Důsledky lidské činnosti na změny klimatu se mají většinou vědců za prokázané. Nyní klimatologové přišli s výzkumem, že stopy lidské činnosti způsobují i sucha a vlny horka, nebo naopak záplavy. Důsledkem zvyšujících se koncentrací skleníkových plynů je rychlé tání Arktidy, které nyní dávají vědci do přímé souvislosti s extrémním počasím v Evropě, Asii a Severní Americe.
Už dlouho se předpokládalo, že zvětšující se množství skleníkových plynů povede k extrémním jevům. Ale přiřazovat je přímo k důsledkům globálního oteplování bylo obtížné, protože počasí je od přírody proměnlivé. Nová studie klimatické extrémy a jejich rostoucí frekvenci připisuje změnám v tzv. planetárních vlnách; podle vědců způsobily přetrvávající sucho v Kalifornii, nedávná vedra v Rusku a ve Spojených státech nebo povodně v Pákistánu.
Planetární vlny jsou větrné proudy, jejichž součástí jsou tzv. jet streams - tryskové proudění. Proudy mají přibližně tvar trubice podél rovnoběžek a bývají meandrovitě zvlněné ve směru od jihu k severu. Běžně se pohybují směrem od západu na východ, ale za nadprůměrných teplot jejich pohyb ustane. V celých regionech se pak na dlouhou dobu „zastaví“ stejné počasí, což vede ke zmiňovaným povodním nebo naopak obdobím sucha.
Takové extrémní počasí se v posledních dekádách objevuje častěji - a studie, o níž píše The Guardian, ukázala, že toto zastavování planetárních vln jasně a ve velké míře souvisí s globálním oteplováním. „Měli jsme už předtím podezření, že lidská aktivita k výkyvům teplot přispívá, ale nyní jsme odkryli jasné důkazy,“ říká profesor Michael Mann, který působí na univerzitě v Pensylvánii a studii publikovanou v časopisu Scientific Reports vedl.
Studie kombinovala pozorování a měření s klimatickými modely a Kai Kornhuber z Institutu pro výzkum změn klimatu, který sídlí v německé Postupimi, dodal, že se tento vliv projevil v sedmdesáti procentech simulací.
Základem proudění je rozdíl teplot v zeměpisných šířkách, jenže globální oteplování mění jeho obvyklý průběh. Arktida se totiž ohřívá rychleji než menší zeměpisné šířky, a pevnina se navíc ohřívá rychleji než oceány.
Arktida se podle vědců proměňuje neskutečně rychle – nyní zde najdeme rekordně nízkou vrstvu ledu a extrémně vysoké teploty. „Vše se děje mnohem rychleji, než jsme předpokládali,“ dodává profesor Stefan Rahmstorf též působící v německém institutu. „Není to otázka, zda přežijí lední medvědi, ale jaké proměny čekají celé lidstvo. Klimatické změny se totiž dotknou široce obydlených oblastí ve středních zeměpisných šířkách a zvýšená hladina moří se projeví úplně všude.“
Související vědecký výzkum dokáže dokonce vypočítat, jak velká je pravděpodobnost, že jsou změny počasí způsobeny globálním oteplováním. Například vlny veder v jihovýchodní části Austrálie jsou dvakrát pravděpodobnější. U bouře Desmond, která způsobila záplavy v Británii v roce 2015, se pak pohybuje míra pravděpodobnosti okolo 40 %.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].