Jak známo, život bývá vždy o krok před právem, které ne vždy dokáže předvídat nekonečnou variabilitu lidského, obvykle nikoliv příkladného chování, ale i vývoj technologií. Právo ovšem obvykle život po nějaké době dožene, ať už formou nové legislativy nebo skrze aktivní právníky, kteří se na nový jev specializují.
Všechny tyto faktory kombinuje obsáhlý a velmi zajímavý text, který přináší nejnovější vydání amerického týdeníku New Yorker. Hlavní hrdinkou je právnička Carrie Goldberg, která se ovšem v kožených legínách a ultravysokých podpatcích vymyká standardní představě o advokátkách a která se specializuje na případy tzv. revenge porn, což se česky nejčastěji překládá poněkud kostrbatě jako pornopomsta.
Jde o situaci, kdy se jeden z partnerů rozpadlého páru tomu druhému pomstí tak, že na internetu zveřejní jeho (častěji však její) nahé fotky či video. Nemusí však jít jen o pomstu zhrzeného milence - před měsícem poslal soud na osmnáct měsíců do vězení muže, který odcizil akty známých hereček a zpěvaček z jejich vlastních telefonů či počítačů; v další baterii případů se staly tisíce žen oběťmi hackerů, kteří se „vloupali“ do jejich počítače, pomocí speciálního programu tam hledali nahé fotografie či zapínali webkamery a ženy natáčeli u převlékání či sexu. (Jeden z pachatelů byl v roce 2011 odsouzen k pěti letům vězení.)
Jako první tento typ chování postavil mimo zákon stát New Jersey před dvanácti lety a postupně ho následovalo dalších více než třicet amerických států. Pro srovnání - v Česku zvláštní zákon na revenge porn nepamatuje a právníci tvrdí, že je možné věc trestat za pomocí existující legislativy. Naopak třeba v Británii speciální nové normy rovněž nedávno zavedli.
Firma Carrie Goldberg sídlí v Brooklynu a klientky se na ni obracejí s nejrůznějšími variacemi problému: kromě těch, jejichž fotky už na internetu visí a na dveře jim zvoní zájemci o jejich „služby“, neboť nahé fotky ex-partneři často doplní inzerátem nabízejícím sex s reálnou adresou či telefonním číslem, má také klientky, kterým někdo zatím „jen“ vyhrožuje, že jejich akty pošle rodičům či zaměstnavateli.
Goldberg ví, o čem mluví. Také jí před lety bývalý partner vyhrožoval, že intimní fotografie, které si pořídili, když byli spolu, pošle kolegům ve firmě, kde tehdy pracovala. Když se obrátila na policii, bylo jí řečeno, že nejde o trestný čin a že s tím nelze nic dělat. Tento frustrující zážitek - ale i zjištění, že s tím něco dělat lze - ji pak mimo jiné inspiroval k založení vlastní specializované firmy.
Jak se svými klientkami, tak ve veřejném prostoru se devětatřicetiletá právnička snaží kromě postihu pachatelů také o změnu vnímání tohoto fenoménu. Velmi často se totiž pozornost obrátí k ženám či dívkám, které fotky dobrovolně poslaly či s jejich pořízením souhlasily. A velmi často jsou terčem odsudku: mohou si za to samy, neměly nikomu nic posílat. S tím ovšem Goldberg nesouhlasí.
Kromě logické námitky, že ne všechny oběti revenge porn někomu něco posílaly, právnička argumentuje, že explicitní fotky či videa jsou prostě součástí intimní komunikace. „Jasně, že mohou být použity jako zbraň, ale jako zbraň může být použito víceméně cokoliv,“ říká. Pozornost by se podle ní vždy měla zaměřit na toho, kdo překračuje hranice slušného chování - a především kdo porušuje zákon.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
