Prášky proti těžkému průběhu covidu míří i do Česka

Před koncem roku není v Česku příliš dobrých zpráv, co se pandemie týče. Možná se křivka nárůstu zplošťuje, ale nemocnice jsou a ještě nějaký čas budou pod náporem, zdravotníci jsou vyčerpaní a frustrovaní a proočkovanost populace se přes oživený zájem o vakcíny neblíží kýžené hranici  80 - 90 procent. Informační zmar ale může brzy narušit nová léčba: antivirotika molnupiravir a Paxlovid. Léky firem Merck & Co a Pfizer hlásí rozdílnou úspěšnost, vznikaly jinak a jsou v rozdílné fázi schvalovacích procesů. Dohromady však dávají světu šanci přidat do výbavy v zápolení s pandemií covidu-19 další účinný nástroj.

Nejdřív by se měl na trh dostat molnupiravir neboli Lagevrio, jak zní jeho komerční název. Původní výsledky této kapsle (kterou vyvíjí Merck Sharp & Dohme ve spolupráci s Ridgeback Biotherapeutics ) hlásily úspěšnost ochrany před těžkým průběhem téměř 50 procent v případě, že se lék nakaženému nasadí do pěti dnů od propuknutí symptomů. Nakonec ale další část pacientů skončila v nemocnicích a úspěšnost klesla na 30 procent. Lépe z klinické studie vychází další podstatná statistika. Zatímco v kontrolní skupině v rámci klinické studie zemřelo devět pacientů, ve skupině léčené molnupiravirem zemřel jeden.

Přes znatelný pokles účinnosti tak lze molnupiravir brát jako jakousi první vlaštovku v oblasti „prášků na covid“. Princip léčby funguje na bázi „zmatení“ viru v těle. Chová se totiž jako dva z celkem čtyř základních stavebních jednotek virové RNA. To vede k jeho mutacím do takové míry, že vir není schopný další reprodukce v těle nakaženého. Původně vznikal pro jiné účely, a sice pro léčbu virové infekce koní na jihoamerickém kontinentu, zkoušel se i proti dalším virovým onemocněním. A podobně jako řada dalších preparátů se i molnupiravir po propuknutí pandemie v první čtvrtině roku 2020 začal zkoumat jako možná úspěšná léčba již nakažených.

Není však zcela bez otazníků. I proto jej americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) doporučil k mimořádnému užití těsně, v poměru hlasů 13:10. Dosavadní studie sice žádné významné vedlejší účinky neodhalily, zároveň vzhledem k povaze léku není vyloučené, že se některé ještě neprojevily - například zda lék nebude mít efekt na vývoj plodu, pokud by byl užíván v době těhotenství. Je ale nutné připomenout, že lék je kontrolory FDA doporučený pro mimořádné užití pouze pro rizikové skupiny – a naopak skupiny, kterých by se případné nežádoucí účinky týkaly, jsou prozatím „mimo hru“. Ve stejném duchu postupuje také Evropská léková agentura (EMA).

Česko objednalo 5000 dávek molnupiraviru, smlouva ale zatím nebyla podepsána, jak uvedl Radiožurnál. Primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý nedávno v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz uvedl, že by pilulka pro nemocnice mohla být k dispozici na přelomu roku. Zatím je podepsáno pouze memorandum a termín tedy může být ohrožen.

Mezi hlavní přednosti léku patří fakt, že jeho podání nevyžaduje asistenci zdravotnického personálu, jako je tomu u očkování nebo u infuze monoklonálních protilátek. V praxi by si nakažený člověk po propuknutí symptomů zkrátka zašel za praktickým lékařem a v případě, že mu nic nebrání lék užívat, vzal si recept a šel do nejbližší lékárny. Kromě snížení rizika těžkého průběhu nemoci a s ním spojené hospitalizace či úmrtí by tak molnupiravir a jemu podobné léky mohly ulevit i zdravotnickým kapacitám.

Ovšem teoreticky. Jak zjistil Radiožurnál, i pro kapsle budou lidé zatím muset do nemocnic. Současná legislativa totiž používání v ambulantní léčbě nedovoluje. Lék sice doporučila u vybraných pacientů používat Evropská léková agentura, sama Unie ho však ještě neschválila. Pro nemocnice to bude další administrativa. Ministerstvo zdravotnictví ale slibuje úpravu legislativy.

Pozornost a naděje se nyní nicméně obracejí spíš k druhému antivirotiku. Paxlovid totiž doposud hlásí o poznání lepší výsledky. Lék podle nich chrání před těžkým průběhem s úspěšností až 85 procent. Zda se cifra nezmění podobně jako u molnupiraviru, ale ještě jisté není. Ani Paxlovid v laboratořích firmy Pfizer nevznikl „na zelené louce“. Původně byl vyvíjen na jiný koronavirus v době epidemie viru SARS. Ještě dřív, než se firma pustila do klinických studií, ale epidemie skončila. Znovu se tak k němu vrátila loni na jaře.

Přes klinické a administrativní potíže nabízejí nová antivirotika naději. Pokud se potvrdí úspěšnost Paxlovidu, může podle epidemiologa a exministra zdravotnictví Romana Prymuly při proočkovanosti 70–80 procent obyvatel lék na trhu zbavit Česko „velkých problémů s touto pandemií“. „Přínos vidím v tom, že můžeme preparát podat bez větších komplikací. Je to realizovatelné na úrovni praktických lékařů, což je rychlejší, než když budeme každého posílat na infuzní terapii,“ myslí si. Jako úskalí léčby naopak vidí zmiňované pětidenní okno od vypuknutí příznaků onemocnění, protože „ne každý nasazení léčby stihne“.

Další výhodu antivirotik zvýraznila nová varianta omikron. Vzhledem ke svým mutacím v takzvaném spike proteinu - klíčovém povrchovém výčnělku, který viru umožňuje pronikat do buněk - vystrašila svět mimo jiné otázkou s nejasnou odpovědí: jak na novou variantu zabere očkování a post-infekční imunita. Případná úprava a distribuce upravených vakcín by zabrala řádově měsíce a právě v takových případech mohou být antivirotika nesmírně užitečná, protože podobné mutace nebudou hrát v jejich účinnosti takovou roli.

Virová nálož by se vlivem antivirotik navíc měla snižovat rychleji než při neléčeném onemocnění, a je tak možné, že při jejich užívání bude člověk méně infekční po kratší dobu. Výzkumníci se navíc zkoušejí podávat oba léky dohromady a výsledný „koktejl“ vykazuje větší úspěšnost než u obou léků samostatně.