Chávez dráždí Spojené státy

Socialistický prezident Hugo Chávez si připsal menší vítězství vůči USA. Zbaví totiž Venezuelu závislosti na dominantním odběrateli ropy, kterým jsou právě Spojené státy. Chávez na své „asijské“ cestě podepsal dohodu o zvýšení exportu venezuelské ropy do Číny. Plán počítá také s výstavbou tří rafinérií na čínském území a vybudování společné flotily tankerů.

V letošním roce by Venezuela měla do Číny vyvážet přibližně 150 tisíc barelů ropy denně. V příštím roce to má být půl milionu a do roku 2012 má export dosáhnout rovného milionu barelů. Dvě třetiny ze současné produkce Venezuely (přibližně 2 miliony barelů) přitom odebírají Spojené státy. „Jde o jasné gesto vůči Američanům. Chávez tím říká: nepotřebujeme vás,“ řekl pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Novák.

Problémy pro rafinérie

Pokud Chávez odstřihne americké rafinérie od veškeré dodávky, které poputují v příštích několika letech do Číny, bude to pro některé z nich znamenat velké problémy. „Mají totiž technologii přizpůsobenou na venezuelskou ropu,“ zdůvodňuje Novák. Samotné Spojené státy úbytek ropy zpočátku nepocítí. „Ochabující ekonomika bude znamenat také nižší poptávku,“ tvrdí Novák. Po překonání problémů ale budou muset Američané tento přibližně tříprocentní výpadek na celkové spotřebě nahradit dovozem z jiných zemí. A to nebude zadarmo.

Pro Čínu je uzavřená dohoda logickým krokem. „Čína má nedostatek ropy a musí tak více spolupracovat s dalšími zeměmi,“ upozorňuje Xia Yishan z Čínského institutu pro mezinárodní studia. Například podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dovážela Čína v roce 1993 pouze 2 procenta ze své spotřeby ropy. V současnosti to je již přibližně polovina.

Do roku 2030 by se měla čínská spotřeba zdvojnásobit, a dosáhnout tak 15 milionů barelů denně. Pro srovnání: Spojené státy v současnosti spotřebovávají 20 milionů barelů za den. Rostoucí čínský hlad po ropě táhne vzhůru také produkci. „Čína vyhnala cenu ropy nahoru, což umožňuje otevírat za jiných okolností nerentabilní naleziště. Nabídku ale budou moci zvyšovat hlavně země mimo OPEC. Kartel si totiž svou produkci určitě pohlídá,“ předpovídá Novák. Podle něj navíc členské státy kartelu záměrně zkreslují své statistiky o zásobách ropy, aby tím ovlivňovaly cenu.

Venezuela, Čína, Rusko?

Dohoda mezi Venezuelou a Čínou sleduje podle politologa Jiřího Pehe několik cílů. „Režimy Číny a Venezuely si jsou blízké, společně se vymezují vůči západnímu světu, zejména Spojeným státům, a hlavně Čína je ochotná velmi nadstandardně odměňovat takové dohody,“ řekl Respektu.cz. Čína samozřejmě podobné praktiky odmítá. „Čínsko-venezuelské vztahy nejsou založeny na ideologii a nejsou zaměřeny proti nějaké třetí straně,“ tvrdí tiskový mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Jiang Ju.

Pehe ale upozorňuje na případy afrických zemí, ve kterých Čína uměle udržuje některé režimy při životě. „Krásnou ukázkou byla politická krize v Zimbabwe, kdy se postavila Čína na stranu diktátorského prezidenta Mugabeho.“ Aktivity venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který se netají svou nenávistí vůči Spojeným státům, tak Číně vyhovují.

Další zastávkou Cháveze je navíc Rusko, se kterým už venezuelských prezident spolupracuje delší dobu. V několika posledních letech podepsal s Ruskem zbrojní kontrakty za více než 4 miliardy dolarů, a v příštích týdnech by se mělo venezuelské a ruské námořnictvo účastnit dokonce společných cvičení.

Dva mocenské bloky

Podle Jiřího Pehe by rostoucí spolupráce těchto a případně dalších „protizápadních“ zemí mohla vést k vytvoření dvou mocenských bloků, jako tomu bylo v průběhu studené války. „Na rozdíl od té doby by to ale nebylo příliš postavené na ideologii, takže by státy byly ochotné velmi ohebně začít obchodovat s druhou stranou, kdyby to pro ně bylo výhodnější,“ tvrdí.

Toho si je podle něj vědomo i Rusko. „Ekonomicky by pro Rusko bylo výhodnější otočit ropovody, a pumpovat ropu do Číny. Těsnější spojení s Čínou by ale pro Rusko bylo nebezpečné, protože by se na ní stalo závislé.“ Pokud Rusko vyváží do Evropské unie tak může diverzifikovat své vývozy do jednotlivých zemí. „Rusko také navzdory své současné protizápadní rétorice ví, že Evropská unie je demokratická entita, se kterou se dá jednat,“ doplnil Pehe.