Asociace majitelů fotovoltaických elektráren bouřlivě přivítala rozhodnutí Ústavního soudu o státní podpoře stavebního spoření. Solární carové si totiž před časem našli ochotné „nosiče“ v podobě skupiny senátorů a také si stěžovali u Ústavního soudu. Ten jejich stížnost bude projednávat brzy.
Redaktor Lidových novin Tomáš Němeček upozorňuje ve svém čtvrtečním komentáři na to, že Ústavnímu soudu nevadilo pouze využití či zneužití stavu legislativní nouze. Zpravodaj k zákonu, kterým byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský osobně, ve svém nálezu podle Němečka prohlásil, že padesátiprocentní daň, kterou parlament zpětně uvalil na státní příspěvky ke stavebnímu spoření pro rok 2010, ve skutečnosti nebyla daň, ale maskované snížení státního příspěvku.
Celou věc není jistě správné brát na lehkou váhu, protože fiskální riziko je tu větší než v případě stavebního spoření. Ústavní soud jistě může rozhodnout tak, že se nám to nebude líbit, a protože je to soud, který nakonec sestává jen z lidí, může rozhodnout chybně, nesprávně, neprofesionálně, nelogicky či neeticky. To se prostě občas stává.
Přesto se domnívám, že naděje solárníků se po středě příliš nezvýšily.
1. Solární daň nebyla přijata v rámci legislativní nouze, hlasovalo se o ní normálním způsobem.
2. O žádné retroaktivitě nelze mluvit. Daň byla schválena sice na poslední chvíli, ale včas, tedy v roce 2010, a začala se vybírat až v lednu letošního roku. Byly změněny státem přislíbené podmínky k podnikání. Ale stát podmínky přece měnit může, když se rozbují nějaký sociálně neblahý a ekonomicky destruktivní jev.
3. O skryté snížení státního příspěvku se nemůže jednat, protože stát garantoval vysokou výkupní cenu, nikoli sociální příspěvek.
4. V rozhodování Ústavního soudu z nedávné doby lze zaznamenat – ať se nám to líbí nebo ne – jisté sociální cítění či sociální aspekty. Proč by se měl tedy soud stavět na stranu lidí, kteří chtějí vydělávat peníze jenom na tom, že stát nějak, tedy velmi generózně, nastaví regulatorní rámec. Proč by měla Česká republika platit výrobu a technologický pokrok v Číně.
Proč by měl soud podpořit nezaměstnanost a likvidaci pracovních míst v průmyslu, který se vyřadí díky drahému proudu z globální ekonomické hry?
5. I jiné státy a vlády musely zakročit proti nečekaně rychle rostoucímu novotvaru a změnit podmínky, které samy před tím nastavily. A jde o státy, kde svítí slunce více než u nás a nejsou tak závislé na průmyslu – například o Španělsko.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].