Respekt: Dálniční e-shop měl mít tajnou funkci – špiclovat, kdo kde jezdí

Předražená zakázka na elektronické dálniční známky, kvůli které padl ministr dopravy Vladimír Kremlík, má kromě vysokých nákladů a podezřele neprůhledné organizace ještě jednu problematickou rovinu. Úřady měly v původním zadání požadavek, aby nový systém uměl pro bezpečnostní složky státu skladovat data o tom, kdy kde jaké auto projelo. To by umožnilo poskládat si obrázek o kompletním pohybu kteréhokoli auta v dálniční síti. Vyplývá to z informací Respektu a z reakcí příslušných vládních činitelů, které Respekt kvůli tomu oslovil.

O této funkci přitom nikdo v souvislosti s přechodem na elektronické dálniční známky nikdy nemluvil. Zatím přitom nelze vyloučit, že tato funkce bude obsažena i v systému, na kterém se nyní začalo pracovat.  Nový systém má od příštího roku nahradit papírové dálniční kupony.

Řidiči budou hradit dálniční poplatek online a platba se bude párovat přímo s espézetkou daného auta. Tento platební servis pro stát zdarma vyrobila skupina šedesáti programátorů v rámci víkendového hackathonu svolaného ve snaze demonstrovat nesmyslnost původní státem zorganizované zakázky za 401 milionů korun.

Hackathon neřeší všechno

Na hackathonu se ale programátoři zabývali jen veřejně známou částí zakázky. Kromě ní – což odpovědní úředníci potvrdili během posledních dvou týdnů – měl mít celý systém ještě dosud nespecifikovanou utajenou část, jejíž obsah dosud nebyl znám.

Podle informací Respektu mělo jít právě o to, aby při kontrole, kdo má či nemá zaplaceno, byly údaje o průjezdech všech aut ukládány pro případné potřeby bezpečnostních složek státu. Espézetky měla kontrolovat jednak policie v rámci normálních dálničních hlídek, ale systémovou automatickou kontrolu měly obstarávat hlavně kamery přimontované na mýtné brány.

Tyto kamery měly umět fotit espézetky všech projíždějících aut a posílat je do systému kvůli kontrole, zda dané auto má zaplaceno. O této funkci se vědělo a je součástí řešení, jak od papírových samolepek přejít na elektronický systém. Zároveň však systém měl data o průjezdech všech aut – tedy platičů i neplatičů – uchovávat. Díky tomu by měl stát kompletní přehled, kdo kdy přes kterou mýtnou bránu projel, což by znamenalo novou dimenzi sledování občanů.

K tomu, že právě toto mělo být podstatou utajené části systému, se kloní mimo jiné Michal Bláha z neziskové organizace Hlídač státu, jeden z lidí, kteří se o zakázku kvůli jejímu předražení od začátku intenzivně zajímali. „Z toho, jak se chovali, jsem to tak pochopil,“ řekl Respektu Bláha při popisu toho, jak si přebral informace ze schůzky, kterou absolvoval s šéfy Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a s lidmi z vedení ministerstva dopravy, tedy hlavními architekty původního řešení.

Šéf SFDI Zbyněk Hořelica i náměstek na ministerstvu dopravy Tomáš Čoček, pod něhož případ spadal, shodně Respektu odpověděli, že nic nechtějí komentovat, dokud se situací neseznámí Karla Havlíčka coby nového šéfa úřadu. Odpovědět odmítli i na přímou otázku, zda systém měl umět skladovat data o pohybu aut. Stejně reagoval také odvolaný ministr Kremlík.

Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla, který na tvorbu nového řešení nyní dohlíží, na stejnou otázku odpověděl, že „soutěž má i utajovanou část – a tu nemůžu komentovat“. Stejně odepsal i Havlíček pověřený řízením ministerstva dopravy: „Vše jsem ověřoval, ale tím, že je část zakázky v bezpečnostním režimu, nemůžeme detaily tohoto charakteru komentovat.“

Takovou odpověď lze chápat tak, že i kdyby vláda se sběrem a vytěžováním dat o průjezdech dál počítala a  vložila takovou funkci do nového systému, nikdo se o tom nemá dozvědět. Jedinou možností, jak zjistit, co všechno nový dálniční systém umí, pak bude donutit vládu jít s pravdou ven přes parlament, soudy nebo vytrvalé dotazování.