Nový bezpečnostní zákon znamená převzetí Hongkongu

Když Čína schválila v pondělí nový zákon o národní bezpečnosti platný pro Hongkong, obyvatelé tohoto doposud autonomního města nevěděli, co je čeká. Norma vznikala v utajení v Pekingu, Hongkonžané na její utváření neměli žádný vliv a ve chvíli schválení nebylo přesné znění známé. Přičemž právě na jeho detailech, jak v posledním měsíci opakovali mnozí experti na Hongkong, velmi záleželo. Až několik hodin po schválení zákona, hodinu před půlnocí místního času, si obyvatelé Hongkongu mohli nová pravidla přečíst - a malý zbytek naděje, že zářez do svobod města nebude tak hrozný, se v tu chvíli rozplynul. Zákon přichází jen den před 23. výročím momentu, kdy Britové předali Hongkong Pekingu.

Podstatné body zákona, jenž platí již od úterý, dokládají, že Čína do Hongkongu šíří své metody vlády a “stabilizace” společnosti. Zevrubně to popisují listy The Wall Street Journal,The Financial Times či The New York Times. Za terorismus, podvracení státní moci, separatismus a spolupráci se zahraničními silami hrozí mnohaletá, až doživotní vězení. Definice těchto aktů je přitom velmi široká a zjevně cílí na metody, které prodemokratičtí demonstranti v posledním roce užívali.

Kromě špionáže se za napomáhání zahraničním silám považují například snahy za uvalení mezinárodních sankcí vůči Číně či Hongkongu a „vyvolávání nenávisti“ proti lokální a centrální vládě. Ničení vládních budov považuje za závažný příklad podvracení státu, cílené omezování dopravy pak za možný akt terorismu. Některá ustanovení neplatí jen pro občany Hongkongu - podpora nezávislosti města nebo sankcí vůči čínským představitelům je trestná i pro lidi žijící v zahraničí, kteří se tak při vstupu do Hongkongu vystavují riziku zadržení a stíhání.

Čínská centrální vláda získává právo dohlížet na stíhání ”podvratných aktivit” v Hongkongu a v potřebných případech proti nim přímo zakročit. V hongkongské policii vznikne speciální útvar zabývající se otázkami národní bezpečnosti, jenž bude moci nabírat zaměstnance i mimo Hongkong. Dále ve městě vznikne bezpečnostní úřad centrální vlády, jehož zaměstnanci se budou zabývat případy, které jdou nad rámec schopností místních autorit či představují výrazné ohrožení národní bezpečnosti.

Jeho zaměstnanci nebudou při výkonu svého povolání podléhat hongkongským zákonům, zároveň budou též radit a dohlížet na místní složky. V případech spjatých s otázkami národní bezpečnosti zákon ruší rozdělení justice a exekutivy podle britského vzoru: v těchto kauzách budou rozhodovat soudci jmenovaní (dosud vždy propekingským) šéfem hongkongské exekutivy. Zkrátka: vláda v Pekingu v Hongkongu buduje síť bezpečnostních složek, které budou proti opozici zasahovat podobně, jako je to běžné v pevninské Číně.

V případě rozporů je nový bezpečnostní zákon vždy nadřazen dosavadní hongkongské legislativě. Právo na jeho případný výklad má taktéž pekingská legislativa - nikoli soudy v Hongkongu. “Jakákoli bariéra, která dosud oddělovala Hongkong od pevninské Číny, se proměnila přinejlepším ve vysoce propustnou membránu,” cituje deník The Wall Street Journal odborníci na čínské právo Margaret Lewis. “Když to shrneme, tak se jedná o převzetí Hongkongu,” řekl Jerome A. Cohen, další expert na čínské právo, listu The New York Times.

Vláda v Pekingu i šéfka hongkongské exekutivy Carrie Lam kritiku za zahraničí zcela odmítají. Zákon se podle nich bude týkat jen velice malé skupiny aktivistů, zabrání údajnému podněcování demonstrací ze zahraničí a vrátí do protesty rozbouřeného města klid a stabilitu.

Na schválení zákona ihned reagovali známí prodemokratičtí aktivisté Joshua Wong, Ivan Lam a Agnes Chow, když rozpustili organizaci Demosisto. Spousta dalších aktivistů rušila osobní i skupinové účty na sociálních sítích, běžní občané promazávali své příspěvky a komentáře. Hongkongská policie hned v úterý ráno na základě nového zákona zadržela prvního demonstranta a i ve středu zatýkala i na výročním pochodu, kterým si Hongkonžané 1. července připomínají zmíněné předání jejich města Číně v roce 1997.