Ruce vzhůru! Vezměte si peníze!

Ve včerejším auditu jsem se zmínil o politice kvantitativního uvolnění. Americká centrální banka (Fed) v úterý potvrdila to, co činí již delší dobu: výrazně rozšiřuje vlastní bilance, nakupuje všechny možné cenné papíry a tiskne peníze jako o závod. Kromě kvantitativního uvolnění se mluví i o kvalitativním uvolnění. Postupně (a záměrně) se totiž zhoršuje kvalita cenných papírů, které je centrální banka ochotna zakoupit do své bilance.

Americká centrální banka takto sleduje dva cíle: za prvé chce vyhrát boj s deflací a smrtícím poklesem cen (pokud centrální banka zasype trh penězi, musí to podle Bena Bernankeho začít fungovat a pokles cen zastavit) a za druhé chce oživit trhy, obnovit půjčky mezi bankami navzájem i úvěry podnikatelům.

Někteří ekonomové a analytici (například Martin Wolf v FT) se domnívají, že deflaci (pokles cen) se sice podaří zastavit, ale v Americe si zadělávají na budoucí problém s nekontrolovanou inflací. Jenže jak správně poznamenává rubrika Lex téhož deníku, nepřeje si Ben Bernanke ve skutečnosti nic jiného, než přesvědčit trh o tom, že Ameriku čeká brzy velká inflace. Pouze obavy z inflace totiž přimějí spotřebitele k utrácení.

K tomu dodejme, že oficiální postoj Fedu je teď prostě takový, že případná budoucí inflace není prostě tématem dne – a kdyby přišla, nějak se to vyřeší…

…

Novou strategii Fedu hezky ilustruje kreslený vtip z deníku FT Deutschland. Pracovník centrální banky přepadává přepážku v nějaké komerční bance a říká: nehýbejte se, vezměte si peníze!

Dodejme, že tento žertík by šel ještě posunout. Pracovník na přepážce vytáhne pistoli na klienta a bude ho nutit, aby si vzal peníze. A tak všelijak podobně.

…

Politika kvalitativního uvolnění byla poprvé vyzkoušena v Japonsku, kde ji centrální banka používala jako nástroj v boji s deflací od roku 2001 až do roku 2007.

Hlavní ekonom RBS John Richards polemizuje na diskusním fóru komentátora FT Martina Wolfa s rozšířenou představou, že „tištění peněz“ výměnou za cenné papíry všeho druhu bylo v Japonsku úspěšné. Podle něj hospodářské oživení v Japonsku, které začalo v roce 2002 (a následovalo vleklé období stagnace) začaly samy podniky za použití vlastních finančních rezerv. Komerční banky v té době nikdo k půjčování prostě nepřiměl. A Japonsku přestala hrozit deflace teprve po té, co začaly prudce růst ceny ropy. Celý Richardsův text najdeme zde: http://blogs.ft.com/wolfforum/2008/12/quantitative-easing-lessons-from-japan/

…

Evropský komisař Günter Verheugen upozornil (bez jakéhokoli sarkasmu), že Česká republika bude v rámci předsednictví moderovat diskusi o tom, jak má vypadat společný záchranný balíček pro evropskou ekonomiku. Diskusi, která nebyla francouzským předsednictvím uzavřena. A nejen moderovat, ale vést Evropu k rozhodnutí.

To bude tedy zajímavé: zatím nemáme ve vládě ekonoma, nevzniká žádný tým (prestižní ekonomové o ničem nevědí) a kontury našeho vlastního balíčku jsou tajné. Víme jen, že ministr financí Miroslav Kalousek navrhoval jakési dočasné zrušení plateb DPH na automobily pro podnikatele.

…

Server nakedcapitalism.com se vrací ke svému oblíbenému tématu vytíženosti globální kontejnerové přepravy jako indikátoru poklesu světového obchodu. Singapur, jedno z hlavních strategických míst dopravy zboží mezi Evropou a Asií hlásí pokles dopravy, poprvé od roku 2001. Navíc klesají ceny. Ještě vloni na podzim byla cena přepravy kontejneru mezi Evropou a Asií 2.700 dolarů dnes lze totéž pořídit za pouhých 200 dolarů.

…

Server Calculated risk dnes přináší graf, který se jmenuje „Čtyři špatní medvědi“ a srovnává pokles cen akcií během posledních čtyř důležitých krizí. Na grafu vidíme, že akciový pokles začíná připomínat období Velké deprese.

…

A konečně server eurointelligence.com nabízí Velké Británii, aby konečně adoptovala euro. Vzhledem k tomu, že kurs libry a eura se rychle blíží nominální paritě, přichází ta nejpříhodnější doba. Pokud by byl kurs libry a eura 1:1, Britové by si vlastně mohli i ponechat vlastní bankovky a „národní hrdost“ by zůstala zachována.

Středeční audit: O autech a dalších špatných zprávách

Úterní audit: Čas neprivatizovat ČSA

Pondělní audit: Proč nemáme cara?

Páteční audit: Páteční střípky – Chicago, Irové a my