Bobošíková varuje před „sudeťáky“

Každý rok přijde po zimě jaro. Podobné to je i se strašením sudetskými Němci a jejich nároky vůči České republice. Čím více se blíží nějaké volby, bývá toto téma připomínáno a hraje se na strunu „národních zájmů“. Že „sudeťáci“ skoupí příhraniční pozemky a nemovitosti jsme slýchali opakovaně, naposledy před naším vstupem do Evropské unie.

Europoslankyně Jana Bobošíková tentokrát varuje, že Lisabonská smlouva může otevřít majetkové nároky sudetských Němců a zpochybní Benešovy dekrety. Zopakovala tak stanovisko svého bývalého politického souputníka Vladimíra Železného. Oba byli v roce 2004 do Evropského parlamentu (EP) zvoleni ještě pod hlavičkou Nezávislých demokratů.

Bobošíková tvrdí, že pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, mohla by znejistit majetkové vztahy v České republice. Poukazuje na to, že Listina základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, bude posuzována soudem v Lucemburku, který by mohl mít jiné právní stanovisko, než soud pro lidská práva ve Štrasburku, který platnost Benešových dekretů nezpochybnil.

Oslovení čeští europoslanci tvrzení Bobošíkové označují za čirý populismus. Poukazují zejména to, že se blíží konec pětiletého mandátu europoslanců.

První místopředseda zahraničního výboru EP Libor Rouček (ČSSD) pro Respekt.cz prohlásil: “Je to naprostý nesmysl. Listina nemá žádný retroaktivní účinek. Pro mne to je uzavřená věc.“

Zuzana Roithová (KDU-ČSL) se rovněž podivila nad výroky Bobošíkové. „To je konstrukce, která je mimo realitu,“ sdělila Respektu.cz Roithová. Odmítá „strašení“ otevíráním otázky Benešových dekretů v souvislosti s majetkoprávním uspořádáním. „Česko-německá deklarace dávno kauzu Benešových dekretů uzavřela a štrasburský soud potvrdil, že mrtvé poválečné dekrety nejsou v rozporu s evropským právem, a nebrání proto vstupu ČR do EU.“

Jana Hybášková (SNK ED) argumentaci Bobošíkové označila jako "naprosto děsivý kontrukt". Zdůraznila, že evropský soud v Lucemburku nikdy neřeší lidskoprávní problematiku, která přísluší soudu ve Štrasburku.

Posselt, Le Pen, Mussoliniová

Bobošíková se pozastavila rovněž nad tím, že čeští europoslanci vůbec jednají a jsou ve stejné frakci (v křesťanskodemokratické frakci jsou zastoupeni poslanci za ODS, KDU-ČSL a SNK-ED) s europoslancem za CSU Berndem Posseltem, který je v Česku více znám jako předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení. „Ať chcete nebo nechcete, čeští europoslanci sedí s landsmanšaftem v jednom poslaneckém klubu,“ řekla Respektu.cz Bobošíková.

Absurditu tohoto argumentu odmítá Roithová slovy: „Ona zase sedí ve frakci nezávislých jako je Le Pen nebo Mussoliniová.“

Rouček nevidí nic špatného jednat s Posseltem jako kolegou ze zahraničního výboru. „S Posseltem mám konstruktivní vztahy založené na spolupráci ze zahraničního výboru,“ zdůraznil Rouček. I když s ním nesdílí například názor na uznání nezávislosti Kosova. „Mohli bychom dokonce upírat právo CSU kandidovat,“ dodal v narážce na přejímání vidění světa Bobošíkové.

Hybášková vyzdvihla aktivity Posselta v oblasti ochrany lidských práv na půdě EP, hlavně při vydávání okamžitých rezolucí. "Bez jeho vlivu by nevznikly rezoluce k Egyptu, Rusku a Tibetu v takovém znění, jak se nakonec podařilo prosadit. Spolupráci s ním si nemohu vynachválit," řekla Respektu.cz.

„Každý sedí vedle někoho,“ rovněž kroutí hlavou nad argumenty Bobošíkové Jan Zahradil (ODS). Zdůraznil však, že europoslanci ODS s Posseltem nijak nejednají a spíše se „míjí“ a ve frakci jsou hlavně kvůli britských konzervativcům.

Zahradil nechce výrokům Bobošíkové přikládat větší význam. Může tedy přijetí Lisabonské smlouvy ohrozit majetkové vztahy v Čechách a na Moravě?

„Je to vysoce nepravděpodobné, ale nedovolil bych si říci, že je úplně nulová možnost, že to někdo zkusí přes Evropský soudní dvůr v Lucemburku rozehrát,“ řekl Zahradil serveru Respekt.cz. V teoretické rovině by v úvahu mohly připadat ustanovení z charty o právu na vlastnictví a případně zákazu diskriminace. „I tento dotaz bude součástí senátního podání k Ústavnímu soudu,“ připomněl Zahradil aktivitu senátorů ODS. „Soud se může v obecné rovině vyjádřit, jestli je vůbec možná nějaká retroaktivita.“ Lisabonskou smlouvu začal projednávat parlament, ratifikovat by se mohla na podzim tohoto roku.

Roithová se obává, že prezidentská kandidatura Bobošíkové za KSČM jen potvrzuje její chápání minulosti z doby před rokem 1989. „Jak jde o majetky, tak lidé na to slyší, zvláště ti, kteří vyrůstali v době nepřátelství vůči Německu.“

„Od počátku její prezidentské kandidatury každý snad chápe, o co se jedná,“ dodal na adresu bývalé moderátorky Zahradil.