0:00
0:00
Audit Jana Macháčka1. 10. 20094 minuty

Letiště, Gripeny a Lisabon

Astronaut
Autor: Archiv

Používat speciální zákon k účelu jedné konkrétní věci je z hlediska právní a politické kultury a z pohledu právní čistoty zločin. Učebnicovým příkladem je známý Lex Schwarzenberg z roku 1947, který vyhlásil diskriminaci vůči jedné rodině a zabavil majetek hlubocké větve tohoto šlechtického rodu. To je tedy učebnicový příklad toho, co se dělat nemá a přestože se to dnes studenti učí, parlament to občas dělá, viz. speciální zákon o obchvatu Plzně.

↓ INZERCE

Navíc v rámci rozdělení moci mezi soudy, legislativu a exekutivu jsou privatizační rozhodnutí výlučnou pravomocí vlády. Sociální demokraté si v poslední době na „vládnutí přes parlament“ jaksi podivně zvykli: ještě máme v čerstvé paměti jejich řízení poplatků ve zdravotnictví z parlamentních lavic. K tomu lze dodat - každý sám svého štěstí strůjce. Až bude ČSSD vládnout a bude jí toto z parlamentních lavic činit někdo jiný (což je vzhledem k tradici úzkých parlametních většin pravděpodobné), může si pak stěžovat třeba na hlavním nádraží.

Věc jiná je samotný úmysl či politická vůle pozastavit privatizaci letiště (šlo by to jistě zařídit i jinak). Toto rozhodnutí je totiž správné. Za prvé privatizovat cokoli v době poklesu, recese či krize je holý nesmysl a řekl bych, že z hlediska péče správného hospodáře je to spíše zločin. Za rok nebo za dva bude cena mnohem vyšší. Za druhé pražské letiště funguje, nemá zásadní problémy. Za třetí se rodí plán, jak spojit ČSA s pražským letištěm a než bude jasno, je přestávka nasnadě. A za čtvrté, mimořádné privatizační výnosy mohou být z hlediska unijních pravidel použity pouze na mimořádné výdaje (na rozdíl od dividendy z ČEZ, se kterou neustále obtěžuji čtenáře).

Jak se lze dočíst například ve Financial Times, v Británii bude obnoveno vyšetřování úplatků, které měla poskytovat leckde ve světě firma BAE Systems. Text výslovně zmiňuje i Českou republiku. Pokud se opravdu podaří obnovit vyšetřování, které se z důvodů strategických zájmů na Blízkém Východě a spojenectví se Saudskou Arábií pokoušel zastavit (zatím úspěšně) Tony Blair, může to zamíchat kartami na české politické scéně. Mnozí progripenoví aktivisté pořád sedí ve vedení jistých politických stran. Nebudu jmenovat.

V rozhovoru pro Radio Česko oznámil předseda Ústavního soudu, že podání senátorů ODS v čele s Jiřím Oberfaltzerem se začne projednávat asi „do měsíce“ a projednávání „se nebude počítat v řádu týdnů“. To není moc dobrá zpráva pro ty, kdo počítali s tím, že by soud mohl žádost senátorů brzy prohlásit za zjevně neopodstatněnou.

Z toho vyplývá, že po případném irském ANO a po podpisu polského prezidenta bude Česká republika na dlouhé měsíce jediná, kdo bude blokovat provoz Evropské Unie podle nové smlouvy. Minimálně je zjevné, že nová Evropská komise bude kvůli České republice vybírána ještě podle smlouvy z Nice. Co to bude znamenat pro Českou republiku a zbytky její kredibility, ať si dovodí každý sám.

Mirek Topolánek se sice do prezidenta a skupiny vlastních senátorů sice pustil hezky zostra, je však třeba mu připomenout, že Klausovo zvolení prezidentem zařídil především on a nese za něj zodpovědnost. Stejně tak je Topolánek zodpovědný za strategický kamarádšoft ODS s britskými konzervativci, kteří Čechy používají tak leda jako užitečné idioty.

A navíc: do doby než Ústavní soud rozhodne, se lze jen drbat za uchem. Podrobit prezidenta nátlaku je možné až po rozhodnutí Ústavního soudu.

A abychom nebyli jen smutní, doporučuji video, na kterém je vidět, jak senátor Oberfaltzer kráčí k Ústavnímu soudu s igelitovou taškou.

Stížnost má v aktovce, v igelitce asi dobrou vodu, namazané housky, pantofle a kapesník.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].