Čínský balíček

Čínská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí tempem 9 procent. Přesto se vláda chystá podpořit hospodářský růst. Připravila proto balíček za 4 biliony jüanů (více než 11 bilionů korun) na podporu domácí spotřeby a investic.

Tyto prostředky mají v příštích dvou letech zamířit do výstavby letišť, železnic, dálnic ale i do sociální sféry. „Čínský balíček je jiný, než ten americký. V případě Spojených států šlo o záchranu finančního sektoru, v případě Číny jde o podporu ekonomiky, a to USA teprve čeká,“ okomentoval čínské opatření pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Čína si snaží udržet vysoký růst ekonomiky z několika důvodů. Jednak je na vysokém tempu hospodářství závislá nízká míra nezaměstnanosti, a ze strany čínské vlády jde i opatření do budoucna. „Růst ekonomiky jim nekontrolovaně zpomaluje. Pro podporu čínského HDP bude balíček obrovský stimul,“ upozornil Respekt.cz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Prognózy růstu čínské ekonomiky se snižují s tím, jak se zhoršuje výhled vyspělých zemí, které jsou hlavními odbytišti čínských výrobků.

Například Mezinárodní měnový fond prognózoval ještě před měsícem Číně v příštím roce růst 9,3 procenta (více v článku MMF: Ekonomiky zpomalí, náklady krize rostou). Nyní MMF odhaduje pro Čínu „pouze“ 8,5 procenta. Pro srovnání vyspělým státům v aktualizované prognóze MMF předpovídá pokles o 0,25 procent. Půjde o první pokles od druhé světové války.

V rámci čínského balíčku dojde také ke snížení daně z přidané hodnoty pro firmy. Jedná se tak o další snížení daní za poslední dva měsíce. Čína totiž sáhla k úpravě daňového systému už v září, v obavě z útlumu investic po skončení olympijských her (více v článku Čína se bojí zpomalení ekonomiky po olympiádě a sníží daně).

Kde na to Čína vezme?

Čína se na rozdíl od vyspělého světa nemusí příliš obávat o nedostatek financí na podobná opatření. „Financovat to budou z devizových rezerv, ve kterých mají zhruba tři biliony dolarů. Neustále jim tyto rezervy narůstají, takže prostě dva roky je nebudou střádat, ale využijí je na podporu ekonomiky,“ předpovídá Navrátil.

Pokud by ale nejdřív americké dolary Čína převáděla na domácí měnu, mohla by tím způsobit problémy čínské centrální bance, která „hlídá“ kurz jüanu k dolaru. „Tlak na měnu budou kompenzovat tištěním peněz. Centrální banka si zde nehraje na žádnou nezávislou instituci, takže klidně zafinancuje vládu i za cenu vyšší inflace,“ tvrdí Navrátil.

Čínský vliv

Právě dostatek financí dává Číně do rukou silné karty. Na washingtonském summitu 15. listopadu, který má řešit takzvaný „nový kapitalismus“, tak bude Čína hrát významnou roli. „Je otázka, jak využije Čína summit k rozehrání svých mocenských hrátek. Určitě ale bude hrát důležitou roli při řešení krize. I když se jí na první pohled příliš nedotkla,“ předpovídá Bureš.

Šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn již poslal do Číny své poděkování za podpůrný balíček. „Takové opatření pomůže nejen globální ekonomice, ale i samotné Číně a hlavně přispěje k vyrovnávání globálních nerovnováh,“ prohlásil Strauss-Kahn. Právě makroekonomická globální nerovnováha, kdy si vyspělý svět v čele se Spojených státy „užíval“ na dluh, který následně financovala Čína, stojí podle některých ekonomů v pozadí současné finanční krize.

Čína, která se stala největším věřitelem Spojených států, může navíc prostřednictvím suverénních fondů skupovat velké západní společnosti. „Je zvláštní, že fondy zatím nevyužívají pro nákup podhodnocených firem. Možná se to děje, a my o tom nevíme, ale pokud by to bylo masivnější, tak by to určitě na trh rychle prosáklo,“ tvrdí Navrátil.

Dopady na Česko

Na Česko by zpomalení čínské ekonomiky nemělo mít příliš vliv. „Pokles zájmu o dodávky do Česka zatím nezaznamenáváme. Spíše naopak. Ta kauza s kontaminovaným mlékem je dohnala k větší serióznosti při jednání,“ řekl Respektu.cz Stanislav Kameníček, majitel společnosti Dycans, která se zabývá dovozem zboží z Číny. Podle něj je český trh příliš malý na to, abychom zaznamenali nějaký pokles. „Poptávka z Česka taky neklesá. Je zde stále řada firem, které by chtěly dovážet z Číny,“ uvedl.

Česko za první tři čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu dovezlo z Číny zboží v hodnotě téměř 150 miliard korun. Meziročně to bylo o 15 procent více. Naopak opačným směrem putovalo zboží pouze za 10 miliard korun. „Do budoucna se z čínské strany nedá očekávat příliš velká změna. Jsou poměrně pragmatičtí. Je jim jedno, ze kterého státu pochází jejich odběratel, jde jim o serióznost obchodního vztahu. Finanční krize a kauza s nakaženým mlékem jim navíc pomohou k většímu zaměření na kvalitu a důslednost,“ doplnil Kameníček.