Vyhazovy, zatýkání, zákazy, autocenzura. Jak Peking uplatňuje v Hongkongu nový bezpečnostní zákon

V sobotu to bude měsíc, co v Hongkongu začal platit nový bezpečnostní zákon. Bez účasti Hongkonžanů jej sepsala a schválila vládní komunistická strana v Pekingu. Zákon je nadřazen místní legislativě a podle kritiků významně omezuje autonomii finanční metropole, již se Čína zavázala do roku 2047 uchovat. Za vágně definované zločiny “separatismu”, “podvracení státní moci”, “terorismus” a “napomáhání cizím mocnostem” nyní hrozí v Hongkongu vysoké tresty. Ve městě vznikají oficiální pobočky čínského bezpečnostního aparátu, které nepodléhají místním autoritám. Nabízíme krátký přehled událostí, které přibližují novou hongkongskou realitu posledního měsíce.

Opoziční předák přišel o zaměstnání: Univerzita v Hongkongu v úterý propustila profesora práv Bennyho Taie. V roce 2014 patřil k lídrům nenásilných protestů - tzv. deštníkové revoluce - za rovné volební právo do hongkongské legislativy. “Rozhodnutí značí konec akademické svobody v Hongkongu,” napsal Tai následně na Facebook. Proti jeho propuštění se vyslovil akademický senát univerzity, ale rozhodla o něm ale školská rada složená z lidí mimo instituci. V čele rady je Arthur Li, poradce propekingské šéfky hongkongské exekutivy Carrie Lam.

Studenti zatčení kvůli podpoře nezávislosti Hongkongu:  V rámci nového zákona zřízená policejní jednotka ve středu zatkla čtyři studenty ve věku od 16 do 21 let. Viní je z toho, že na sociálních sítích podpořili nezávislost Hongkongu. Policie nikoho nejmenovala, skupina Studentlocalism na Twitteru uvedla, že jedním ze zatčených je její bývalý organizátor Tony Chung Hon-lam. Studentlocalism, kterou před čtyřmi lety založili středoškolští studenti, podporovala nezávislost města na pevninské Číně a patřila tím k názorově radikálnímu křídlu demonstrantů. Letos v červnu se skupina kvůli obavám z bezpečnostního zákona rozpustila. V práci však pokračovaly její pobočky v USA, Austrálii a na Tchaj-wanu, které si daly za cíl například lobbing u amerických politiků. I taková politická práce v zahraničí - včetně psaní facebookových statutů na podporu hongkongské nezávislosti z počítače kdekoli na světě - je podle nového zákona trestná.

Vyloučení prodemokratičtí kandidáti: Ve čtvrtek úřady ze zářijových voleb do hongkongské legislativy vyloučily dvanáct kandidátů prodemokratické opozice – včetně ve světě zřejmě nejznámějšího aktivisty Joshuy Wonga. Volby se mají odehrát 6. září, lokální noviny spekulují, zda se jejich konání bude s odkazem na druhou vlnu koronavirové pandemie neodloží (edit: to se v pátek také skutečně stalo). Očekává se v nich totiž úspěch demokratického tábora, který triumfoval v listopadových komunálních volbách. Ani případný úspěch zastánců demokracie se ale plně neprojeví ve složení městského zastupitelstva - občané tvoří jen část zastupitelů, jinou část volí zájmové, obvykle profesní svazy, které jsou propekingské.

Zakázané protestní slogany a symboly: S odvoláním na bezpečnostní zákony je od 1. července zakázán hlavní slogan loňských demonstrací “Osvoboďte Hongkong, revoluce našich časů”. Policie zatkla demonstranty za propagaci transparentu s tímto heslem a zatkla i několik dalších za držení letáků. Školské úřady pak zakázaly na základních a středních školách zpěv písně “Glory to Hongkong”, který byl významným protestsongem loňského protestního hnutí. Školy se vůbec dostávají pod rostoucí tlak: čínská vláda údajně nedostatečně vlasteneckou výchovu považuje za jednu z příčin neklidu posledních let. Chce nad nimi získat větší kontrolu a napříště víc “chránit mysl mladých lidí”. Deník The Wall Street Journal uvádí, že mnozí učitelé, kteří se účastnili protivládních demonstrací, byli od nařízených pokáráni, minimálně jeden byl propuštěn.

Obavy knihkupců a nakladatelů: Ve městě je - soudě dle řady původních reportáží ze světového tisku -  cítit strach z nového zákona, jenž vede i k viditelné autocenzuře. Opatrní jsou také knižní vydavatelé, kteří z obav před možnými důsledky vyřazují některá připravovaná díla, například fotografické knihy o loňských protestech. Zevrubně se tématu nakladatelům věnují The Financial Times či Die Zeit – ten v reportáži cituje novinářku hongkongské veřejnoprávní televize, jež pro jistotu ze svých archivů smazala kamerové záběry z demonstrací, které ukazují tváře radikálních mladých lidí v první linii protestů a mohly by vést k jejich stíhání.