Proč nemáme cara?

Bývalý šéf ČEZu Jaroslav Míl odmítl, profesor Jan Švejnar odmítl. Asi odmítl i leckdo další… Nikdo se v české kotlině nechce stát „ekonomickým carem“, resp. místopředsedou vlády pro ekonomiku.

Jazykoví puristé ať odpustí. Slovo car v časech ekonomické a finanční krize je čistý anglismus (resp. amerikanismus). Je to však pojmenování trefné. Ruský výraz pro autoritářského vládce se používá v americké angličtině v tu chvíli, kdy v tamější otevřené, ústavní a liberální demokracii jsou nějakému jedinci - zpravidla v nějaké „naléhavé“ (emergency) situaci - naděleny sice dočasné, ale mimořádně silné pravomoci. Česky by se asi řeklo „pověřenec“, jenže to je zase rusismus nebo spíše sovětismus.

Tak například Neel Kashkari, bývalá hvězda týmu Goldman Sachs, se stal šéfem programu TARP (Troubled Assets Relief Program – program na odstranění zátěže problematických aktiv). Ač je Kashkari indického původu, pro americká média se stal „finančním carem“ a asi se nelze divit. Přestože jeho pravomoci byly nakonec Kongresem poněkud omezeny, má tento muž hlavní slovo v tom, jak bude použito 700 miliard dolarů daňových poplatníků. Bývalý šéf Fedu Paul Volcker (hvězda a legenda mezi centrálními bankéři) se pro změnu měl stát „automobilovým carem“, protože měl mít na starosti koordinaci záchranného týmu pro automobilky. Záchranný plán pro tzv. velkou trojku amerických automobilek (General Motors, Chrysler, Ford) nakonec nebyl schválen, ale podle mého skromného úsudku nějaký plán nakonec přijde až začne Barack Obama zase vládnout a „automobilový car“ Volcker ke slovu ještě přijde.

Ale zpátky domů. Proč se nikdo nechce stát carem v České republice? Patrně proto, že vláda nenabízí žádné zvláštní silné pravomoci, takže o žádného „cara“ by nešlo. Ministr financí Miroslav Kalousek si jistě nepřeje, aby ho někdo zastínil a o žádného nadřízeného asi nestojí ani ministr průmyslu Martin Říman.

Navíc se ukazuje, že Česká republika nebude před hospodářskou krizí chráněna, ale bude možná postižena stejně nebo více než sousední Německo, kde se čeká v příštím roce propad ekonomiky o -2 až -4 procenta. Český „car“ by byl brzy velmi nepopulární, perspektiva je taková, že by se stal brzy objektem ostré kritiky a nenávisti. A mezi námi: má to takový Vladimír Dlouhý zapotřebí?

A za třetí je pozdě. Vláda měla najít ekonomického „pověřence“ v září. Tehdy šlo ještě naplánovat v rámci předsednictví nějaké akce, prestižní konference, prokázat leadership pro Evropu postiženou finanční krizí (čtenáři si jistě všimli, že v auditu to píši od července). Nyní je předsednictví za dveřmi a rozplánováno do posledního puntíku. Pro českého ekonomického cara pro předsednictví EU – pokud se vůbec nějaký najde – zbude role podržtažky premiéra Mirka Topolánka nebo místopředsedy vlády Alexandra Vondry.

Páteční audit: Páteční střípky – Chicago, Irové a my

Čtvrteční audit: Vláda podcenila ekonomickou krizi

Středeční audit: Obamův plán a přeplacení manažeři

Úterní audit: Krize – od automobilek k médiím