Prasečí chřipka

Pravděpodobně lze s jistotou prohlásit, že prasečí chřipce dnes rozumí ještě méně lidí, než kolik jich v době vypuknutí finanční krize rozumělo zajištěným dluhovým obligacím a kreditním swapům. Stejně jako finanční krize postupně odhalila nástrahy a nedostatky bankovního systému, má krize v souvislosti s prasečí chřipkou potenciál vrhnout nepříznivé světlo na zdravotnictví. V Hippokratově přísaze se nepraví nic o zisku, a přesto se medicína stala odvětvím, které nic jiného příliš nezajímá. Idealisté, kteří se stali lékaři v naivní touze pomáhat lidem, rychle přicházejí o iluze. Výzkumné laboratoře jsou štědře financovány veřejným i soukromým sektorem, ale často slouží k tomu, aby „dokazovaly“ to, co přináší největší zisk, a nikoli to, co je pravdivé, bezpečné či zdraví prospěšné. (Brněnskému Mezinárodnímu centru klinického výzkumu hrozí, že se stane tuzemským příkladem této mentality.) Vynakládáním peněz na nepoctivé, rozhazovačné a sobecké projekty se zpomaluje, ba dokonce zvrací medicínský a vědecký pokrok, jelikož se následně nedostává peněz na užitečný výzkum. Čas ukáže, zda tomu tak bude i v případě prasečí chřipky.