Kam bezpečně uložit peníze? Do irské banky
Irská vláda se kvůli obavám z odlivu kapitálu z bank zaručila za veškeré vklady klientů. Británie se následně začala obávat úprku britských vkladů do země svatého Patrika a reagovala podobným krokem. Pohybují se banky ještě v tržním prostředí?
Kdo by čekal, že se soutěžení mezi Spojenými státy a Evropskou unií dostane až tak daleko. A kdo by čekal, že to bude právě Irsko, které představí záchranný plán v hodnotě úctyhodných 400 miliard euro, což téměř odpovídá záchrannému balíčku ve Spojených státech. Jedná se sice pouze o záruku státu v této výši, přesto vzbuzuje irský krok přinejmenším rozpaky.
Irská vláda se rozhodla garantovat veškeré vklady klientů, dluhopisy i půjčky irských bank po dobu dvou let. Netrvalo dlouho a ozvali se politici z ostatních zemí (především eurozóny) s námitkami. Například francouzská ministryně financí Christine Lagardová se do Irska pustila za to, že vůbec další státy neinformovalo před takovým zásadním krokem.
Bruselští úřednici ještě zkoumají dopady irského kroku na konkurenční prostředí, ale eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová již vyzvala státy, aby nejednaly bez dohody s ostatními. Irský ministerský předseda Brian Cowen rozhodnutí vlády brání. Garance státu byla podle něj nezbytná. „Možnost nedělat nic by znamenalo riziko pro stabilitu celého irského finančního systému,“ tvrdí. Vláda ještě před neomezenou garancí pouze zvýšila její minimální výši z 20 tisíc na 100 tisíc eur. To ale trhy neuklidnilo, a tak vláda přistoupila k neomezené záruce.
Šéf labouristické strany Eamon Gilmore premiéra za neomezené garanace kritizuje. Vláda tím prý vypsala bankám bianko šek. „Nedali jsme žádné bance žádné peníze. Pouze jsme poskytli reputaci tohoto státu bankám, aby mohly lépe získávat finanční prostředky a ekonomický život v téhle zemi mohl pokračovat,“ reagoval na jeho slova Cowen.
Británie reagovala vzápětí
Rozhodnutí Irska neovlivnilo pouze tamější trh, ale samozřejmě i banky ve zbytku Evropy. První „na ráně“ byly britské banky, které se začaly bát odlivu kapitálu do Irska. Britská vláda na vzniklou situaci reagovala zvýšením minimální výše garantovaných vkladů z 35 na 50 tisíc liber (přibližně 1,5 milionu korun).
Vláda tak chtěla zabránit také přesunu vkladů mezi jednotlivými britskými bankami. Některé z nich totiž nabízejí také stoprocentní ochranu vkladů. Je mezi nimi i v únoru zestátněná Northern Rock, která ale v pátek oznámila, že už nebude přijímat další zákazníky. Nechce být totiž obviněna z nepoctivého postavení mezi ostatními institucemi.
Pokud neučiní podobná protiopatření také další vlády, bude během dvou let irských státních garancí zajímavé sledovat další vývoj. Kdyby totiž výrazně narostl objem vkladů v irských bankách, mohly by někteří účastníci trhu přestat vládě věřit, že by byla schopná takové závazky pokrýt a kapitál by se mohl i přes státní garance vydat opačným směrem. Irské banky by se tak mohly dostat do úzkých, ale tentokrát by na jejich případné neuhrazené závazky byly přímo napojeny peněženky daňových poplatníků.
České vklady se do Irska nepohrnou
Irsko-britské zásahy se českých klientů příliš nedotknou. „Nemyslím si, že by si čeští klienti začali houfně zakládat účty u irských bank. U nás sice nemáme stoprocentní garanci vkladů, ale rizika jsou zde minimální. České banky jsou dostatečně kapitálově vybavené a mají dobrý přístup k likviditě. Navíc by museli klienti řešit kurzové riziko,“ uvedl pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Vliv to ale podle něj bude mít na bankovní systém v jiných zemích eurozóny. „Nejpravděpodobnější je, že se velké země domluví na větší koordinaci svých kroků,“ předpovídá.
Odlivu klientů se neobává ani výkonný ředitel České bankovní asociace Petr Špaček. „Určitě je to ale nesystémový krok. Jakákoliv stoprocentní garance bez spoluúčasti totiž podporuje morální hazard. A to, že je to státní garance, je ještě horší,“ sdělil Respektu.cz. V Česku jsou garantovány vklady do 90 procent jejich výše, maximálně však 25 tisíc eur (přibližně 600 tisíc korun). Nejde přitom o státní garanci, protože případné náhrady jsou vypláceny z Fondu pojištění vkladů, do kterého přispívají samy banky a stavební spořitelny.
Vzhledem k minimálním rizikům na českém bankovním trhu ani Česká národní banka neuvažuje o zvyšování garance vkladů. „Některé banky už nabízejí stoprocentní pojištění vkladů, čili více, než stanovuje zákon,“ sdělil Respektu.cz Pavel Palivec z tiskového oddělení banky. Případnou novelu o zvýšení náhrad by navíc parlament mohl schválit i zpětně, jak se to už v minulosti stalo.
Problémem by neměl být ani relativně nízký stav finančních prostředků ve Fondu pojištění vkladů. Podle poslední výroční zprávy z roku 2006 je v něm přibližně sedm miliard korun. Větší české banky přitom obhospodařují vklady na úrovni stovek miliard korun. „Pokud by měl fond nedostatek likvidity, půjčil by si peníze, a ostatní banky by je pak do fondu doplňovaly,“ dodal Palivec.
Dovětek: K podobnému kroku jako Irsko se o víkendu rozhodlo také Německo. Německá vláda bude garantovat veškeré soukromé vklady v bankách.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
