Češi nemají o půjčky v eurech zájem. Zatím

Příklad Maďarska bude zřejmě na nějakou dobu sloužit jako vztyčený prst. Vysoké schodky státního rozpočtu, deficit platební bilance a velké zahraniční dluhy poslaly důvěru v maďarskou ekonomiku ke dnu. Ze země začal odcházet kapitál a maďarský forint oslabil na své nejslabší hodnoty v historii. Centrální banka pak ve snaze udržet tento kapitál v zemi, a zároveň zchladit inflaci zvýšila úrokové sazby o 3 procenta na 11,5 procenta.

Právě vysoké úrokové sazby ale byly jednou z příčin současných maďarských problémů. „Banky ve snaze podpořit svůj byznys, začaly nabízet hypotéky a další úvěry domácnostem a firmám v cizích měnách,“ uvedl pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Podíl úvěrů v cizích měnách tak dosáhl téměř padesáti procent. Zejména domácnosti, které byly tahounem těchto úvěrů, se totiž nechaly zlákat nízkými úroky v eurozóně, popřípadě ve Švýcarsku. V momentě, kdy začal forint k euru a švýcarskému franku oslabovat, začaly se tyto domácnosti dostávat do problémů se splácením.

V samotném ukazateli zahraničního dluhu, který bedlivě sledují zahraniční investoři, přitom Maďarsko nějak zásadně nevybočuje. Podle databáze CIA Factbook činil loni tento dluh k HDP přibližně 66 procent, podle aktuálních čísel maďarské centrální banky klesl dokonce na necelých 50 procent. Podobné zadlužení má například Polsko. „Důležitá je struktura zahraničního dluhu. Dluh může obsahovat nejen samotné půjčky, ale i investice zahraničních firem. Svou roli hraje i časová struktura a subjekt, který dluží. Je rozdíl když to je stát, banka, nebo domácnost,“ upozorňuje Bureš.

Vysoké dluhy

Maďarsku podle Bureše uškodily také vysoké schodky běžného účtu platební bilance, které se pohybovaly v posledních letech kolem 7 procent HDP. „Dále to zvyšuje zadlužení země. Nemají totiž tak výkonný export, a musí dovážené zboží financovat právě dluhy nebo investicemi zahraničních firem,“ tvrdí.

Český zahraniční dluh odpovídá přibližně 40 procentům HDP, což je maximální orientační hranice, kterou by podle většiny investorů měla země mít, pokud nechce zahraniční firmy odrazovat od investic. Slovenský zahraniční dluh se ale v letošním roce pohybuje kolem 70 procent (podle CIA Factbook byl před rokem zhruba poloviční).

„V případě malých ekonomik může hrát velkou roli uložení prostředků v domácích bankovních domech ze strany zahraničních bank. Když například švýcarská UBS uloží svůj kapitál u slovenské banky, tak se celkově zvýší zahraniční dluh. Tato jeho část je ale plně pokrytá devizovými rezervami, takže to není problém,“ zdůvodňuje tento nárůst Bureš. Podle něj se tak musí hranice 40 procent HDP přizpůsobit velikosti a otevřenosti dané ekonomiky. „Například 700 procent HDP jako tomu bylo u Islandu už je ale opravdu moc,“ dodal.

Úvěry v eurech

Slovensko také zaznamenává větší nárůst úvěrů v eurech. Na rozdíl od Maďarska ale nejde o nic znepokojujícího, protože Slovensko v lednu přijme euro jako svou oficiální měnu, a už nyní je slovenská koruna k evropské měně zafixována. České domácnosti o úvěry v eurech nebo jiných měnách příliš zájem nemají. Důvodem jsou hlavně nízké úrokové sazby v Česku. „U nás se prakticky neúvěruje v cizích měnách. Ani do budoucna neočekáváme změnu. Čeští klienti jsou hodně konzervativní,“ sdělila Respektu.cz tisková mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková.

S tím souhlasí i finanční analytik Sdružení ochrany spotřebitelů Michal Kebort. „Malé využívání je dáno nízkými sazbami v Česku a taky finančním nevědomím lidí o takovém produktu,“ řekl Respektu.cz. Pokud se ale stanou úvěry v zahraničních měnách výhodnější, může se to podle Keborta dostat rychle do podvědomí lidí.

Některé banky zatím úvěry v jiných měnách ani nenabízí. „Fyzickým osobám takové úvěry vůbec nenabízíme. Firmy musí splnit určité předpoklady, například že jde o zahraniční investici, na kterou potřebuje úvěr,“ uvedla Respektu.cz Irena Zatloukalová z tiskového oddělení ČSOB.

Čtvrteční rozhodnutí

Ke změně úrokových podmínek přitom může dojít již v nejbližších dnech. Ve čtvrtek totiž bude zasedat jak Evropská centrální banka, tak Česká národní banka. ECB by mohla snížit sazby o půl procenta, ČNB sáhne pravděpodobně k polovičnímu snížení. Od čtvrtka by se tak mohly eurové i korunové sazby srovnat na 3,25 procenta.

Navíc česká měna v posledních týdnech oslabila k euru a některé domácnosti by tak mohli spekulovat na posílení koruny, což by jim zlevňovalo splátky úvěrů. Nedá se ale vyloučit ani opačný scénář. „Většina lidí se podívá na rozdíl úrokových sazeb a na kurzové riziko nehledí,“ naznačil možná rizika do budoucna Kebort.

O dopadech maďarských problémů na středoevropské měny si přečtěte v článku Další oběť krize: Středoevropské měny.