ODS a referendum, Češi a MMF

 
Vláda si hlasy ODS a Věcí veřejných (proti hlasům TOP 09) odhlasovala, že změna či dodatek k Lisabonské smlouvě má projít v Česku referendem.

ODS si ovšem přeje pouze referendum jednorázové, není ani zřejmé, zda to má být referendum ústavně závazné, nebo referendum ve smyslu poradního hlasu.

Je to zajímavé: o Lisabonské smlouvě jsme referendum neměli, o de facto minuciózním dodatku máme lidově hlasovat. O čem bude lid obecný rozhodovat? O tom, jaký je rozdíl mezi tříletým a pětiletým rozpočtovým výhledem? O tom, jak se měří konkurenceschopnost a vnější obchodní nerovnováhy? O tom, co to je automatická sankce?

Druhá věc, která je doslova k neuvěření, je tato: Jak ODS už ví, že je třeba referendum, když ještě není jasné, co ve smlouvě zůstane či nezůstane?

Daleko zajímavější by bylo vědět, jaký má ODS vlastně názor. Je proti, nebo není? Co lidem doporučí? Jak včera správně v televizi konstatoval Miroslav Kalousek, ODS nemá k prosazení referenda – pokud se nespojí s komunisty (což ovšem v prezidentských volbách dělá běžně) – dostatek hlasů.

Navíc pokud by jednorázové referendum mělo mít ústavní závaznost, dovedu si představit, že ho odmítne Ústavní soud. Ten už totiž v roce 2009 zrušil jednorázový ústavní zákon o předčasných volbách.

Referendum je totiž třeba mít v ústavě obecně a systémově, a nikoli z jednorázových mocenských pozic nabourávat dělbu a rovnováhu moci.

A jak by se lidé asi vyjádřili? To je asi jasné, že by řekli NE. Občané totiž říkají v referendech ANO (na cokoli) pouze v dobách nízké nezaměstnanosti a slušného růstu, jinak říkají na všechno NE. Kromě toho je česká mediální masáž jasně euroskeptická.

Když člověk sleduje výslechy politiků v této věci (v rozhlase a televizi), je pozoruhodné, že se moderátoři vůbec neptají na mezinárodní aspekt celé věci. Proč tzv. kompakt (tedy větší společná kontrola rozpočtů) nevadí Dánům, Nizozemcům, Finům, Polákům, Švédům či Bulharům? Proč jen Češi mají vyvinutou citlivost na zásadní „ohrožení suverenity“? Co je zdrojem této české moudrosti?

Také by mne zajímalo, kdo radí ministrovi Alexandru Vondrovi. O celé věci nic neví a v televizi vykládá, že nám chce Brusel diktovat výdaje na zdravotnictví, což je bohapustá lež či doslova hloupost nejvyššího řádu.
…
Pozice TOP 09 je ale také nečitelná. Proč je tato údajně „proevropská“ strana proti naší půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu? Země jako USA, Jižní Korea, Čína a další zatím váhají, protože mají pocit, že Evropa (především Německo) má sama zdrojů dost, aby si dokázala pomoci. Je to pochopitelné už na tom, že Japonsko či USA mají mnohem větší dluhy než eurozóna a o rozpadu jenové či dolarové zóny nikdo nemluví.

Německo chce ale raději poskytnout prostředky MMF, aby se eurozóně pomohlo a politicky to nebylo tolik vidět.
USA zjevně změnily svoji zahraniční politiku: správně definovaly krizi eura především jako krizi institucionální a konstitucionální (a pak teprve dluhovou) a hodlají akcelerovat institucionální posuny v eurozóně tím, že ji v tom nechají plavat.

Je tohle názor České republiky? Kdyby to tak bylo – budiž, je to téma k diskusi. Jenže to tak není.