Když se kmeny lovců a sběračů začaly někdy před 13 tisíci lety postupně usazovat na jednom místě a soustředit se na pěstování plodin, věci se nevyvíjely nejlépe. Archeologické nálezy naznačují, že přechod k zemědělství člověka nejen zmenšil, ale také způsobil obrovskou vlnu podvýživy a problémy se zuby. Přesto zemědělská revoluce nakonec vedla ke zrodu měst a toho, čemu dnes říkáme civilizace. Co člověka tehdy zachránilo?
Rozsáhlý materiál Andrew Curryho v časopise National Geographic dává jednoduchou odpověď: alkohol. Konkrétně pivo, které nejen člověku dodalo vitaminy a bylo zdravotně méně závadné než znečištěná voda, ale jeho euforické účinky také posloužily coby zásadní sociální tmel, aby spolu lidé vůbec dokázali vydržet. Pod titulkem „Naše devět tisíc let trvající milostná aféra s chlastem“ naznačuje, že alkohol není jen nápoj, který působí opilost, ale dost možná i zásadní hybatel při zrodu lidské kultury, který ovlivnil vznik umění, řeči i náboženství.
Reportér Curry se při psaní vypravil nejen do Mnichova, kde na Technické univerzitě v hodině „pivního vědce“ Martina Zarnkowa sleduje přípravu piva podle čtyři tisíce let starého sumerského receptu, pátrá po slabosti pro alkohol dokonce ještě u předchůdců člověka. Výzkumy totiž naznačují, že to nejspíš byla chuť na trochu alkoholu, která donutila primáty slézt ze stromů.
Etanol v hnijícím ovoci byl přitažlivý a důležitý z několika důvodů. Silná charakteristická vůně způsobovala, že bylo snadno k nalezení. Bylo také lépe stravitelné, čímž do sebe mohli dostat více kalorií, a navíc antiseptické účinky alkoholu odpuzovaly bakterie, které by primáty mohly ohrozit na zdraví.
Nehledě na to, že se po té trošce ethanolu začali cítit uvolněn a šťastně. Někde tady prý začala adaptace člověka na alkohol. Není divu, že prvním druhem ovoce, které člověk začal na Kavkazu pěstovat, byly vinné hrozny - a výroba vína se datuje téměř 7,5 tisíce let dozadu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
