Orbán vzbudil světové pobouření: mluvil o míšení ras a vyvolával Velké Maďarsko

Slova Viktora Orbána v uplynulých dnech opět obletěla svět a způsobila ještě větší znechucení než obvykle. Maďarský premiér si každoroční setkání s mládeží v rumunském lázeňském městě Băile Tușnad vyhrazuje pro projevy, ve kterých říká „nejodvážnější myšlenky“. Koneckonců bylo to v roce 2014 právě tady, kde vyslovil známou tezi o “iliberální demokracii”, kterou v Maďarsku buduje.

Letos – zřejmě posílen i nedávným volebním vítězstvím -se však rozkročil ještě víc. Nejvíc pozornosti si získala jeho slova o tom, že národy západní Evropy, kde se “míchají rasy”, už nejsou skutečnými národy. “Maďaři nejsou míšenci a nechtějí být smíšení s Neevropany,” pronesl slova, na která už reagoval Mezinárodní osvětimský výbor s žádostí, aby se od nich EU distancovala.

A nebylo to jediné extempore v jeho projevu. V souvislosti s energetickou krizí se pokusil urazit Němce narážkou na holocaust, neboť prý “Němci asi dobře vědí, jak šetřit plynem”, pokusil se urazit Čechy a Slováky, kteří prý svým postojem k válce na Ukrajině “přivazují koně v hořící stáji, tak hodně štěstí”.

Pokusil se urazit i Poláky, kteří to prý jinak mají v hlavě srovnané, ale ve vztahu k Ukrajině je zrazují emoce a nejsou schopní jasného úsudku. Tím má na mysli svou politiku vstřícnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, kterého se urazit nepokusil - naopak nedávno do Moskvy vyslal svého šéfdiplomata vyjednat další dodávky plynu pro Maďarsko, které je ve stejné relativní nouzi jako všechny ostatní unijní země.

Kvůli slovům o míšení ras Orbána opustila i jeho dlouholetá poradkyně Zsuzsa Hegedüs a napsala o tom otevřený dopis, ve kterém jeho slova označila za „čistý nacismus“. Orbán na něj otevřeně odpověděl a zakončil jej chladným “…a mimochodem, tvé rezignace lituji. Přijímám ji. Viktor”. Vládní média tradičně vyrazila na obranu svého premiéra a dovedla jeho myšlenky ještě do většího detailu: jeden list přirovnal lidi ke psům a komentoval mezinárodní pobouření tak, že nikdo by jistě nechtěl, aby se všichni psi světa zkřížili, zmizeli všichni pudlové i jiné rasy, a na světě zůstala jen směska.

Orbánovo vystoupení vyvolalo největší znechucení v Rumunsku, kde se odehrálo. Pravidelná letní univerzita v Băile Tușnad - neboli v maďarštině Tusnádfürdő - se koná v Sikulsku, regionu uprostřed Rumunska, kde dodnes žije silná menšina etnických Maďarů zvaných právě Sikulové (nebo po maďarském vzoru Sekleři).

Trianonská smlouva, kdy Uhry v roce 1920 přišly o dvě třetiny území a třetinu obyvatel hlavně ve prospěch Československa a právě Rumunska, které získalo takzvané Sedmihradsko a Sikulsko, je dodnes v jistém smyslu živé téma. A postavení Maďarů v Rumunsku je dokonce velmi živé - po tvrdém útlaku za komunistického režimu přišlo citelné zlepšení, ale stále u nich přetrvává pocit, že míra autonomie a sebeurčení nejsou takové, jaké by mohly a měly být.

Letní setkání Băile Tușnad začala v roce 1990 a měla toto napětí mírnit. Po roce 2010, kdy se Fidesz v Maďarsku pevně ujal vlády, se však nálada mění. Vládní strana akci využívá pro svou politiku - a tou je mimo jiné opatrné a postupné oživování tužeb po Velkém Maďarsku a s ním spojený pocit velké dějinné nespravedlnosti. V očích Orbánových posluchačů bylo jasné, že právě rumunské vládě byla určena jeho letošní slova “nám Maďarům svět dluží. A my si ten dluh vezmeme zpátky”.