Vrchní populista Bannon prohrál antiglobalizační revoluci

Ve Spojených státech se (zřejmě definitivně) zhroutila kariéra hlavního ideologa populismu, se kterým Donald Trump zvítězil v prezidentských volbách. Steve Bannon, hlavní manažer Trumpovy kampaně a později jeho hlavní stratég v Bílém domě, sám sebe přirovnával k Thomasovi Cromwellovi, poradci anglického krále Jindřicha VIII, který mu umožnil rozchod s katolickou církví, byl však později kvůli roztržce s panovníkem popraven. Týdeník TIME ho vloni umístil na obálku  časopisu spolu s titulkem The Great Manipulator (Velký manipulátor) a v návazném článku ho označil za druhého nejmocnějšího muže světa. V úterý Bannon rezignoval z vedení serveru Breitbart News, ideologické centrály populistického hnutí. Z Bílého domu musel kvůli roztržkám s prezidentovou dcerou Ivankou a jejím manželem Jaredem Kushnerem odejít již vloni v létě.

Označení “populista” Bannon používal s hrdostí. Jeho snahou bylo vybudovat alternativní pravicové hnutí založené na ekonomickém nacionalismu, odporu ke globalizaci, stahování Spojených států ze světového dění, obrany hranic a národní suverenity. “Rád s vámi mluvím, protože představujete nepřítele. Jste pro volný obchod - a to je radikální myšlenka,” oznámil po nástupu do Bílého domu novinářům z The Economist. Bannon byl považován za stratéga, který pomohl Trumpovi koncentrovat jeho chaotické postoje do více méně koherentního myšlenkového rámce nasměrovaného k bílým pracujícím v Ohiu, Pensylvánii, Michiganu a na Floridě. Právě hlasy v těchto státech zajistily Trumpovi celkové vítězství ve volbách.

Jeho hlavními nepřáteli byly globalizované elity včetně republikánské strany, které “zapomněly na obyčejné Američany”. V zahraničí pak Čína a islamisté. Bannon podporoval omezení migrace (připisuje se mu prezidentský výnos o zákazu vstupu občanů vyjmenovaných muslimských zemí), vytváření pracovních míst v průmyslu  a stažení amerických jednotek ze zahraničí. Po příchodu do Bílého domu se nicméně zapletl do souboje několika myšlenkových proudů, které spolu soupeřily o směřování Trumpovy vlády: kromě téměř liberálně směrované dvojice Ivanka Trump - Jared Kushner to bylo tradičně laděná republikánská skupina propojená s Kongresem.

Součástí boje byly i masivní úniky informací do médií - a Bannon v souboji prohrál. Nejdříve musel opustit Bílý dům a vrátit se do domovských Breitbart News, aby odtud mohl “řídit populistickou revoluci zvenčí”. Definitivní pád mocného muže způsobily jeho rozhovory s novinářem Michaelem Wolffem, jehož čerstvě vydaná kniha Fire and Fury působí ve Spojených státech značný skandál. Bannon byl podle všeho hlavním zdrojem nelichotivého líčení chaosu, jenž vládl v Bílém domě po nástupu Trumpa k moci, a mimo jiné tu také popisuje kontakty Trumpova syna Donalda Jr s Ruskem jako “vlastizrádné”. Bannon neuspěl ani ve svém úsilí podporovat radikální republikánské kandidáty, a proměnit tak celou stranu. Jeho podpora kontroverzního Roye Moora v nedávných senátních volbách v Alabamě skončila vítězstvím demokratů.

Co bude Bannonův pád znamenat pro samo Trumpovo vládnutí, není úplně jasné, ale odklon od radikálních postojů strůjce svého volebního úspěchu je zřetelný. Bannon musel ještě jako poradce v Bílém domě skousnout například vyslání dalších amerických jednotek do Afghánistánu, pravý opak své představy o zmírnění amerických intervencí v zahraničí. BBC pak ve svém aktuálním textu  upozorňuje, že odcházející Bannon musí sledovat, jak Trump právě vyjednává kompromisní imigrační reformu s republikány i demokraty v Kongresu, chlubí se klasicky republikánskou daňovou reformou zaměřenou na daňové úlevy pro nejbohatší a chystá se na nejznámější globalizační summit, každodenní setkání světové elity v Davosu. “Tohle není právě revoluce, kterou si Bannon ještě před rokem představoval,” píše BBC.