Trump by byl dobrý vůdce. Kdybychom vybírali africké diktátory
Turecko v šoku • Economist chválí Trevora Noaha • Krajní pravice ve Vídni neslaví • Právnická elita kritizuje Camerona
Turecko oplakává mrtvé po sobotním bombovém útoku v Ankaře, zatím nejničivějším v historii země. S každou hodinou se mění počet obětí, v pondělí ráno vyrostl už na děsivých 128. Stále není jasné, kdo odpálil nálož během pokojné demonstrace, nicméně soudě podle chování turecké armády a policie, viní úřady buď extremisty z tzv. Islámského státu nebo kurdské separatisty.
Policie během víkendu pozatýkala na čtyřicet lidí spojených s ISIS a armáda zaútočila na pozice Strany kurdských pracujících (PKK) v jihovýchodním Turecku a severním Iráku. Analytici i někteří představitelé bezpečnostních sil citovaní anonymně v tureckém tisku nicméně ukazují prstem na džihádisty. Jedním z podezřelých je starší bratr autora útoku v kurdském Surucu, který byl proveden podobným způsobem a při němž za velmi podobných okolností zemřelo třiatřicet lidí .
Tragédie přichází v mimořádně citlivé době a má obrovský destabilizační potenciál: zemi jednak čekají počátkem listopadu volby, navíc by mohla by ještě víc rozkolísat napjaté vztahy mezi tureckou vládou a kurdskou menšinou.
Týdeník The Economist chválí výměnu v kormidla nejlepší politické satiry dnešní popkultury. Mladý jihoafrický komik Trevor Noah nahradil legendárního Jona Stewarta v čele televizní The Daily Show v kritickém čase, tedy na začátku prezidentské kampaně, která má podle Economistu potenciál být nejbizarnější americkou politickou událostí od podivných voleb v roce 2000. Nejen angažmá Donalda Trumpa vytváří kyprou půdu pro dobrou satiru - a Noah si prý zatím vede dobře.
Show doznala jen kosmetický změn v podobě mírně odlišného písma, jinak dál běží na zavedeném půdorysu a v zavedeném tónu (monology v kombinaci se zprávami korespondentů a rozhovory, intonace moderátora). Noah - všímá si Economist – nicméně přináší jinou energii než Stewart. Pozitivnější a uvolněnější; což ovšem nemusí být vždy jen pozitivní, což se prý projevilo třeba při rozhovoru s komikem Kevinem Hartem, na jehož agresivní energii prý nestačil.
Do karet ale mladému jihoafrickému talentu hraje rychlý postřeh, schopnost imitovat či chytré postřehy skutečně „stewartovského“ střihu: jako třeba klip o tom, že Donald Trump samozřejmě je vhodný prezidentský kandidát. Pokud bychom tedy mluvili o afrických vládcích typu Idiho Amina, Roberta Mugabeho či Muammara Kaddáfího.
S velkými obavami očekávaly mainstreamové strany - a s nimi i všichni rozumní lidé - výsledky komunálních voleb ve Vídni. Obecní hlasování se totiž v menších rakouských obcích proměnilo v referendum o uprchlících, v němž - stejně jako v Česku - platila úměra mezi zkušenostmi s cizinci a strachem z nich. Čím menší tato zkušenost je, ať už aktuálně s procházejícími syrskými, iráckými či afghánskými uprchlíky či jinými migranty, tím větší podporu získali krajně pravicoví Svobodní.
Rakouské metropoli průzkumy předpovídaly výrazný zisk, či dokonce vítězství partají, kterým momentální uprchlická krize nalila do žil politickou energii. Svobodní o část popularity přišli před časem smrtí zakladatele a šéfa Joerga Haidera. Nový předseda Heinz-Christian Strache ale postavil kampaň na slibech typu vybudování plotu na rakouských hranicích a Svobodní nakonec přesvědčili nejvíce voličů od roku 1996, nicméně na doposud vládnoucí sociální demokraty však v metropoli nestačili. Zelení, s nimiž levice vládla, utržili slušný výsledek, a Vídeň tak nadále velmi pravděpodobně povede rudo-zelená koalice.
Uprchlická krize ve všech evropských zemích vyvolává bouřlivé debaty, do nichž vstupují nejrůznější hráči. V Česku vyvolala velkou pozornost výzva vědců, v Británii s něčím podobným přicházejí právníci. Více než tři sta bývalých soudců, advokátů či dalších profesionálních právníků v otevřeném dopise kritizuje dosavadní přístup konzervativní vlády Davida Camerona k migrantům.
Vládní plán přijmout ve Spojeném království během následujících let dvaceti tisíc běženců označují za „naprosto nedostačující“. „Číslo je příliš nízké, tempo příliš pomalé,“ píší signatáři dopisu. Událost je hodná pozornosti také proto, že podle BBC je značně neobvyklé, aby právě zástupci justice – byť seznamu není žádný doposud aktivní soudce - takto otevřeně a veřejně kritizovali vládu. Na váze dopisu pak přidává i fakt, že se na něm sešly mimořádně respektované osobnosti ostrovního právního světa, třeba i bývalý předseda Evropského soudu pro lidská práva.
Kulturní tip: Ještě do středy se koná druhý ročník přehlídky Be2Can, jež nabízí ve 44 kinech po celé České republice a na Slovensku snímky z festivalů v Berlíně, Benátkách a v Cannes. Celkem je v různých kanálech v nabídce 92 titulů - v kinosálech, přes Video-On-Demand a na televizním kanálu Film Europe Channel. Mezi premiérovými tituly je i vítěz letošního Berlinale, Taxi Teherán režiséra režie Jafara Panahího.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].