Ruské a syrské stíhačky už měsíce shazují na východ města Aleppo bomby a papírové letáky. „Pokud ihned neopustíte toto území, budete zničeni,“ stálo podle The New York Times například na těch shozených předminulý týden. „Zachraňte se,“ pokračoval vzkaz. „Dobře víte, že vás všichni nechali napospas zkáze a nenabídli vám žádnou pomoc.“
Brzy následoval ostrý nálet bombami. V Aleppu v posledních třech týdnech vrcholí masivní ofenziva režimu Bašára Asada. Syrský prezident na jejím počátku řekl, že chce Aleppo, donedávna největší syrské město, dobýt do konce ledna, kdy do amerického prezidentského úřadu nastoupí Donald Trump. Asad využívá současnou předávku moci ve Washingtonu - a jeho jednotky se skutečně blíží dobytí rebely ovládané části města.
Podle oficiálních vládních zpráv nyní kontrolují 99 procent z donedávna rebely ovládaných čtvrtí. 80 až 120 tisíc civilistů uprchlo na venkov nebo do vládou ovládaného západního Aleppa - a nikdo přesně neví, kolik desítek civilistů se pořád tísni na stále zmenšujícím se území rebelů. "Strany této války už mnohokrát ukázaly, že jsou ochotné docílit vojenských úspěchů i za cenu vraždění, mrzačení a vyhladovění civilistů,“ komentoval ofenzivu Stephen O’Brien, koordinátor humanitárních misí OSN, jejíž konvoje s pomocí nemají kvůli blokádě syrského režimu přístup k těm, kdo ji potřebují.
Ofenzivu ale nevede Asadova armáda, která je na bojišti spíše vedlejším aktérem. První housle v bitvě o Aleppo hrají šíitské milice z Iráku, Libanonu (Hizballáh), Afghánistánu a Íránu - a především ruské stíhačky, jež vzpurné části Aleppa bombardují na padrť. Rusko do syrské války vstoupilo loni v září a dosavadní bilance je z Putinova pohledu úspěšná. Zastavil sérii Asadových porážek a zatím nevyvolal veřejné pobouření, masové demonstrace ve světě či sankce ze strany demokratických států - jak by se vzhledem k prokazatelným válečným zločinům zahrnujícím třeba cílené bombardování nemocnic dalo očekávat.
Pokud bude Aleppo skutečně dobyto, což je to nyní takřka jisté, budou režimní síly kontrolovat všechna velká syrská města a západní pás území, kde před válkou žilo nejvíce lidí. „To možná ukončí snahy většinově sunnitské populace o svržení Bašára Asada. Ale ani mír, ani stabilita z těchto trosek nevzejdou,“ píše David Gardner z listu Financial Times a předpovídá další radikalizaci sunnitských muslimů, kteří se cítí být zrazeni celým světem.
Uprchlíci, v naprosté většině právě sunnité, se také budou odmítat vrátit na území pod Asadovou vládou; jak ze sousedních států, tak z Evropy. Autor těchto řádků s řadou z nich mluvil a skoro všichni tvrdili, že se domů nevrátí, dokud včele země bude stát Asad, jehož považují za hlavního viníka syrské katastrofy. Připomeňme si, že v minulých pěti letech ze svých domovů musela prchnout asi polovina syrského obyvatelstva a půl milionu lidí kvůli válce zemřelo.
Přečtěte si více k tématu
V Sýrii už nemáme co dělat
Zklamání sunnitských Syřanů míří i na Západ, který ústy amerického či francouzského prezidenta sice mnohokrát vyzval k Asadovu pádu, ale umírněné rebely podporoval jen minimálně. Což vyniká zvlášť ve srovnání s masivním - a prozatím rozhodujícím - zásahem Ruska na straně režimu. Tato skutečnost teď začíná měnit blízkovýchodní diplomacii.
Je nejasné, zda dobytí Aleppa povede k rychlejšímu konci občanské války. Sýrie je totiž stále rozdělena mezi mnoho ozbrojených skupin; i na převážně režimem ovládaném území zůstávají kapsy opozice. Například v kopcovité provincii Idlib blízko tureckých hranic (a tedy i zásobovacích cest s pomocí z Turecka), poblíž Damašku, na jihu země, kde území spravované umírněnými rebely z “Jižní fronty” považují sousední Jordánsko a Izrael za nárazník před syrským chaosem. Více o vyhlídkách na konec války v textu Eriky Salomon ve Financial Times.
Další texty týdeníku Respekt o Aleppu a Sýrii
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
