Jak se Ivanka Trump stará o ženy, které pracují

Ivanka Trump je v médiích často vnímána jako ta, která svého otce Donalda usměrňuje – naposledy mu prý radila, aby Spojené státy neodstupovaly od klimatické dohody. Deník The Guardian ovšem s trochou škodolibosti vykresluje méně ušlechtilý obraz dcery současného amerického prezidenta.

List přináší reportáž z továrny v indonéském Subangu, kde se vyrábí oblečení pro její oděvní značku. Autorka textu mluvila s dělníky a dělnicemi, kteří si stěžují na nesmyslně vysoké normy, nízké mzdy, neplacené přesčasy, zastrašování odborů a špatné pracovní podmínky včetně toho, že ženy nemohou odejít na toalety, když mají menstruaci. To vše v zemi, kde jsou minimální mzdy jedny z nejnižších v celé Asii.

Jejich stížnosti navíc přicházejí jen nedlouho poté, co byli v Číně zatčeni lidsko-právní aktivisté, kteří prověřovali poměry v továrně, kde se pro Ivanku Trump vyrábějí boty. Popis zaměstnanců zněl podobně: nízké mzdy, špatné podmínky, slovní agrese, porušování ženských práv.

Zprávy o současné situaci aktivistů pracujících pro newyorskou organizaci China Labor Watch se různí. Podle některých zdrojů jsou stále ve vazbě. Čína je odmítá propustit přes oficiální telefonát z amerického ministerstva zahraničí a chce je dostat až před soud. Podle Guardianu je však zadržován pouze jeden z nich, další dva byli po výslechu propuštěni, ale zmizeli neznámo kam; o jejich osudu není nic známo, což nevěstí nic dobrého.

„Ivanka Trump chce být symbolem a zastáncem žen, které pracují - ale evidentně to neplatí pro ty, které pracují v jejích továrnách po světě,“ cituje deník Carry Sommers, zakladatelku neziskové organizace Fashion Revolution, která svými slovy naráží na Ivančinu knihu a iniciativu Women Who Work (Ženy, které pracují).

Pracovní podmínky, za nichž se v Asii vyrábí zboží pro západní firmy, jsou v poslední době čím dál častěji terčem kritiky. V současných USA vedených Donaldem Trumpem má tato problematika ještě další rozměr. A zdaleka nejde jen o Ivanku Trump, jejíž značka už se stala i terčem bojkotu.

Na jedné straně totiž prezident Trump opakovaně obvinil Čínu, že bere Američanům pracovní místa. Na druhé se přitom velmi přátelsky a vstřícně prezentoval při americké návštěvě čínského prezidenta, který mimochodem po svém nástupu zpřísnil podmínky pro fungování nevládních organizací, jež monitorují lidská práva včetně pracovních podmínek.

Což se jeví ještě zajímavěji ve spojení s informací, že jen od doby, kdy přišel do Bílého domu, nechal si sám Trump zaregistrovat v Číně 38 obchodních značek. A ani to není poslední čínská obchodní aktivita v prezidentově okolí.

Příbuzní Jareda Kushnera, který je manželem Ivanky a Trumpovým poradcem, lákali nedávno bohaté čínské investory, aby vložili peníze do luxusních stavebních projektů výměnou za to, že dostanou zelené karty pro pobyt v USA. Nejmenší částka je půl milionu dolarů. Tento kontroverzní program „placených“ rezidenčních karet, o jehož aplikování se zajímá i FBI, má v Číně přezdívku „zlatá víza“.