Klaus-Zeman, NATO, Řecko atd.

Václav Klaus podporuje v prezidentské volbě Miloše Zemana.

Podle Klause by se „o prezidentskou kandidaturu měli ucházet lidé, kteří pro naši zemi něco vykonali. Zeman mezi ně patří.“

Ano, Zeman skutečně zásluhy má. Zprivatizoval – z dnešní perspektivy velmi rychle – všechny banky a učinil tak konec bankovnímu socialismu a tzv. měkkému tržnímu prostředí, tedy pouhé hře na kapitalismus, kterou tu před ním předváděl právě Klaus.

Na druhou stranu vznikem opoziční smlouvy zde Zeman spolu s Klausem založili korupční prostředí bez přirozené opoziční a demokratické kontroly. Vzniklo tu podhoubí, které nás tráví dodnes.

Zeman kromě toho, že je nesmírně samolibý, je také velmi zlý a pomstychtivý. Odpudivá svita Šloufa a spol., která ho obklopuje, je skutečně nebývale nebezpečná a může vést nejen k denunciačním kampaním (akce Olovo), ale také k pokusům o fyzickou likvidaci kritiků a oponentů (viz případ Sabiny Slonkové). Není jistě náhodou, že se zločinec Srba po svém propuštění ukazoval právě se Šloufem a Zemanem.

Snad nás může uklidnit, že v průzkumech Zeman zatím příliš neboduje.

…

Frederick Kempe píše v souvislosti se summitem NATO několik velmi důležitých vět. Autor upozorňuje na článek 2 smlouvy z roku 1949, který zdůrazňuje, že nelze oddělovat vojenskou sílu a ekonomické zdraví. Členské země jsou povinny posilovat své svobodné instituce a usilovat o podmínky stability a prosperity (well being).

Autor se snaží vyvrátit mýtus, že ekonomické otázky náleží výhradně Evropské unii. Otázka, zda Řecko zůstane či nezůstane v eurozóně, je také otázkou NATO, protože má transatlantické a celosvětové dozvuky. Stejně tak je pro NATO klíčová otázka, jak Francie a Německo vyřeší svůj spor růst versus šetření. Prohlubující se propast mezi evropským severem a jihem má dopad na vzájemnou solidaritu členů NATO apod.

…

Analýza agentury Reuters podrobně vysvětluje, že odliv řeckých úspor do zahraničí se sice o něco urychlil, ale v zásadě se jedná o trend, který trvá už dva roky.

…

Pokud podle Wolfganga Münchaua odejde Řecko z eurozóny, změní se podle něj eurozóna z měnové unie (monetary union) na volné společenství jedné měny (single currency area). Takový proces bude doprovázet omezování zahraničních investic, zadrhnutí či zadržení úvěrů a pád ekonomického výkonu.

Pokud Řecko neodejde, je třeba učinit čtyři zásadní kroky. Nemusí k nim dojít přes noc, politici ale musejí dát najevo, že jsou těmto cílům oddáni. Určitým průlomem je, že se o těchto věcech začalo diskutovat: jde o celoevropské pojištění vkladů, o vytvoření trustu, který bude rekapitalizovat evropské banky. Třetím bodem je evropský dluhopis a čtvrtým je změna mandátu Evropské centrální banky, tak aby byla zodpovědná za stabilitu finančního systému.