Podpora členství v Evropské unii stoupla ve 26 z 28 členských států; dvouprocentní pokles na hranici statistické chyby změřili výzkumníci jen v Německu a Velké Británii. I další čísla přinášejí bruselským eurokratům a jejich fanouškům v přežilých národních státech dobrou náladu: například poprvé od roku 2007 je více Evropanů souhlasících s větou „můj hlas v Unii má váhu a počítá se“ než těch, kteří této tezi nevěří (v procentech 48:46).
Čerstvě zveřejněný průzkum – provedený koncem dubna pro Evropský parlament společností Kantar Public napříč kontinentem na vzorku 27 601 lidí – ovšem kromě stoupajícího euronadšení zároveň odhalil vřelý vztah unijního obyvatelstva k antisystémovým populistickým stranám, jejichž politika naopak otřásá samými základy Unie.
Podle výzkumníků se zdá, že na rostoucí důvěře lidí v EU se podepsal brexit: předtím, než Britové v roce 2016 odhlasovali svůj odchod, souhlasilo s výrokem o váze svého hlasu v Unii pouhých 37 procent Evropanů - což je za dva roky desetiprocentní nárůst. S výškou důvěry v národní prostředí se to přesto zatím srovnávat nedá. S výrokem „můj hlas se v mé vlastní zemi počítá“ souhlasilo průměrně 63 procent občanů EU - s tím, že ve Švédsku, Dánsku a Holandsku vystoupal jejich počet nad 90 procent.
Jak píše server Politico.eu, před nadcházejícími volbami do europarlamentu je pro budoucí kandidáty a bruselské úředníky dobrou zprávou to, že podpora myšlence Evropské unie je nejvyšší od roku 1983. Co naopak unijní pohodičku kalí, je už zmíněná podpora protisystémových stran. Pouhých 38 procent dotázaných považuje tyto nové partaje za hrozbu demokracii a bezmála dvě třetiny (63procent) respondentů mladších čtyřiadvaceti let souhlasilo s tezí „nové politické strany a hnutí mohou najít řešení líp než existující zavedené strany“.
Skutečností ale také je, že 67 procent Evropanů věří, že jejich země ze členství v EU profituje, a 60 procent je přesvědčeno, že být součástí Unie je dobrá věc. To si před pěti lety, uprostřed unijních finančních a ekonomických otřesů, myslelo o třináct procent lidí méně.
V dlouhodobějších pohledech ovšem přetrvává pesimismus: víc Evropanů je přesvědčeno, že Unie „kráčí špatným směrem“, než je těch, co si myslí opak (42:32). Rekordmani v tomto černém vidění jsou Řekové (68 procent jich zvedá ruku pro „špatný směr“) - a naopak největší nadšenci jsou Irové, kde 66 procent místních obyvatel vidí EU kráčet dobrým směrem.
Co se pak týče voleb a agendy, kterou by politici měli řešit, bezkonkurenčně vyhrála obava z terorismu (49 procent dotázaných) před nezaměstnaností mládeže coby problémem č. 2 a migrací na bronzovém místě. To je velká změna: v tomtéž průzkumu v roce 2013, jak upozorňuje Politico, skončil terorismus coby problém na posledním místě, když ho mezi svými starostmi zmínilo jen sedm procent dotázaných. Je ovšem třeba podotknout, že ve vidění problémových priorit jsou mezi členskými zeměmi velké rozdíly: pro Itálii, Maďarsko nebo Maltu je zásadní věcí migrace, pro Španělsko či Řecko nezaměstnanost mládeže a pro Švédy a Dány sociální ochrana občanů.
Ať už se předvolební kampaň nakonec soustředí na cokoli, pravdou je i to, že hodně Evropanů se o europarlament a jeho práci příliš nezajímá. Jedinou zemí, kde tuto instituci hodnotí kladně většina obyvatel (52 procent), je Irsko. Ve většině ostatních členských zemí nepřesáhne počet příznivců jednu třetinu; a třeba ve Francii – v jejímž Štrasburku sněm jedenkrát měsíčně zasedá – má pro něj pochvalné slovo jen každý šestý respondent.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
