0:00
0:00
Diskuse22. 6. 20083 minuty

Proč současné dotace do zemědělství a produkce potravin nestačí?

Astronaut

Nedávné záběry německých a českých farmářů vylévajících na hnůj statisíce litrů „příliš levného“ mléka rozbouřily středoevropský klid. V době, kdy kvůli nedostatku potravin propukají v řadě míst světa hladové bouře a kdy se zemědělská půda stává vstupenkou do velmi lukrativního byznysu, ohlásili zdejší farmáři existenční ohrožení. Teď po třech týdnech vášně utichly, ale údiv zůstal. Kromě příčin údajné krize se čeká na vysvětlení, co mléčná válka přinesla, kdo jsou její vítězové a poražení. Za odpovědí se skrývají nejen příští ceny potravin, ale i tvář zdejší krajiny.

Nečekaná vlna

↓ INZERCE

„Celé se to trochu zveličuje,“ prohodí Josef Málek a na okamžik se odmlčí. „Na druhou stranu je fakt, že podobná vlna na trhu tu už hodně dlouho nebyla,“ dodá po chvíli.

Pan Málek pracuje v největším tuzemském obchodním řetězci a má na starost nákup čerstvého zboží. Poslední půlrok se rozhodně nenudil. Tou „vlnou“ myslí manažer Teska houpačku, při níž loni koncem roku vystřelily ceny mléka a mléčných výrobků k výšinám, aby po nějakém čase se stejnou prudkostí spadly o řád níž.

Příčina je známá. Na světové trhy dolehla koncem roku katastrofální neúroda v Austrálii, rostoucí zájem o dovoz jídla v bohatnoucí Asii a v neposlední řadě i americká finanční krize. Právě ta nasměrovala pozornost řady burziánů od nemovitostí a akcií k obilí a sušenému mléku. Rekordní poptávka však netrvala dlouho. Prakticky od začátku roku ceny mléka znovu klesají – především kvůli zvýšené produkci, k níž nejen evropské farmáře strhla vidina rostoucích zisků. V cenovkách na pultech Málkova Teska se ten oblouk odrazil následovně: zatímco loni na jaře tu stál litr mléka necelých jedenáct korun, před Vánocemi už to bylo téměř o polovičku víc (máslo šlo vzhůru téměř na dvojnásobek) a dnes je vše zpátky při starém.

Připomenutí těch událostí je důležité – právě lidé jako pan Málek totiž podle bouřících se zemědělců stojí za ohlašovaným krachem evropského venkova. „Hrozí masový exodus, tyhle ceny se zkrátka nedají přežít,“ prohlásil bavorský statkář Romuald Schaber, než v onen zlomový den 27. května vyrazil spolu s dalšími stovkami farmářů k blokádě mlékárenských provozů.

Obchodníky však podobná prohlášení nechávají v klidu. „Prodejní cenu stanovuje z devadesáti procent trh. Zjišťujeme po celé Evropě, za kolik se který výrobek prodává, a na takovou cenu se pak snažíme dostat i v Česku. Teď jsou všude přebytky,“ říká manažer Málek. A tahle logika propojeného evropského trhu s potravinami by vlastně mohla stačit i všem spotřebitelům. Právě u zemědělství ale pragmatická logika čistého byznysu neplatí. A snad každý evropský konzument zná argumenty zdejších farmářů, že zemědělství na starém kontinentu se při své „výrobě“ musí ohlížet i na krajinu a na důstojné podmínky pro zvířata. Aby zdejší zemědělci mohli plnit tyto náročné úkoly a zůstat přitom konkurenceschopní, dostávají dotace, na které rok co rok padne víc než čtyřicet procent rozpočtu celé EU.

Čerstvé protesty mlékařů ovšem přinesly zásadní otázku: Pokud ani vysoké dotace nestačí, co nás čeká?

(Více v článku - V mléčné bouři.)


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články