Islandská vláda se rozpadla kvůli pedofilnímu skandálu

Jen devět měsíců po volbách se Islandu rozpadla pracně poslepovaná koalice.  Strana Zářná budoucnost (Bright future) v pátek oznámila, že nehodlá setrvávat v koalici s Nezávislými. „Vedení Zářné budoucnosti nehodlá nadále spolupracovat s vládou premiéra Bjarni Benediktssona. Důvodem je vážné narušení důvěry,“ uvedla strana v krátkém prohlášení. Důvodem je především otec premiéra Benediktssona.

Benedikt Sveinsson, jeden z nejbohatších lidí na Islandu, totiž na jaře předal doporučení o „obnovené čestnosti“ Hjaltimu Sigurjónu Haukssonovi. Ten byl v roce 2004 odsouzen za to, že po 12 let sexuálně zneužíval nevlastní dceru. Sveinsson požádal soud o prominutí jeho trestu, který měl trvat ještě dalších 5 let. Byl to největší pedofilní skandál, který média do té doby zdokumentovala, proto také dostal tak neobvykle dlouhý trest.

Na Islandu mohou být odsouzeným jistá občanská práva obnovena, pokud předají tzv. doporučení svědčící o dobrém charakteru; to musí vyjít z úst známých osobností či politiků. Většina lidí, kteří tato doporučení podávají, chce změnit trest z klasického vězení na domácí či na veřejně prospěšné práce.  Minimum žádostí spočívá v úplném prominutí trestu.

Ačkoliv premiér byl o otcovu doporučení pro Haukssona informován už v červnu ministrem spravedlnosti, nechal si zprávu pro sebe až do doby, kdy ho začala zkoumat parlamentní komise, která má obnovení čestnosti formálně na starosti. Doporučení následně schválila a Haukssonovi byl zbytek trestu odpuštěn. Rozhodnutí pak předali poslanci tisku i s inkriminovanou zprávou, že premiér o doporučení věděl, ale nijak se k němu nevyjádřil. Ani jeho otec, ani sama komise navíc neudali důvod, proč má být (a nakonec bude) Hauksson propuštěn na svobodu. Reykjavik Grapenvine uvádí, že jediným vodítko mezi oběma muži je to, že Hauksson dříve pro premiérova otce pracoval.

Jak velký bude mít kauza dopad na islandskou politiku, není stále jisté. Vláda fungovala teprve od ledna 2017, utvořila se po předčasných volbách, které se konaly po odhalení aféry Panama Papers. Vytvořila ji Zářná budoucnosti (levice), strana Nezávislých (střed) a Strana Znovuobnovení – ti se nechtějí politicky vymezovat a k této kauze se doposud nevyjádřili. Protože nedošlo v parlamentu k dohodě, kdo by Zářnou budoucnost nahradil, prezident Gundi Th. Jóhannesson nakonec vyhlásil datum nových voleb; ty by se měly konat 28. října.

„Byla to nejkratší vláda v historii Islandu. Dalším podobným rekordmanem byla jen vláda Geeira H. Haardeho, která padla v době finanční krize v roce 2008. Island tak čekají troje volby během čtyř let. Což může pro zemi znamenat další potíže, neboť každý kabinet mířil trochu jiným směrem,“ komentuje rozpad a nové volby magazín Reykjavik Grapenvine.