpůrci nicméně považují jejich odhady za přemrštěné, protože neberou v potaz náklady na vodu nebo půdu. Pěstování třtiny by navíc podle nich odlákalo turisty, mezi kterými je tato oblast oblíbená.

Sporná biopaliva

Agrární analytik a předseda keňské koalice za pěstování cukrové třtiny SUCAM Peter Kegode pěstování cukrové třtiny k výrobě biopaliv obhajuje. Podle jeho slov by díky tomu mohla zažít Afrika ekonomický boom. „Zapomeňte na informační a komunikační technologie. Biopaliva jsou to, co mohou Afriku dostat do rozvinuté části světa,“ tvrdí Kegode.

Cukrová třtina je pro výrobu biopaliv optimální také podle agrárního analytika Petra Havla.„Je z ní hodně biomasy, sklízí se několikrát za rok, dá se dobře regulovat produkované množství, ale větší priorita pro rozvojové státy musí být potravinová soběstačnost,“ sdělil v rozhovoru pro Respekt.cz. „Obávám se, aby vyspělý svět zase nevyužil rozvojové země. Tentokrát kvůli tomu, abychom si jezdili na šťávu z kytiček.“

Alternativa pro ropu

Rozvojové země může k produkci biopaliv dotlačit drahá ropa, což by mohlo vést k dalšímu celosvětovému zdražování základních potravin. „Je zde řada analýz od OSN a dalších autorit o nevýhodnosti biopaliv, ale je to čistě politické rozhodnutí,“ upozorňuje Havel. Stejně jako při zavádění podpor biopaliv, musí rozhodnout i o jejich zrušení politici. „Základním argumentem pro ústup od biopaliv bude použití jiné alternativy k ropě. Padne tak potřeba biopaliv první i druhé generace, které využívají biologický odpad,“ tvrdí Havel a optimisticky dodává: „Bude to do deseti let, možná už za pět.“

Svůj postoj k biopalivům přehodnocují také členské státy Evropské unie (více v článku Evropa versus biopaliva http://Respekt.iHNed.cz/c1–36369410-evropa-versus-biopaliva)

Vliv světového závodu v produkci biopaliv na ceny potravin potvrdily studie řady organizací. Například britská organizace Oxfam nedávno uvedla, že jen kvůli biopalivům je na světě 30 milionů lidí v existenčních problémech.