Sazka, kriminál a zombie státy

Konečně někdo situaci kolem podniku Sazka řádně pojmenoval. Jiří Kejval, místopředseda dalšího menšího akcionáře, Českého olympijského výboru, v rozhovoru pro včerejší Hospodářské noviny tvrdě kritizoval postup ČSTV.

Podle něj je Sazka na pokraji krachu a je třeba otevřít možnost vstupu investora do firmy změnou stanov. „Pokud to sportovní funkcionáři zablokují, musejí mít náhradní variantu. Jinak by se to mohlo dostat až do roviny trestněprávní odpovědnosti lidí, kteří ohrožují náš společný majetek,“ říká.

To je myslím zcela klíčové. Jako kdybychom zapomínali, že Sazka má nějaké menšinové akcionáře a ti mohou žádat, aby byl jejich majetek řádným způsobem spravován a aby firma nebyla úmyslně poškozována. Jinak se to celé může přenést i do trestněprávní roviny.

Celý problém Sazky je naprosté nepochopení základních „corporate governance“. Vedení firmy dlouhodobě ovládá většinové akcionáře, místo aby to bylo naopak. Navíc – přestože Sazka není veřejně obchodovatelná firma, menšinové akcionáře nesmí finančně (v rovině obchodního práva) a už vůbec ne úmyslně (v rovině finančního práva) poškozovat.

…

Na serveru seekingalpha se objevil text o zombie státech, které se dají poznat podle rizikové prémie (spreads) u tzv. credit default swaps (CDS), tedy podle strukturovaných finančních produktů, jež sázejí na pravděpodobnost bankrotu.

Termín zombie banka je už poměrně dobře znám, ale termín zombie státy se musí do ekonomického mainstreamu teprve dostat. Pokusme se to změnit. Zombie banka má ekonomickou hodnotu méně než nula, ale dále funguje, protože je napojena na explicitní nebo implicitní vládní podporu.

Zombie stát má ekonomickou hodnotu méně než nula, ale dále operuje kvůli podpoře jiných států.

Co se stalo během uplynulého roku? Rizikové prémie bank a korporací šly dolů, zatímco rizikové prémie států se radikálně zvýšily.

Řecko, Irsko a Portugalsko jsou nesolventní a nebyly by schopny splácet dluhy bez podpory a garance Evropské centrální banky. Kdo by si pomyslel, že se ocitneme ve světě, kdy mexický dluh bude považován za o polovinu méně riskantní než dluh belgický.

…

A nakonec: dnes mne velmi potěšil a pobavil textík Josefa Kotrby (v současnosti vedoucího partnera Deloitte) pro HN, který mi mluví z duše. Vřele doporučuji. Škoda, že se autor musí věnovat řízení firmy a nemůže psát články častěji.