Žena, která nahlásila strůjce atentátů v Paříži, stále čeká na novou identitu

Francouzské noviny jsou plné primárek tamní pravice před prezidentskými volbami konanými příští rok. Deník Le Figaro nicméně přináší i rozhovor s autorkou nově uvedené knížky Svědek, která vypráví o veřejnosti neznámé hrdince, jež loni touto dobou zachránila desítky a stovky lidských životů. Oním titulním svědkem je čtyřicetiletá Francouzka, která loni 18. listopadu navedla policii k úkrytu Abdelhamida Abaúda, strůjce teroristických atentátů, které si o pět dní dříve na několika místech v Paříži vyžádaly 130 mrtvých.

Žena se přátelila s Abaúdovou sestřenicí, která se jí svěřila o plánech teroristů na akci ve čtvrti La Défense, jak je zachytila z rozhovoru svého příbuzného s komplici.  Přítelkyni vystupující v knize a směrem k veřejnosti pod jménem Sonia tyto informace přiměly vytočit speciální číslo k nahlášení atentátů a sdělit policii, že se Abdelhamid Abaúd skrývá v bytě na ulici Corbillon na severním předměstí Paříže - a že čas kvapí.

Abdelhamid Abaúd byl o několik hodin později na této adrese skutečně lokalizován a při následném mnohahodinovém zátahu zastřelen. Francouzská policie později oznámila, že od jara 2015 až do pařížských atentátů zabránila šesti obdobným útokům. A že Abaúd, Belgičan marockého původu řídící buňku Islámského státu mezi Paříží a Bruselem, byl mozkem čtyř z nich.

Knížka novinářky Claire Andrieux popisuje dramatické hodiny, jež předcházely rozhodnutí “prásknout” rodinné příslušníky své dlouholeté kamarádky, a také momenty, které následovaly. Ve chvíli, kdy se Abdelhamid Abaúd dozvěděl, že jeho sestřenice místo pobytu svěřila ženě, s níž se útočník několik dní předtím krátce potkal, chtěl, aby jeho příbuzná – nebo kdokoli jiný – Soniu zabila.

Jak se jí podařilo zůstat naživu, prozrazuje až kniha. Mimo jiné tak vypráví, jak se francouzská Arabka musela vzdát nejen svého jména, ale kompletně změnit identitu. Opustila adresu, musela odejít z práce a pro potřeby vnějšího světa dostala celý nový životopis. V posledním roce žije z finančního odškodnění od státu, francouzská byrokracie ji ale ještě nezařadila do speciálního programu na ochranu svědků, který by jí umožnil smyšlený životní příběh alespoň nějak žít – dostala by třeba řidičák, mohla by se volněji pohybovat a zkusila někde začít pracovat.

Francouzským úřadům to zkrátka trvá, což - jak při uvedení knížky připomněli mnozí francouzští komentátoři - je jeden z důvodů, proč má policie v muslimské komunitě relativně málo spolupracovníků, kteří by se chovali stejně jednoznačně jako Sonia. Když už dotyčný najde odvahu a podaří se mu zůstat naživu, ještě nemá vyhráno. Čeká ho nový boj – s byrokracií.