Amerika a Evropa jako na houpačce

Ještě před měsícem to většině ekonomikých analytiků a zasvěcených pozorovatelů zdálo jasné. Amerika se dostane do recese a dokonce možná do vleklého období stagflace, tedy hospodářské stagnace kombinované s vysokou inflací. A nebude za to moci pouze úvěrová a hypotéční krize a špatná rozpočtová politika americké vlády. Analytici kritizovali také politiku americké centrální banky. Ta podle kritiků pumpovala do ekonomiky příliš velké množství peněz a úvěrů, zachraňovala banky, které měly padnout, dosypávala peníze na bankovní trh, vůbec nevěnovala pozornost padajícímu dolaru a před inflací dávala přednost záchraně hospodářského růstu. Kritici tvrdili, že ve finále přijdou USA na nějakou dobu nejen o růst, ale budou se potýkat s nezaměstnaností, slaboučkým dolarem a inflací navrch. Zpochybňována byla kompetentnost šéfa americké centrální banky Bena Bernankeho, ale řeč byla i o zákonné úloze Fedu, který nesleduje pouze cenovou stabilitu, ale i zaměstnanost.

Ještě donedávna to vypadalo, že Evropská centrální banka (ECB) si počínala lépe. Také musela sypat peníze na mezibankovní trh, ale na rozdíl od Američanů nesnižovala úrokové míry. Euro zůstalo tvrdé a výkonost důležitých německých exportérů se překvapivě nezhoršovala.

Najednou je všechno jinak a oslavována je pro změnu americká centrální banka. Ukázalo se, že Amerika vůbec v recesi nebyla, a všechny důležité ukazatele se tváří překvapivě optimisticky. Dolar stoupá a cena ropy klesá. A lidé i spotřebitelé si docela věří. Naopak v Evropě zavládla temná nálada, různé ukazatele důvěry spotřebitelů, podnikatelů a investorů vypadají špatně. A eurozóna se jako celek propadla do recese.

Irsko a Španělsko byly nejvíce postiženy stavební a hypotéční bublinou, chronicky nemocná Itálie je ještě nemocnější, ale skepsi a nedůvěře propadli i Němci a Francouzi.

Jak si to vysvětlit? Američané prokázali optimismus. Stále je to mladá země, která si věří a do budoucna se dívá pozitivně, bez ohledu na to, co píší noviny. Americký kapitálový trh je dynamický a dokáže rychle rozpoznat nové hvězdy a nadějné trendy a nalít jim krev do žil. Amerika nyní těží z toho, že tamější ekonomiku nefinancují pouze banky, ale také kapitálový trh. USA mají rozvinutý systém financování nových, mladých podniků apod. To, že se USA nedostaly do recese, je svým způsobem obdivuhodné. V Kalifornii i Nové Anglii jsou místa, kde jsou nemovitosti na třetině hodnoty, kterou měly před rokem, kdy vypukla úvěrová a hypotéční krize!

Zdá se to být nespravedlivé. Evropa tuto krizi nezačala, můžou za ní Američané a ona tím teď trpí. Vysvětlení je nasnadě. Krize důvěry zasáhla hlavně banky. Evropský systém je na bankovních úvěrech daleko závislejší a pokud začnou být banky obezřetné, celá ekonomika to pocítí daleko více než ta americká. Evropané jsou také od přírody daleko pesimističtější (a méně sebedůvěřiví) než Američané a když je přepadne skepse, nechuť a vůbec špatná nálada, tak jim taky déle vydrží. Celá evropská ekonomika je daleko tužší, méně pružná a setrvačnější než a americká. Zatímco německá ekonomika připomíná lokomotivu, americká spíše ohňostroj či vybuchující a prskající supernovy.

Pro ekonomy je typické, že dokáží vždy skvěle vysvětlit, proč se něco stalo, i když předtím předvídali opak. Z toho vyplývá, že za pár měsíců může být zas leccos jinak. Pokud se například začne dolar zhodnocovat, ubere to sílu americkým vývozcům, ale oživující injekci dostanou exportéři evropští. Houpačka se zase zhoupne opačným směrem a ekonomové budou určitě vědět, proč se tak stalo.

Čtvrteční audit: Na tříkolce mezi tanky

Středeční audit: Zelené karty - správná věc

Úterní audit: Klausovo vzhlížení k Rusku

Pondělní audit: Fondy Trend a česká spravedlnost