Elektromobily budou vrčet příběh o tom, že nespalují fosilní paliva

Počínaje rokem 2018 budou muset všechny nově vyrobené elektromobily vydávat jasně slyšitelný zvuk. Žádá to americká vláda. Hlavním důvodem samozřejmě je, aby bylo možné tyto tiché vozy na ulici vnímat i jinak než zrakem a předcházet nehodám. Vládní předpis sice specifikuje decibely i to, jak se má hlasitost měnit v závislosti na zrychlování, ale nikde se neuvádí, že by jejich zvuk měl jakkoli napodobovat vrčení spalovacího motoru. „U elektrických automobilů vytváříme zvuk od nuly,“ hlásí s nadšením čtyřiatřicetiletý Connor Moore, profesí sound designér.

Článek Building Your Sonic Brand od Jacka Hitta pro The California Sunday Magazine nabízí fascinující vhled právě do progresivně se rozvíjejícího se oboru zvukového designérství. Tak jako se telefonní vyzvánění v posledních padesáti letech proměnilo od rozeznění skutečného zvonku po neskutečné množství digitálních tónů, dá se stejný rozmach očekávat v oblasti elektromobilů. Zvuk sám se sebou totiž nese informace i emoce.

„Zvuky ulice v nás spouštějí automatické emocionální reakce,“ píše až poeticky Hitt. „Jednoho dne budeme schopní poznat, že se ulicí řítí auto, které nespaluje fosilní paliva. Takové, které se spíše plíží, než by supělo. Rafinovanost tohoto zvuku nám v mžiku sdělí příběh o tom, jak člověk překonal stotisíce let dlouhou závislost na ohni. Příběh, který by vizuální prostředky, nebo barevná paleta, neodkázaly podat se stejnou přesvědčivostí.“

Stačí několikavteřinový hudební či zvukový motiv, který dodává identitu nečekané škále značek a datuje se až do počátků zvukových záznamů. Za ideální příklad může posloužit lví řev, který se stal synonymem filmové společnosti MGM, nebo třeba znělku systému Windows. Ačkoli se už od poloviny sedmdesátých let mluví o zvukovém znečištění veřejného prostoru, zvukový design je dnes progresivním segmentem kreativního průmyslu. Ne náhodou je zvuk považovaný za přímější a emocionálnější prostředek než vizuální ztvárnění značky. I proto, že lidské uši – na rozdíl od očí – nemají víčka.