Neulehčujte Polkám potraty v Česku, píše velvyslanectví v Praze ministerstvu zdravotnictví

Na ministerstvo zdravotnictví 10. března dorazil dopis z polské ambasády. To se nestává úplně běžně. „Žádný podobný dopis nepamatuji, my jsme ministerstvo, které nebývá v ohnisku diplomatických střetů,“ píše v mailu náměstek ministra pro legislativu a právo Radek Policar.

Pod dvoustránkovým listem je podepsán polský chargé d’affaires Antoni Wrega a jeho obsah týká se senátní novely zákona o umělém přerušení těhotenství, kterou aktuálně horní komora parlamentu projednává. Jak psal Respekt před časem: novela má vyjasnit podmínky, za nichž mohou v Česku podstoupit interrupci cizinky, přičemž aktuálně se otázka týká zejména Polek, které by zde zákrok vyhledaly poté, co byly v jejich zemi téměř absolutně zakázány.

Wrega nejprve ujišťuje ministra (dopis byl adresován ještě Janu Blatnému), že Polsko respektuje suverenitu Česka, legislativní proces i většinový názor české společnosti na interrupce. „Tento postoj a respekt k demokratickým procesům a kulturním hodnotám však očekáváme i z české strany,“ píše Wrega. A mezi tyto demokratické procesy zahrnuje rozhodování polského Ústavního soudu, který loni na podzim o interrupcích rozhodnul, a rovněž evropské právo, jež umožňuje jednotlivým členským zemím si tyto politiky nastavit.

Přijetí senátního návrhu by podle Wregy vedlo k rozkvětu potratové turistiky v Česku, umožnilo by polským občankám porušovat zákony vlastní země a rovněž narušilo česko-polské vztahy.  „Vnímáme proto z hlediska česko-polských vztahů jako nešťastné, pokud jsou legislativní návrhy na legalizaci komerční potratové turistiky otevřeně zdůvodňovány záměrem obcházet polskou legislativu, jež chrání nenarozený lidský život, a pokud mají tyto návrhy polské občanky podněcovat k porušování polských zákonů. Přijímání takto motivovaných legislativních úprav se nám zdá být krokem, který není v souladu s výbornými vztahy mezi našimi zeměmi,“ píše polský chargé d’affaires a dopis uzavírá: „Proto považujeme za vysoce nestandardní, je-li prostřednictvím legislativních změn vyvíjena snaha přímo zasáhnout do debaty v Polsku.“

Blatný na dopis ještě jako ministr odpověděl 30. března. Jednak polské partnery upozornil, že jde o senátní návrh zákona, na který má jeho úřad jen omezený vliv. Zejména však v odpovědi upozorňuje, že již podle stávajícího výkladu ministerstva je provádění potratu cizinkám ze zemí EU, tedy i Polska, v souladu s tuzemským i evropským právem.

„Z výše uvedeného vyplývá, že dle ministerstva zdravotnictví by možné zrušení § 10 zákona o umělém přerušení těhotenství nevedlo k žádné podstatné změně ve vztahu k provádění interrupcí občankám členských států EU,“ konstatuje v dopise a dodává: „Věřím, že daná záležitost nebude mít dopad na kvalitu dosud vynikajících vztahů mezi našimi zeměmi v oblasti zdravotnictví.“

Rozdílné názory

Informaci o dopise zmínil Blatného nástupce Petr Arenberger v polovině dubna na jednání senátního zdravotnického výboru, který se novelou zabýval. Zatímco zástupci ministerstva i někteří senátoři si nemyslí, že by se dopis vymykal standardní diplomatické komunikaci, a navíc je v souladu s dlouhodobými postoji Polska, předkladatelé novely a někteří jejich kolegové jej za překročení jistých hranic považují.

„Nemyslím si, že je to diplomatický incident,“ píše v mailu náměstek Policar. „A nepředpokládám, že by to mělo zhoršit česko-polské vztahy, což jsme také zastupitelskému úřadu Polské republiky v České republice uvedli. S kolegy na polském ministerstvu zdravotnictví máme dlouhodobě dobré pracovní vztahy a věřím, že tomu tak i zůstane nadále. Prostě máme na některé otázky rozdílné názory, jak to tak bývá.“

Podobně to vidí předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) i jeho místopředseda Tomáš Fiala (za ODS).  „Obě země jsou členy EU, k zákonům se vyjadřuje kdekdo, proč by nemohli tedy Poláci,“ říká Fiala. „Polsko nezasahuje do přijímání českých zákonů. Dopis od polského chargé d’affaires jen reaguje na něčí neobratné vyjádření, že novela zákona o umělém přerušení těhotenství je předkládána, aby umožnila polským ženám podstoupit umělé přerušení těhotenství v České republice,“ dodává senátor Kraus. „Tato novela má úplně jiný cíl. Posílit právní jistotu českých lékařek a lékařů, kteří tento zákrok provádějí u cizinek, že se nedopouští trestného činu.“

Předkladatelé novely z klubu SEN 21 a Pirátů i někteří další senátoři sice rovněž respektují rozdílný pohled Polska, nicméně k obsahu a tónu dopisu mají výhrady. „Nevidím důvod, proč by tento zákon měl narušit vzájemné vztahy. Myslím si, že se k zákonu vyjádřit mohou, ale to je tak asi všechno. Jejich pohled by neměl ovlivnit postoj českých autorit,“ říká místopředsedkyně zdravotnického výboru Alena Dernerová (za SD-SN).

„Problematika interrupcí je v současném Polsku obrovské a silně emocionální téma, takže to, že se ozvou, není překvapivé,“  říká Václav Láska, šéf klubu SEN 21 a Piráti, který novelu předložil. „Na druhou stranu ten tón je poměrně ostrý a neodpovídá tomu, co my řešíme - řešíme problematiku interrupcí na našem území, řešíme vnitrostátní právo a zákony pro naše lékaře.“

Zatím se každopádně nezdá, že by polský tlak nesl ovoce - ministerstvo zdravotnictví senátní novelu podporuje, kývl na ni i zmíněný zdravotnický výbor a nikdo z oslovených senátorů se pod vlivem nechystá změnit názor. Polská ambasáda na žádost o vyjádření nereagovala.