Zatvrzelí kuchaři

Všimli jste si, že v ČR je to v posledních týdnech trochu jiné? Takové michelinské. Dvě české restaurace dostaly michelinskou hvězdičku. V Kodani ale získali čtyři. Nějak se nám to nezdálo, provedli jsme proto odbornou michelinskou analýzu s prognózou. Toto jsou výsledky.Hlavní město vysoké kuchyně byla vždycky Paříž a tamní kulinářské sebevědomí již tradičně převyšovalo Eiffelovku. Ránu dostalo poprvé v roce 2007, kdy vyšel průvodce Michelin pro Tokio. Tamní restaurace měly dohromady 191 hvězd, pařížské jen 98. Všichni to komentovali a list Guardian poprvé ve své historii věnoval dva odstavce končetině. Konkrétně klepetu kraba, jakého lze chytit jen ve vodách severně od Kjóta, a ještě jen někdy. Bylo údajně tím „nejsladším, nejintenzivnějším kouskem kraba“, který citovaný recenzent pozřel. Svět oblétly obrázky japonských šéfkuchařů s výrazem ryby fugu a s nožem vždy naostřeným pro případ neočekávaného harakiri.Japonsko už gurmeti strávili, teď se však děje něco ještě podezřelejšího. Michelinské hvězdy putují do oblasti doposud známé především konzumací brambor a cibule. Letos dostaly hvězdu čtyři restauranty v Kodani a jeden v Oslu a časopis Time poprvé ve své historii uveřejnil na svých stránkách fotografii, na níž jsou čtyři druhy zelí. V tomto případě s ústřicí - ústřice se zelím je typickým jevem takzvané nové severské kuchyně, která se teď jednoznačně nosí. Jejími zvěstovateli jsou blond kuchaři v norských svetrech, kteří sbírají březovou šťávu v lesíku, nenávidí olivový olej a hovězí nahrazují zásadně masem pyžmoně.Pro potřeby naší analýzy jsme vedle sebe postavili nesmiřitelné Japonce, ortodoxní Dány a české šéfkuchaře čerstvě ověnčené michelinskou hvězdou. Čeští kuchaři vypadají ze všech nejmírumilovněji a zdálo se, že právě tohle kulinářský svět potřebuje – nějakou tu upřímnou slovanskou tvář se zálibou ve smetanových omáčkách. Domníváme se, že jejich široký úsměv globální gurmety již brzy okouzlí. Tolik naše michelinská prognóza na základě analýzy.

 0