Vondra s eurem na parníku

Kdyby nebyla „krize století“, byla by to „zpráva století“. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra prohlásil v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny, že to, co se dnes děje, ho „ze střednědobého pohledu vede k závěru, že bychom měli být na palubě velkého parníku“ (velkým parníkem míněna eurozóna).

Přestože v přístupových smlouvách nových členských zemí je zakotvena povinnost přijmout euro (leckdo na to v poslední době zapomíná), představuje Vondrův výrok podle mého soudu revoluci. Já osobně jsem dosud od žádného představitele ODS podobný názor nikdy neslyšel. Donedávna by to bylo vnímáno v ODS jako hereze. Být proti euru, byla přece ještě nedávno součást „modrého náboženství“ a příznivci eura byli označováni za levičáky.

Vondra nyní evidentně „vypustil zkušební balónek“ (jak sám s oblibou říká). Čím si to vysvětlit? A proč zrovna on?

1. Vondra nikdy nepatřil k ideologům, osobně ho podezírám, že je v ODS z pragmatických důvodů. V určité době mohl člověk jeho zkušeností a erudice projet v ODS do vyšších struktur moci jako nůž máslem. Topolánek prostě potřeboval zkušeného zahraničně-politického experta a diplomata. Navíc, když přišel asi před třemi lety v ODS do módy verbální antikomunismus (pokud se zrovna nevolí prezident), hodily se Vondrovy disidentské „credentials“.

Kdyby se Vondra hlásil k euru již dávno, nikdy by se pochopitelně na vysoký post v ODS nedostal.

2. Poté, co ODS zavrhla Václava Klause a naopak, zdá se, že se v ODS bude nyní v rámci emancipace od nejvyššího velkovezíra povoleno hlásit se i k euru. Ono bylo stejně obtížně pochopitelné proč (odmítáním eura a vypjatým euroskepticismem) vyklízí ODS pozice ve středu spektra sociální demokracii. V normálních evropských zemích není euroskepticismus výsadou pravice, většina pravicových stran od Německa, přes Španělsko po Dánsko, jsou normálně proevropské.

Stejně tak bylo dlouho nepochopitelné, proč ODS tak ostře vystupuje proti zájmům velkých exportně orientovaných firem jako je třeba Škoda Auto. Lobbying této firmy slaví tedy ode dneška úspěch. Pozdě, ale přece.

3. Vystopovat lze i vliv NERVu. Někteří jeho členové proti euru nevystupují ideologicky a buď jsou jeho zastánci nebo rozumně váží všechna pro a proti. Až do vzniku NERVu Topolánkova vláda naslouchala především vyhraněně euroskeptickému názoru centrální banky.

4. Polská vláda Donalda Tuska oznámila, že by ráda do eurozóny vstoupila co nejdříve, pokud možno v nějakém zrychleném řízení. Měnové a burzovní otřesy ve střední a východní Evropě potvrzují, že ať již je to spravedlivé nebo ne, trhy vnímají skutečnost, zda máte euro nebo ne, jako jakýsi příznak vyspělosti a síly, nebo slabosti a nedospělosti. Investoři a spekulanti nestudují věci do hloubky a nemají čas a chuť rozlišovat jestli do eurozóny někdo nechtěl, i když tam být mohl.

5. V rámci toho, co se děje ve střední a východní Evropě se nyní v Unii diskutuje o tom, zda by neměla být některá kriteria vstupu do eurozóny zrušena (jako například inflační kriterium, které je v době deflační hrozby nesmyslné). Řada ekonomů navrhuje, aby turbulencemi zmítané země střední Evropy směly vstoupit do eruozóny co nejdříve.

Vondra si ale nechává otevřená zadní vrátka. Máme prý nyní luxus sledovat, jak sama eurozóna přežije test krizí. Jestli bychom se ale neměli starat spíše o to, jak test krizí přežije koruna. K tomu ovšem nemáme ten luxus.

Ti Češi jsou stejně zvláštní. Když jim samotným teče do bot, nejvíc je zajímají problémy těch ostatních.

Čtvrteční audit: O soukromém kapitálu, dvojkolejné Francii a Klausovi v FT

Středeční audit: Venku svítí sluníčko (ale v hospodářství svítí slunce černě).

Úterní audit: Trhy vládám nevěří a Německo a evropské vykoupení

Pondělní audit: O regulaci a zhroucení dogmat

Páteční audit: Recese V, recese U a recese L