Sudetští Němci poprvé v Česku

„Je to naprosto přelomová zpráva pro česko-německé vztahy,“ komentuje plán, uspořádat sudetoněmecké setkání v Česku korespondent německého prestižního deníku Süddeutsche Zeitung Klaus Brill.„Členové společenství Ackermann vždy byli jiní než jejich kolegové ze sudetoněmeckého Landsmanšaftu. Snažili se o smíření a jako první sudetští Němci také začali veřejně a otevřeně mluvit o nacistických zločinech druhé světové války,“ doplňuje Klaus Brill. Nápad uspořádat své pravidelné setkání na českém území formulovalo představenstvo Společenství Ackermann už před pěti lety. „Nejprve jsme ale měli strach, jak by reagovali naši členové a jestli by to pro ně nebylo moc emotivní. Proto jsme s realizací pár let počkali,“ říká jednatel Ackermann-Gemeinde Matthias Dörr. Minulý rok proto organizace během tradičních Sudetoněmeckých dnů otevřela diskusi o možném setkání v severních Čechách, sklidila však kritické reakce a nařčení z provokace. Sami členové místo letošního zasedání přijali pozitivně, do Plzně jich o víkendu přijede dokonce víc než na poslední setkání před třemi lety v německém Erfurtu.

Česká strana neprotestuje, ale mlčí. Hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová na pozvání Ackermannů vůbec nereagovala a plzeňský primátor Pavel Rödl Respektu řekl, že chtěl sice přijít, ale že mu organizátoři poslali pozvánku na poslední chvíli a čtyři dny před konáním akce ještě nevěděl, jestli tam „pošle svého náměstka nebo někoho z Rady města“. Podle jednatele Společenství Ackermann byla však pozvánka i pozvání k řečnickému pultu odesláno už v lednu.

Křesťansky orientovaná Ackermann-Gemeinde už od svého vzniku v roce 1946 pravidelně vybočovala ze středního proudu sudetoněmeckých organizací a místo hlasitých požadavků po odškodnění se snažila o navázání přátelských kontaktů s českou stranou. Například Německá biskupská konference vydala v roce 1990 žádost o odpuštění a adresovala je českým biskupům. Ti dopis opětovali, projevili odpuštění a vyslovili také žádost o odpuštění za vyhnání Němců z českých zemí. Tuto iniciativu výrazně podpořil i tehdejší československý prezident Václav Havel. Na rozdíl od ostatních sudetoněmeckých organizací také Společenství Ackermann před deseti lety založilo svou českou pobočku. K mírnějšímu sudetoněmeckému proudu se například řadí také sociálně-demokratická Seliger-Gemeinde, radikálnější hlasy byly naopak vždy slyšet z řad malé (ale o to hlasitější) organizace Witikobund. Všechny sudetoněmecké organizace očekávají výsledky setkání na české půdě s velkým napětím.