BMW nabádá svoje britské zaměstnance, jak hlasovat v Brexitu

Není tu ani dostatek jídla. Jediným místem, kde je možné nějaké sehnat, je nedaleká benzínová stanice. U ní stojí tisícovka uprchlíků a otevřeně tu operují převaděči. Řečtí úředníci a neziskové organizace se obávají násilí, vyděračství a obchodu s lidmi. V táboře je jen malá lékařská ošetřovna pod přístřešky, je tu mnohem více žadatelů o azyl než postelí. V mrazivém počasí se kvůli tomu rozdělávají ohně a lidé spí pod širým nebem. Tak popisuje organizace Human Rights Watch uprchlický tábor u řecké vesnice Idomeni, kde možná jednou bude symbolický náhrobek dnešního uspořádání Evropské unie.

Tábor, který podle reportérky Guardianu Helen Smithové před deseti dny ještě neexistoval.“Pro téměř zbankrotované Řecko je tento scénář noční můrou. Zděšení úředníci spolu s armádou bez přestání pracovali, aby mohli nově příchozí ubytovat ve stanových městech,“ popisuje. V pondělí stovky odmítnutých uprchlíků svrhly plot u makedonsko-řecké hranice a byly na makedonské straně rozehnány obušky a slzným plynem. Několik hodin poté řecký premiér Alexis Tsipras tuto situaci označil za největší krizi od druhé světové války.

Na základě omezení, které byla aplikována v listopadu loňského roku, Makedonie, Srbsko a Chorvatsko a později i Slovinsko propouští přes své hranice pouze migranty určitých národností. Odmítají propustit Íránce, Eritrejce, Libyjce, Pákistánce, Maročany i Alžířany. V lednu Makedonie přidala další omezení: propouští pouze Iráčany, Syřany a Afgánce, kteří chtějí požádat o azyl v Německu nebo Rakousku. Postupná makedonská omezení tak nyní vyvrcholila nepokoji v uprchlickém táboře v Idomeni.

„Selhání Evropské unie vypořádat se spravedlivě a zodpovědně s uprchlickou krizí vyvrcholilo v kaskádě omezení na hranicích. Migranti a žadatelé o azyl jsou tak vystaveni zneužívání,“ říká Peter Bouckaert, ředitel krizových situací neziskové organizace Human Rights Watch. „Zoufalí lidé s nesprávnou národností jsou na hranicích odmítáni. Pokud se snaží překročit hranice, jsou biti pohraniční policií. Stávají se také kořistí převaděčů.“ Že se migranti, kteří se pokusí ilegálně překročit hranice do Makedonie, vrací zpět do tábora se zraněními, dokládá nezisková organizace svědectvími uprchlíků.

BMW nabádá svoje britské zaměstnance, jak hlasovat v Brexitu. Dalo se to čekat, ale i tak je to zábavné, když to konečně přijde. Německý automobilový koncern, kterému patří mimo jiné anglické značky Rolls-Royce a MiniCooper, napsal svým zaměstnancům ve Velké Británii dopis, v němž je upozorňuje na dopady možného vystoupení jejich země z Unie; o něm se bude hlasovat 23. června v referendu.

Dopis odešel více než 8 000 zaměstnanců automobilky v klíčových hrabstvích. A ačkoli se v něm píše, že hlasování je samozřejmě “suverénním rozhodnutím britských voličů”, nenechává nikoho na pochybách o svém hlavním vzkazu.  Vyjmenovává totiž ekonomické důsledky odchodu Británie z EU na život firmy včetně toho, že se “dotkne také zaměstnanecké základny”.

Informaci o dopise z německé centrály zveřejnil deník Guardian a šéf Rolls-Royce Torsten Müller-Ötvös, jeden z podepsaných manažerů, jeho obsah potvrdil. Firma si podle něj za sdělením stojí a nepovažuje jej za nabourávání se do vnitřních záležitostí monarchie ani strašení lidí, z čehož BMW okamžitě obvinili stoupenci Brexitu.

Tiskový mluvčí Rolls-Royce, který se v den zveřejnění listu stal asi nejvytíženějším mužem v zemi, řekl, že “jakmile se britský lid vysloví, budeme se muset vyslovit my z byznysového pohledu”. Zmínil, že všechny motory a komponenty do aut skupiny BMW, které se vyrábějí ve Velké Británii, se vyvážejí do zemí EU, a firma nemůže garantovat, že po případném odchodu země z EU zůstanou obchodní podmínky a tarify takové, jaké platí nyní. “To nemůže zůstat bez odezvy z naší strany,” dodal ještě. Dá se čekat, že podobné dopisy dostanou zaměstnanci vícera britských firem obchodujících přes kanál.

V jihoruském městě Stavropol se ruský blogger Viktor Krasnov soudí za urážku citů věřících. Původní profesí kovář totiž na sociálních sítích popřel existenci Boha. V internetové diskuzi nazval Bibli „sbírkou židovských pohádek“ a později přidal, že „Bůh není“. Dva z účastníků konverzace, kterým byly výroky adresovány, později Krasnova zažalovali.

Sám Krasnov tvrdí, že se nehlásí k žádnému z náboženství. „Jednoduše jsem napsal svoje myšlenky. A v tu chvíli začaly urážky a hrozby ze strany oponentů. Samozřejmě potom byly jejich zprávy vymazány a zůstali jen moje fráze. A na základě toho mě zažalovali.“

Soud nejprve poslal Krasnova do psychiatrické léčebny na pozorování, zároveň mu byl zabaven počítač a telefon. O měsíc později byl ale lékaři označen za psychicky zdravého a opět propuštěn. Příští zasedání soudu se koná 15. Března. Budou se ho účastnit lingvisté, kteří provedli expertní analýzu Krasnovových výroků – z ní má vyplynout, jak moc výroky urazili věřící.

Zákon o urážce cti věřících byl uveden v platnost v roce 2013 v návaznosti na vystoupení punkové kapely Pussy Riot v katedrále Krista Spasitele. Loni byla na základě stejného zákona udělena finanční pokuta umělci Alexandru Žuněvovi. Ten vytvořil graffiti ukřižovaného Gagarina ve skafandru. Chtěl tím prý je poukázat na fakt, že v loňském roce vyšel Den kosmonautiky a Velikonoce na stejný den.

Mezi nejpozoruhodnější momenty amerického volebního superúterý, tedy prezidentských primárek ve více než deseti státech USA, patří vítězné vystoupení Donalda Trumpa. Ne tak kvůli tomu, co říkal sám Trump, ale především kvůli guvernérovi Chrisi Christiemu, který stál za milardářovými zády. „Je Christie v pořádku?“ ptá se spolu s řadou uživatelů sociálních sítí Alexandra Petri z The Washington Post.

„Chris Christie strávil celý projev křikem beze slov. Nikdy jsem nikoho neviděla křičet tak hlasitě bez toho, aby otevřel pusu. Jeho oči byly očima člověka, který pohlédl do propasti, propast pohlédla zpět do něj a on pak vyjádřil propasti podporu,“ píše Petri. Naráží tak na to, že Christie, sám neúspěšný prezidentský kandidát, Donalda Trumpa nedávno otevřeně podpořil. Postavil se tak proti vlastní Republikánské straně, za kterou se stal guvernérem státu New Jersey a která teď horečnatě (a zatím neúspěšně) vymýšlí způsoby, jak se triumfujícího Trumpa zbavit.

Spekuluje se, proč Christie na Donalda Trumpa vsadil celou politickou kariéru (šest deníků v „jeho“ New Jersey ho mezitím vyzvalo k rezignaci). Jedna z možností je, že mu Trump za podporu slíbil místo generálního prokurátora, jeden z nejdůležitějších postů v americké vládě. Ať je to jak chce, komentátoři se shodují na jednom: Christieho pohled za Trumpovými zády říká: "Udělal jsem strašlivou chybu.“

Video: Američtí psychiatři budou k určování nemocí a léčby používat i neurovědu a skenování mozku.

Kulturní tip: Ave, Caesar! V kinech od čtvrtka. Nový film bratří Coenů. Někteří lidé mají úžasnou schopnost vyřešit i ten největší problém. Prototypem takového člověka je Eddie Mannix, jehož polem působnosti jsou hollywoodská filmová studia. Recenzi filmu najdete v novém Respektu, který vyjde v pondělí.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikneE-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery