Kyjev obdrží v první vlně 120 až 140 tanků, uvedl ministr zahraničí Kuleba

Úterý, 23:00: Ukrajina obdrží 120 až 140 tanků v "první vlně" dodávek od "tankové koalice" složené ze 12 západních zemí, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba během virtuální tiskové konference. Kyjev podle něj v zákulisí pracuje na tom, aby získal tanky od ještě většího počtu zemí. "Pokračujeme v práci na rozšiřování tankové koalice i na navýšení již přislíbených příspěvků," řekl podle agentury Reuters.

Kuleba zmínil tanky Leopard 2 německé výroby, britské Challenger 2 a americké M1 Abrams. Podle serveru RBK-Ukrajina hovořil také o tom, že Kyjev doufá, že dostane i francouzské tanky Leclerc. Paříž zatím oficiálně přislíbila obrněná průzkumná vozidla AMX10 RC, která někdy bývají označována i za lehké tanky, respektive stíhače tanků.

Kyjev tento měsíc získal sliby západních zemí ohledně dodávek tanků v době, která je označována za kritickou pro další průběh války. Ukrajina si od západních tanků slibuje, že jí pomohou odrazit invazi ruských vojsk, zatímco Moskva vynaložila obrovské úsilí, aby dosáhla alespoň pomalého postupu svých vojsk na východě Ukrajiny.

Kyjev plánuje velkou protiofenzívu s cílem získat zpět území zabraná Ruskem na jihu a východě země. Spojené státy radí Kyjevu, aby tyto plány odložil, dokud na Ukrajinu nedorazí západní vojenská pomoc. Ukrajina se také obává, že by Rusko mohlo v nadcházejících týdnech či měsících zahájit vlastní velkou ofenzívu.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj řekl minulý měsíc, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty a 500 houfnic. (čtk)

Úterý, 20:00: tázka dodávek stíhacích letounů Kyjevu ohrožuje jednotu západních spojenců Ukrajiny, napsala dnes agentura AP. Stíhačky by sice pomohly odrazit útoky ruských invazních sil, zároveň ale jejich poskytnutí zvyšuje obavy z vyostření téměř rok trvajícího konfliktu.

Spojené státy v pondělí oznámily, že na žádost Kyjeva o bojové letouny F-16 neodpoví. Podle Francie není dodávka stíhaček vyloučená, musela by však být dodržena přísná omezení a podmínky. Jednou z nich je formální žádost, kterou by mohl podat ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov při dnešní návštěvě Paříže.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pondělí naznačil, že Polsko by bylo ochotné F-16 Kyjevu poskytnout, napsal list The Guardian. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyjádřil o něco opatrněji, když uvedl, že Varšava bude jednat v souladu se svými spojenci v NATO a případné dodávky stíhaček s nimi plně konzultovat.

Polsko je spolu s ostatními zeměmi na východním křídle Severoatlantické aliance největším zastáncem poskytování vojenské pomoci Ukrajině, i vzhledem k možné hrozbě z Ruska, píše AP. K dodání stíhacích letounů a dalších potřebných zbraní vyzval v pondělí litevský prezident Gitanas Nausėda.

Británie nepovažuje za praktické posílat na Ukrajinu své stíhačky, uvedl dnes mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. "Britské stíhačky jsou extrémně sofistikované a trvá měsíce, než se s nimi naučíte létat. Vzhledem k tomu se domníváme, že není praktické posílat tyto letouny na Ukrajinu," řekl novinářům. "Budeme i nadále diskutovat s našimi spojenci o tom, co považujeme za správný přístup," dodal.

Kreml dnes Polsko a pobaltské státy označil za provokatéry, kteří "udělají vše pro to, aby vyvolali další konfrontaci". Nausėdu a ostatní lídry varoval, že nepřemýšlejí nad důsledky svých rozhodnutí.

Kyjev od konce loňského února, kdy na Ukrajinu vstoupila ruská vojska, opakovaně naléhá na západní spojence, aby mu poskytly zbraně. Stíhačky jsou podle něj nezbytné vzhledem k ruské vzdušné převaze. Předpokládá se, že Ukrajina i Rusko nyní budují svůj arzenál pro očekávanou ofenzívu v nadcházejících měsících. Boje se na mnoha místech přes zimu zastavily na mrtvém bodě, podle analytiků se však očekává, že Rusko po porážkách v létě a na podzim hodlá převzít iniciativu. (ceskenoviny)

Úterý, 11:00: Ačkoliv válka Ruska proti Ukrajině pokračuje devátým rokem - počítáno od jara 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a vyvolalo povstání separatistů na východě Ukrajiny - problémy s pochováváním zabitých ukrajinských vojáků přetrvávají, upozornil na svém webu list Ukrajinska pravda. Armádě se nedostává chladicích vozů pro převoz zabitých vojáků, chybí místa v márnicích, problémy bývají s obstaráváním uniforem a vlajek na pohřeb. Péče o hroby mnohdy spočívá jen na postarších rodičích zabitých vojáků, napsal deník v článku, ve kterém zachytil "několik skutečných a někdy děsivých příběhů o problémech s vojenskými pohřby, které vyžadují okamžité a systematické řešení".

První voják ze 130. praporu domobrany z Kyjeva byl zabit v třetí den války, po ruské invazi z loňského 24. února. "Byl dva týdny v márnici, protože v té době nebyl ještě stanoven postup, kdo má koho informovat, a tak jeho žena neobdržela úmrtní oznámení," vzpomíná bývalá důstojnice praporu Iryna Serhjejevová. Téměř devět měsíců přebírala těla vojáků, vystavovala úmrtní listy a posílala je příbuzným. Čelila desítkám situací, "které způsobují bolest, hněv a nepochopení zároveň".

Postup stanoví, že tělo je evakuováno z bojiště na bezpečné místo. Prapor informuje vojenský komisariát o úmrtí a ten následně informuje příbuzné. Tělo je mezitím převezeno do nejbližší márnice a pak do márnice vojenské nemocnice v určeném městě, kde zástupce vojenského komisariátu pomáhá příbuzným vyřídit všechny dokumenty a organizuje pohřeb.

Na cestě k řádnému pohřbu bývá první překážkou nemožnost odnést tělo z bojiště. Například těla vojáků zabitých na začátku války v Charkovské oblasti se podařilo získat až po osvobození tohoto území. Dokud však není tělo a dokud není identifikováno, je daná osoba považována za nezvěstnou. Pozůstalí nemohou čerpat výhody a dávky.

Vojenský komisariát je obecně hlavním článkem při pohřbívání vojáka. Kromě toho, že zaplatí pohřeb, věnce, kříž a v případě potřeby zajistí čestnou stráž atd., musí jeho zaměstnanci o smrti vojáka osobně informovat příbuzné a pomoci jim s vyřízením všech dokumentů. Vzhledem k tomu, že ne všichni vojáci jsou registrováni u vojenského komisariátu, se komisariát někdy snaží nemít nic společného s jejich pohřby.

Podle protokolu by jednotka neměla informovat o smrti vojáka příbuzné, protože neví, jak na takovou zprávu zareagují. Iryně se jednou stalo, že starší ženě, kterou telefonicky vyrozuměli o smrti syna, se udělalo špatně a skončila na jednotce intenzivní péče. "Také je hrozné, když se příbuzní dozvědí o smrti z facebooku," dodává Iryna. Do takové situace se bohužel nedávno dostala matka bývalého politického vězně Hennadije Afanasjeva, který byl zabit u Bilohorivky v Luhanské oblasti.

Problém bývá také s identifikací mrtvých. Testy DNA občas trvají i měsíce a často chybí místo v márnicích. Loni na jaře se u Irpině našlo ohořelé tělo vojáka z Irynina praporu. Jednotka si byla identitou jistá, ale musela počkat na výsledky testů. Zatímco armáda pátrala po biologickém otci, se kterým mrtvý nikdy neudržoval vztah, mrtvý byl pochován jako neznámý voják. Exhumace bude možná až za rok.

Problém bývá i s uniformou a vlajkou pro pohřeb. Jednou kvůli nedostatku polních stejnokrojů přezdívaných "pixely" dostala Iryna pro mrtvého korejskou zimní uniformu. Někdy bývají uniformy neúplné, anebo chybějí boty, které nestačí ani živým.

Nejakutnější problém ale představuje nedostatek chladírenských vozů pro převoz těl. V létě nelze bez "ledničky" dopravit tělo z Charkova do 500 kilometrů vzdáleného Kyjeva.

Iryna jednou musela doručit tělo z Charkova do Mykolajivské oblasti na jihu země. Vhodná auta chyběla, a tak informovala příbuzné zesnulého, že tělo dostanou v uzavřené rakvi. V reakci se dozvěděla, že matka neviděla syna už celý rok a celá vesnice se chce rozloučit s mrtvým tak, jak je zvykem - v otevřené rakvi.

Když se přes osobní známé nakonec podařilo sehnat auto s chladírenským přívěsem, měl na boku velký nápis inzerující mražená kuřata, ryby i "čerstvé maso". Nakonec se ale podařilo do vsi dopravit otevřenou rakev s mrtvým vojákem.

"Zpočátku bylo na hřbitově vše v pořádku. Když tu ale začali kopat deset hrobů najednou, sesunula se půda," říkají Mykola a Natalija Baranovovi na jednom z kyjevských hřbitovů u hrobu svého syna Oleksandra, zabitého při obraně Severodoněcka. Desítky vojenských hrobů v okolí se doslova propadly. Ale vhodných míst pro hroby v oblastech, kde se koná hodně vojenských pohřbů, rychle ubývá.

Problémy se vyskytují i na dalších kyjevských hřbitovech "a vláda se na nic nezmůže", spílá jí jedna z pozůstalých.

V poslední květnový den, kdy ukrajinská armáda ještě bránila Severodoněck, parlament schválil zákon, který počítá s vybudováním Národního vojenského hřbitova. S přemístěním zabitých vojáků z jiných hřbitovů se zatím nepočítá. Zákon ani nestanoví, kde by se hřbitov měl nacházet. Uvažuje se o Lysé hoře v Kyjevě, což je ale přírodní rezervace, a tak jednání pokračují. (čtk)

Úterý, 09:00:  Rusko se na Ukrajině připravuje na novou ofenzivu, uvádí s odkazem na západní, ukrajinské i ruské zdroje americký Institut pro studium války (ISW). Analytici ve zprávě odhadují, že útočnou operaci jednotky Moskvy zahájí v následujících měsících, pravděpodobně ve východoukrajinské Luhanské oblasti. Rusko se podle britské rozvědky snaží vytvořit novou osu postupu v Doněcké oblasti a odklonit ukrajinské jednotky od Bachmutu.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se Rusko chystalo vyjednávat o míru, uvedl v pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a dodal, že vše svědčí o opaku. Moskva podle něj může mobilizovat až 200 000 dalších vojáků a pokračuje ve zvýšené výrobě zbraní a munice. Další zásoby podle něj získává od Íránu či Severní Koreje.

Ruské síly v přípravě na ofenzivu posilují své pozice na Donbasu, uvedl jeden z představitelů pozemních sil ukrajinské armády Ivan Tymočko. Rusko podle něj kvůli domácímu tlaku na vítězství potřebuje útočnou operaci.

Předchozí odhady ISW o obnovení ofenzivy ruských sil, které se loni v létě a na podzim bránily ukrajinské protiofenzivě na jihu a východě země, potvrzují nejen vyjádření Stoltenberga a Tymočka, ale také proruští váleční blogeři. Podle nich se na novou ofenzivu připravuje i ruský informační prostor.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo loni 24. února. Nejtěžší boje se nyní odehrávají na frontové linii u Bachmutu a dalších měst v Doněcké a Luhanské oblasti. Ukrajina v posledních týdnech žádá Západ o urychlené dodávky zbraní, které by jí pomohly vyvinout větší tlak na agresora.

Síly Moskvy v posledních třech dnech pravděpodobně přešly do soustředěného útoku v okolí měst Pavlivka a Vuhledar, píše v pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Města, která leží 50 kilometrů jihozápadně od Doněcku se Rusko pokusilo neúspěšně dobýt už loni v listopadu. Jednotkám se podle Londýna patrně podařilo postoupit za říčku Kašlachač, která v posledních měsících vyznačovala frontovou linii.

"Existuje reálná možnost, že Rusko bude v tomto sektoru nadále dosahovat lokálních zisků. Je však nepravděpodobné, že by Rusko mělo v oblasti dostatek neangažovaných jednotek k dosažení operačně významného průlomu," píše britská rozvědka.

Ukrajinští obránci podle ukrajinského generálního štábu odrazili v uplynulém dni na východě země ruské jednotky u 13 obcí včetně Bachmutu a Vuhledaru. Ruské jednotky podnikly ofenzivní kroky ve směru na Lyman a Bachmut a podle Kyjeva při tom měly těžké ztráty. Tuto zprávu nelze nezávisle ověřit. (ceskenoviny)

Pondělí, 23:00: Spojené státy nedodají Ukrajině bojové letouny F-16, o které Kyjev žádá, uvedl uvedl americký prezident Joe Biden. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona není dodávka stíhaček vyloučená, musela by však dodržet přísná omezení, napsala agentura AFP.

"Ne," odpověděl Biden na dotaz novináře, zda Spojené státy dodají stíhací letouny F-16 Ukrajině. Na tiskové konferenci Biden také oznámil, že chce navštívit Polsko, ale neuvedl termín. Podle informací médií by americký prezident mohl přicestovat do Evropy kolem 24. února, prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu.

"Nic není v principu zakázáno," řekl o dodávce bojových letounů Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron. Stanovil však některé podmínky. Dodávka by nesměla vést ke zvýšení intenzity konfliktu, letouny by nesměly být použity pro útoky na ruské území a poskytnutí strojů by nesmělo oslabit bojeschopnost francouzského letectva.

Macron dodal, že Ukrajina oficiálně o dodávku bojových letounů Francii nepožádala. To potvrdil i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země má letouny F-16 ve výzbroji. Rutte uvedl, že předání bojových letounů Ukrajině není tabu, jednalo by se však o velmi významný krok.

O poskytnutí bojových letounů mluví ukrajinští představitelé. Podle tisku po schválení dodávek těžkých tanků o tom debatují i západní spojenci Ukrajiny. O víkendu deník El País citoval mluvčího ukrajinského letectva, podle kterého Kyjev nejvíce stojí o stroje americké výroby F-16. Jako alternativy uvedl francouzské stíhačky Rafale a švédské stroje Jas-39 Gripen. (čtk)

Pondělí, 20:00: Spojené státy podle informací deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího. Ukrajina přitom naléhá na své spojence, aby jí moderní tanky poskytli co nejrychleji. Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu do léta, sdělil podle stanice Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Původně Londýn uváděl, že dodání 14 slíbených challengerů plánuje koncem března.

Tanky Abrams určené Kyjevu nebudou z amerických armádních rezerv, ale speciálně opatřeny pro Ukrajinu a vyrobeny podle zadání. Chybět jim bude obvyklé pancéřování z ochuzeného uranu, píše americký list. Dodání strojů Abrams na Ukrajinu minulý týden oficiálně schválil americký prezident Joe Biden. Jejich vyslání do napadené země přitom Washington zpočátku odmítal. Americký ministr obrany Lloyd Austin argumentoval, že jejich ovládání je příliš složité a že Ukrajina má dostatek obrněných vozidel sovětského typu.

Pokud jde o časový rámec, dodání tanků Challenger se alespoň soudě podle vyjádření britského ministra obrany v britském parlamentu proti původně avizovanému březnu posouvá. "Bude to do léta nebo do května. Pravděpodobně kolem Velikonoc," citovala Wallace stanice Sky News. Ministr podle ní dodal, že bezpečnostní důvody mu brání v upřesnění termínu dodávky i výcviku, při němž se mají ukrajinští vojáci naučit tanky ovládat. Velikonoce letos připadají na první třetinu dubna.

Britské ministerstvo obrany mezitím na sociálních sítích oznámilo, že do Británie už za účelem tohoto výcviku dorazila ukrajinská tanková posádka. (čtk)

Neděle, 11:00: Ukrajina uvalila sankce na 182 ruských a běloruských společností a tři osoby, informovala agentura Reuters. Jedná se o poslední z řady kroků prezidenta Volodymyra Zelenského, jimiž chce zablokovat spojení Moskvy a Minsku se svou zemí. Podle seznamu, který zveřejnila ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany, se společnosti přidané na sankční listinu zabývají především přepravou zboží, leasingem vozidel a chemickou výrobou.

"Jejich aktiva na Ukrajině jsou zablokována, jejich majetek bude použit na naši obranu," řekl Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina pracuje na tom, aby i ostatní státy zmrazily aktiva těchto společností. Zelenskyj zároveň poděkoval "všem, kteří pomáhají posilovat sankce proti Rusku", a vyšetřovatelům, kteří odhalili a stíhají obcházení těchto odvetných opatření.

Seznam zahrnuje ruského výrobce a vývozce potašových hnojiv Uralkali, běloruského státního výrobce potaše Belaruskali, běloruské železnice a také ruské společnosti VTB-Leasing a Gazprombank Leasing, které se zabývají leasingem dopravních prostředků. Ukrajina od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru uvalila sankce na stovky ruských a běloruských osob a firem.

Zelenskyj také ve svém pravidelném večerním videoprojevu odsoudil myšlenku neutrality ve sportu v době, kdy sportovci jeho země bojují a umírají ve válce, zatímco jejich ruští kolegové mohou soutěžit. Ve videu se vyjádřil proti účasti ruských sportovců na olympijských hrách v roce 2024, a uvedl, že jejich přítomnost by normalizovala ruskou invazi do jeho země.

"Když probíhá taková válka, nic takového jako neutralita neexistuje. A víme, jak často se tyranie snaží využívat sport pro své ideologické zájmy," řekl Zelenskyj. "Olympijské principy a válka jsou v zásadním rozporu. Rusko musí zastavit agresi a teror, a teprve poté bude možné hovořit o ruské účasti v olympijském hnutí," uvedl Zelenskyj na twitteru.

Zelenskyj již v pátek prohlásil, že Ukrajina zahájí mezinárodní kampaň za to, aby se Rusko nezúčastnilo letních her v roce 2024, které se budou konat v Paříži. Rusko uvedlo, že jakýkoli pokus vytlačit ho z mezinárodního sportu je "odsouzen k nezdaru".

Válka na Ukrajině, která začala před více než 11 měsíci, nemá konce a Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo útoky na svého souseda. Při invazi zahynuly tisíce lidí, miliony dalších musely prchnout ze svých domovů a města se proměnila v trosky, poznamenal Reuters. (čtk)

Sobota, 12:00: Ukrajina by od spojenců chtěla 24 moderních bojových letounů, kterými by vyzbrojila dvě letky. Pro Kyjev je prioritou získat jeden typ letounů, nejlépe americký stroj F-16, řekl španělskému deníku El País mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Podle něj by Kyjev mohl mít zájem také o francouzské bitevníky Rafale nebo švédské stroje Jas-39 Gripen, které mají ve výzbroji též české vzdušné síly.

Podle mluvčího je pro ukrajinské letectvo zásadní získat jeden model letounu kvůli logistice a výcviku posádek. Ten bude trvat nejméně půl roku. Ukrajina by tak chtěla vyzbrojit dvě letky americkými letouny F-16, které patří k nejrozšířenějším modelům stíhaček v Evropě i Americe.

Pokud by Kyjev nedostal americké stíhačky, Ukrajina má ještě další možnosti, píše deník. Ihnat zmínil francouzské stroje Rafale a švédské gripeny. Právě švédské stíhačky by podle britského analytického centra RUSI byly pro ukrajinské letectvo nejvhodnější kvůli relativně málo náročné údržbě a nízkým nákladům na provoz. Švédský ministr obrany Pal Jonson však v prosinci dodávku těchto strojů odmítl.

Ihnat také uvedl, že Kyjev dostal od Polska a Slovenska nabídku na předání bitevníků Mig-29 sovětské výroby. Pro Ukrajinu ale není předání těchto strojů prioritou, protože zaostávají za modernějšími modely ruských bojových letadel, píše El País. Ihnat však potvrdil, že Ukrajina dostává z Polska a Slovenska náhradní součástky pro svá letadla.

Podle britského centra RUSI bude muset Kyjev nejen přesvědčit své spojence, aby mu letadla dodali, ale také pro ně připravit vhodnou pozemní infrastrukturu. Stavební práce na prodloužení přistávacích drah či rozšíření hangárů bude při tom obtížné skrýt například před ruskými satelity. Podle Ihnata však ministerstvo infrastruktury již pracuje na přípravě "tajných základen" a bojové letouny by mohly využívat i civilní letiště, která jsou v současnosti stejně většinou uzavřena běžnému leteckému provozu. (čtk)

Sobota, 11:00: Ukrajinské armádě se v posledních 24 hodinách podařilo odrazit útoky ruských sil v Doněcké a Luhanské oblasti. Uvedl to ráno generální štáb ukrajinské armády. Podle Kyjeva se stále bojuje o Vuhledar, který se snaží dobýt ruská armáda. Podle ukrajinských představitelů se ruská armáda chystá na ofenzívu 24. února, k prvnímu výročí začátku konfliktu, píše AFP.

Ukrajinský generální štáb uvádí, že se ukrajinským vojákům podařilo odrazit 13 útoků v Doněcké a Luhanské oblasti. Ruská armáda se snaží postupovat směrem na město Bachmut. Podle Kyjeva se také stále bojuje u Vuhledaru, kam se podle dřívějších vyjádření proruských separatistů ruská armáda už dostala. "Nepřítel se snaží dosáhnout úspěchu v tomto sektoru, ale není toho schopen kvůli úsilí ukrajinských obranných sil," prohlásil v pátek večer mluvčí ukrajinské armády, podle kterého okupanti "přehání" své úspěchy na bojišti a pro vysoké ztráty musí ustupovat.

Představitelé proruské správy okupované Doněcké oblasti v pátek uváděli, že ruská armáda Vuhledar téměř dobyla, připomíná server The Kyiv Indenpendent. Město leží v jihozápadní části Doněcké oblasti, mezi Doněckem a Mariupolem, a před ruským únorovým vpádem na Ukrajinu měl asi 14.000 obyvatel.

Ukrajinští představitelé očekávají, že ruská armáda připravuje novou větší ofenzívu na 24. února, k prvnímu výročí začátku války. Médiím to řekl tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. "Chystají nyní maximální aktivaci (vojenských sil)," řekl Danilov, podle kterého tento úmysl ruské armády "není žádným tajemstvím". (čtk)

Sobota, 08:00: Několik spojeneckých zemí přislíbilo Ukrajině celkem 321 těžkých tanků, řekl ukrajinský velvyslanec ve Francii Vadym Omelčenko stanici BFM TV. Zdůraznil, že země zasažená ruskou invazí je potřebuje co nejdříve.

Dodací lhůty se sice liší podle typu tanku a země výroby, ale "kdyby se čekalo do srpna nebo září, bylo by pozdě", řekl Omelčenko. Velvyslanec dodal, že se jeho země chystá na pravděpodobnou ruskou ofenzivu na jaře, ale neobává se jí. "Nebojíme se, připravujeme se velmi vážně," uvedl. Ukrajinská armáda je podle něj připravena "na jakoukoli událost, která by mohla následovat", a díky přislíbeným dodávkám zbraní na tom bude ještě lépe.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ukrajinská armáda potřebuje 300 až 500 tanků, aby mohla podniknout protiútok na ruská vojska. V souvislosti se zdlouhavostí dodávek západních zbraní dodal, že se mu uleví až tehdy, když tyto zbraně začnou používat ukrajinští vojáci na bojišti. Již dříve uvedl, že právě rychlost dodávek bude klíčová.

Německo ve středu oznámilo, že povolí vývoz ve spolkové republice vyráběných tanků Leopard na Ukrajinu a Německo samotné jich tam pošle 14. Kromě toho americký prezidenta Joe Biden oficiálně přislíbil Ukrajině 31 tanků M1 Abrams. Moderní i modernizované tanky mezitím slíbila dodat i řada dalších zemí, včetně Británie, Polska, Kanady, Nizozemska, Norska nebo Finska. Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že do "tankové koalice" vstoupilo už 12 západních zemí. (ceskenoviny)

Pátek, 20:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil v pravidelném večerním projevu situaci na frontě za krajně napjatou, zejména v Doněcké oblasti na východě země, kde ruské síly stupňují své útoky. Rusové podle prezidenta nejen útočí na ukrajinské obranné pozice, ale také ničí všechna města a obce okolo.

Rusové se bez ohledu na citelné ztráty nadále snaží útočit ve směru na Bachmut, Lyman, Avdijivku a Novopavlivku, uvedl ukrajinský generální štáb ve večerním přehledu situace na bojišti. U Kupjanska, Záporoží a Chersonu zůstávají Rusové v obraně. Ukrajinské letectvo během uplynulého dne podniklo sedm náletů na místa soustředění nepřátelských sil a sestřelilo ruský bitevník Su-25 a vrtulník Mi-8. Ukrajinské velení odhaduje dosavadní ruské ztráty za 11 měsíců válčení na 124.710 vojáků, napsal server RBK-Ukrajina. (čtk)

Pátek, 11:00: Ruský prezident Vladimir Putin připravuje na Ukrajině novou ofenzivu a zároveň zoceluje svou zemi pro konflikt se Spojenými státy a jejich spojenci. Šéf Kremlu přitom očekává, že tato válka potrvá roky. S odvoláním na činitele a poradce obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Moskva chce podle zdrojů agentury ukázat, že její armáda může po měsících ztrát znovu získat iniciativu a vytvořit tlak na Kyjev a jeho podporovatele, aby souhlasili s příměřím, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím.

Poté, co ruské jednotky přišly o více než polovinu svých počátečních zisků na Ukrajině, nemůže popřít slabiny ruské armády ani Putin, řekli agentuře její zdroje pod podmínkou anonymity. Přetrvávající neúspěchy přiměly mnohé v Kremlu k realističtějšímu pohledu na bezprostřední ambice a k uznání, že i udržení současné frontové linie by bylo úspěchem, píše Bloomberg. Putin je však podle ní stále přesvědčen, že větší ruská armáda a ochota akceptovat ztráty umožní Rusku zvítězit i přes dosavadní neúspěchy.

Nová ofenziva může začít už v únoru nebo březnu, uvedly zdroje blízké Kremlu. Jejich sdělení potvrzují varování Ukrajiny a jejích spojenců, že se blíží další ruská ofenziva. Naznačují zároveň, že může začít dříve, než Kyjev dostane slíbené dodávky amerických a evropských bojových tanků. Putinovo odhodlání podle Bloombergu předznamenává další eskalaci války, zatímco Kyjev chystá svůj protiútok a odmítá takové příměří, které by umožnilo Rusku okupovat jeho území.

Ruský vůdce podle zdrojů agentury věří, že nemá jinou alternativu, než ve válce - kterou vnímá jako existenční a jako konflikt s USA a jejich spojenci - zvítězit. Nové kolo mobilizace je možné už na jaře, ekonomika a společnost se stále více podřizují potřebám války, uvedly zdroje. Veřejně Kreml tvrdí, že v současné době žádnou větší mobilizaci neplánuje. V dlouhodobějším horizontu Putin schválil plány na rozšíření vojenských řad o téměř 50 procent během několika příštích let a rozmístění nových sil v blízkosti Finska a v okupovaných oblastech Ukrajiny, píše Bloomberg. Ruské školy obnovují kurzy vojenského výcviku, které se naposledy hojně konaly v sovětské éře.

Američtí a evropští zpravodajští činitelé pochybují o tom, že má Rusko navzdory loňské mobilizaci zdroje na novou velkou ofenzivu. Ukrajinští spojenci mezitím zvyšují dodávky zbraní a připravují se poprvé dodat Kyjevu obrněná vozidla a hlavní bojové tanky, které by mohly pomoci ukrajinským jednotkám prolomit ruské linie. Podle amerických představitelů však brutální ruské útoky v místech, jako je Bachmut, vyčerpávají ukrajinské síly a oslabují schopnost Kyjeva vést útočné operace jinde.

Od loňských ukrajinských bleskových útoků také Rusové posílili obranu a využívají zákopy, tankové pasti a miny, aby zpomalili případný ukrajinský postup, píše Bloomberg, který zároveň konstatuje, že do přísně kontrolovaných ruských státních médií nicméně začaly pronikat prvky realismu ohledně výkonu armády. "Dosavadní výsledky jsou otřesné, protože Rusko nebylo vůbec připraveno," řekl Sergej Markov, politický konzultant s úzkými vazbami na Kreml. "Přeměnilo se to ve vleklou válku a Rusko zatím nemá dostatek živé síly ani vybavení, aby ji mohlo vést," dodal.

Někteří zasvěcenci připouštějí, že Putinova důvěra ve schopnost jeho armády zvítězit odráží nepochopení odhodlání Západu odvrátit jeho agresi. Přesto se američtí a evropští vojenští představitelé obávají, že by se konflikt mohl ustálit v dělostřeleckém boji ve stylu první světové války s převážně stagnujícími frontovými liniemi. To je scénář, který by mohl zvýhodňovat Rusko s jeho početnější populací a vojenským průmyslem, píše agentura.

Kreml by podle zdrojů Bloombergu přijal dočasné příměří, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím, aby získalo čas na obnovu svých sil. Ačkoliv toto území nedosahuje hranic ukrajinských oblastí, které Putin loni nezákonně anektoval, Rusku by stále zůstalo velké teritorium, které by spojovalo regiony, jež Moskva okupovala před současnou válkou, píše Bloomberg. Pro Kyjev a jeho spojence je tato vize nepřijatelná.

"Pokud se něco nezmění, čeká nás opotřebovací konflikt, jako byla první světová válka, který by mohl trvat dlouho, protože obě strany věří, že čas je na jejich straně," řekl Andrej Kortunov, šéf Kremlem založeného think-tanku Ruská rada pro mezinárodní záležitosti. "Putin si je jistý, že buď Západ, nebo Ukrajina se unaví," dodal Kortunov. (čtk)

Pátek, 09:00: Rusko během uplynulého dne vystřelilo na Ukrajinu 70 raket, z nichž 47 bylo zničeno, uvedl ve svém ranním hlášení ukrajinský generální štáb. Ukrajinská armáda původně informovala o 55 řízených střelách vypálených z Ruska, ve čtvrtek večer jejich počet zvýšila na 59, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Počet střel, které podle Kyjeva zlikvidovala ukrajinská protivzdušná obrana, se nezměnil.

"Během uplynulého dne nepřítel provedl 44 leteckých úderů, 18 z nich s použitím dronů typu Šáhed-136. Všechny drony-kamikadze byly zničeny," uvádí ukrajinský generální štáb. Původně ukrajinské zdroje hovořily o tom, že v noci na čtvrtek na Ukrajinu útočilo 24 dronů íránské výroby, které využívají při útocích styl kamikadze. Ve večerním hlášení generální štáb informoval o 17 dronech s tím, že všechny se podařilo sestřelit.

Velení ukrajinských sil dále tvrdí, že ruská invazní armáda ve 125 případech použila salvové raketomety. "Bohužel v důsledků nepřátelských úderů zemřeli civilisté a byly zničeny civilní objekty," dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil. Počet obětí neupřesnilo.

Ukrajinští záchranáři ve čtvrtek odpoledne informovali, že při ruských vzdušných útocích zahynulo ten den nejméně 11 lidí a dalších 11 jich bylo zraněno.

Ukrajinští obránci podle svého velení ve čtvrtek odrazili útoky ruské invazní armády u 11 obcí na východě země, konkrétně u tří obcí v Luhanské a osmi v Doněcké oblasti - v jejím případě hovoří o odražení ruských útoků například u Bachmutu, Marjinky nebo Vuhledaru. Ukrajinský generální štáb zároveň informuje o pokračujících ruských dělostřeleckých útocích na Cherson a další ukrajinská města.

Ukrajinští vojáci podle jejich generálního štábu naopak zasáhli mimo jiné "uskupení" nepřátelských vojáků, ruská velitelská stanoviště nebo pozice ruského protiletadlového systému.

"V posledních šesti dnech ruští internetoví komentátoři tvrdí, že ruské síly dosáhly významného pokroku a prolomily ukrajinskou obranu ve dvou oblastech: v Záporožské oblasti u Orichivu a 100 kilometrů východněji poblíž Vuhledaru v Doněcké oblasti," píše dnes britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze vývoje války na Ukrajině, kterou rozpoutalo loni v únoru svou invazí do sousední země Rusko,

Britský resort obrany dále konstatuje, že ruské jednotky pravděpodobně provedly lokální, průzkumné útoky u Orichivu a Vuhledaru, ale je podle něj velmi nepravděpodobné, že by Rusko skutečně dosáhlo nějakého podstatného postupu. "Existuje reálná možnost, že ruské vojenské zdroje záměrně šíří dezinformace ve snaze naznačit, že ruská operace udržuje tempo," domnívá se britské ministerstvo. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Na většině Ukrajiny byl ve čtvrtek ráno vyhlášen protiletecký poplach a úřady varovaly obyvatele před pravděpodobným útokem z letadel i lodí. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že obránci už první rakety sestřelili. V noci na dnešek Rusové podle Ukrajinců na jejich zemi vyslali také 24 bezpilotních letounů Šáhed-136, které využívají styl kamikadze. Údaje o tom, zda a kolik se jich podařilo sestřelit, jsou neúplné, informovala agentura Reuters.

Elektrárenská společnost DTEK uvedla, že kvůli nebezpečí raketového útoku nouzově vypnula elektřinu v hlavním městě Kyjevě, ve zbytku Kyjevské oblasti a také v Oděské a Dněpropetrovské oblasti.

"Pozor obyvatelé Oděsy! Nepřítel se chystá zahájit masivní raketový útok na Ukrajinu pomocí letadel a lodí! Prosím, neignorujte letecký poplach," napsal na komunikační platformě telegram Maksym Marčenko z oděské oblasti.

Nad územím Mykolajivské oblasti obránci zaznamenali dvě ruské rakety, které směřovaly na západ země. Na telegramu to napsal gubernátor Mykolajivské oblasti ležící na jihu země Vitalij Kim.

Podle vedení ukrajinské armády dnes v noci na Ukrajinu mířilo 24 bezpilotních letounů Šáhed-136 vyslaných z východního pobřeží Azovského moře. Obráncům se ale všechny podařilo zničit, píše velitelství. Podle vedení Kyjevské oblasti bylo 15 ze 24 dronů sestřeleno právě zde a nenapáchaly žádné škody. (čtk)

Středa, 12:00: Německo oficiálně souhlasí s dodáním německých tanků Leopard 2 ukrajinské armádě, která se brání ruské invazi. Rozhodnutí na střewdečním zasedání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz, podle kterého Berlín v prvním kroku poskytne 14 tanků Leopard 2A6. Cílem je podle kancléře rychle vybavit Ukrajinu dvěma prapory leopardů, k čemuž se připojí také další evropské státy, které tyto obrněnce mají ve výzbroji. Novináře o tom informoval Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit.

Z prohlášení, které novinářům poskytlvyplývá, že Německo rychle vydá souhlas, aby Polsko a další země mohly Ukrajincům předat své leopardy. "Naše rozhodnutí odpovídá známému postupu, že Ukrajině pomáháme podle našich možností. Úzce jednáme s našimi zahraničními partnery a ve spolupráci s nimi," řekl Scholz. Tanky, které Německo poskytne, budou ze zásob německé armády. Výcvik ukrajinských tankistů v Německu začne v brzké době. Součástí německého balíku pomoci budou i logistické služby, údržba a potřebná munice.

Úterý, 23:00: Rusko se připravuje na novou vlnu agrese, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu také opět vyzval západní země, aby urychlily dodávky těžké techniky na Ukrajinu.  „Diskuze je potřeba zakončit rozhodnutím,“ řekl Zelenskyj. Západní země podle něj mají potřebný počet tanků k dispozici. „Musíme se na to podívat realisticky: není to o pěti, deseti nebo 15 tancích. Potřeba je větší,“ uvedl prezident a poděkoval všem spojencům za podporu.

„Rusko se připravuje na novou vlnu agrese - s těmi silami, které zvládne mobilizovat,“ řekl Zelenskyj k situaci na frontě. Už teď podle něj ruské síly navyšují ofenzivu v oblasti Bachmutu na severu Doněcké oblasti a Vuhledaru zhruba 50 kilometrů jihozápadně od Doněcku a tlak chtějí zvýšit ještě ve větším měřítku.

Jednotky Moskvy na Ukrajinu zaútočily před 11 měsíci, loni 24. února. Boje se nyní soustředí na frontu na východoukrajinském Donbasu. Podle pozorovatelů se dynamika konfliktu zastavila na mrtvém bodě, nevylučují ale možnost, že se Rusko v následujících měsících pokusí převzít iniciativu na bojišti.

V posledních měsících sílí tlak na Německo, aby na Ukrajinu vyslalo moderní tanky Leopard a umožnilo to i svým spojencům. Podle magazínu Spiegel tento krok Berlín schválil. Americká média následně informovala, že Washington se přiklání k dodávkám tanků Abrams. (čtk)

Úterý, 20:00: Nejméně 25 mrtvých a 96 zraněných si vyžádalo ukrajinské ostřelování ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, postěžoval si gubernátor Vjačeslav Gladkov ruskému prezidentovi Vladimirovi Putin.  „Ukrajina je nepřítel, ostřeluje obce s civilním obyvatelstvem. Zahynulo u nás 25 lidí a 96 utrpělo zranění,“ prohlásil Gladkov podle agentury TASS.

Dodal, že rodinám zabitých a zraněných obyvatel regionu poskytují oblastní úřady pomoc ve stejné výši jako v případě vojáků nasazených do „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině. Tedy v případě vážného zranění úřady vyplácejí půl milionu rublů (asi 162 000 Kč) a v případě smrti tři miliony rublů (asi 973 000 Kč).

Belgorodská oblast se od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu stala opakovaně terčem náletů dronů a vrtulníků a ostřelování raketami a děly. Ruské úřady tyto útoky připisují Ukrajině, Kyjev se ovšem nevyjadřuje. Boje prokázaly, že ruská protivzdušná obrana patří k nejlepším na světě, uvedl při schůzce s gubernátorem prezident Vldimir Putin.

Ukrajina je podle expertů schopna udeřit nejen v blízkém pohraničí, ale i v hloubi ruského území, jak ukázaly prosincové útoky dronů na dvě ruské letecké základny, vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic, při kterých bylo poškozeno několik strategických bombardérů, pravidelně nasazovaných k útokům proti ukrajinským městům a kritické infrastruktuře. Při poslední vlně těchto útoků ruská letecká raketa zasáhla obytný dům v ukrajinském Dnipru a exploze si vyžádala nejméně 46 životů, včetně šesti dětí.

Ruská média si nedávno povšimla rozmístění zbraní protivzdušné obrany v Moskvě, například na střechu ministerstva obrany, a do okolí Putinových rezidencí. (ceskenoviny)

Úterý, 17:00: Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, uvedl server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby. Očekávaný krok už uvítal Kyjev i německá opozice.

„Rozhodnutí padlo: Německo dodá Ukrajině tanky typu Leopard 2,“ píše Spiegel, podle něhož půjde nejméně o rotu tanků. V jedné rotě je obvykle 14 tanků. Berlín první skupinu leopardů verze 2A6 dodá ze zásob bundeswehru, ve střednědobém výhledu by některé tanky mohl dodat i zbrojní průmysl. Oficiálně to oznámí zřejmě ve středu.

Německému rozhodnutí podle Spiegelu předcházely intenzivní a několikadenní konzultace se spojenci, především se Spojenými státy. Scholz vždy zdůrazňoval, že spolková republika tanky západní výroby případně dodá jen ve shodě s nimi. Dosud Západ napadenou Ukrajinu podporoval tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizovanými verzemi.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dodávky moderních strojů přivítal podle agentury Reuters slovy, že se „pár stovek tanků v rukou našich tankistů“ stane „údernou pěstí demokracie proti autokracii“.

Změnu berlínského postoje vítá i největší německá opoziční strana Křesťanskodemokratická unie (CDU). Její šéf Friedrich Merz rozhodnutí považuje za správné, i když podle něj kancléř příliš dlouho váhal. Podobně se vyjádřila šéfka výboru Spolkového sněmu pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermann z koaliční FDP. „Rozhodování bylo těžké, trvalo příliš dlouho, ale nakonec bylo nevyhnutelné,“ řekla agentuře DPA, jejíž zdroje německý obrat také potvrzují.

Deník The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované představitele americké vlády napsal, že Washington se přiklání k dodávce svých tanků Abrams Ukrajině. Podle listu bude oznámení o poskytnutí amerických tanků součástí širší diplomatické dohody právě s Berlínem, která umožní dodávky tanků Leopard z německých zásob a od ostatních evropských zemí.

Kyjev o tanky Leopard žádal opakovaně, poprvé už loni v březnu, tedy nedlouho po únorovém napadení Ruskem. Ukrajina doufá, že jí jeden z nejpoužívanějších západních tanků pomůže prolomit ruské linie a dobýt zpět okupovaná území. Zvláště novější verze leopardů je podle odborníků lepší než jakékoliv tanky, kterými disponuje Rusko. Moderní tanky, typu Challenger 2, chce Kyjevu poskytnout také Británie. (čtk)

Úterý, 15:00: Německo tento týden povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované činitele obeznámené se situací. Stát by se tak mohlo už ve středu. Varšava na Berlín v této otázce tlačila poslední týdny a nakonec Německu zaslala i oficiální žádost o vydání povolení. Souhlas Berlína je nutný, protože jde o německé tanky.

„Němci už obdrželi naši žádost o souhlas s přesunem tanků Leopard 2 na Ukrajinu,“ napsal na twitteru polský ministr obrany Marius Blaszczak. „Apeluji také na německou stranu, aby se připojila ke koalici zemí podporujících Ukrajinu tanky Leopard 2. Je to naše společná věc, protože jde o bezpečnost celé Evropy,“ dodal. Zdroj z německé vlády posléze přijetí polské žádosti potvrdil, uvedla agentura Reuters. Berlín se pak nechal slyšet, že bude reagovat s „potřebnou naléhavostí“.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v minulých dnech uvedl, že Varšava sestavuje koalici zemí ochotných poslat leopardy na Ukrajinu. Řekl rovněž, že požádá Německo o povolení s vysláním těchto bojových vozidel Ukrajincům, ale zároveň se nechal slyšet, že Polsko může tanky Ukrajině dát v rámci skupiny zemí, jejímž členem Německo nemusí být.

V úterý Morawiecki podle Reuters uvedl, že od Berlína očekává na oficiální žádost Varšavy rychlou odpověď. Německo také obvinil z otálení, které je podle něj těžko pochopitelné. Oznámil, že Polsko požádá Evropskou unii o finanční kompenzaci za leopardy poskytnuté Ukrajině. „Požádáme EU o náhradu, bude to další zkouška dobré vůle,“ řekl polský ministerský předseda na tiskové konferenci.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock v neděli řekla, že pokud by se někdo na Berlín obrátil, zda může své tanky Leopard 2 na Ukrajinu poslat, německá vláda „by se nepostavila proti“.  Německo čelí rostoucímu tlaku, aby poskytlo své tanky ukrajinské armádě, případně aby umožnilo spojencům, kteří tyto tanky mají, aby je předali Ukrajině.

Německý ministr obrany Boris Pistorius v úterý po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že v otázce možného dodání německých tanků Leopard ukrajinské armádě zatím nenastala změna. Stoltenberg poznamenal, že ve věci tanků očekává rychlé rozhodnutí. Pistorius rovněž řekl, že partnerské země mohou zahájit výcvik ukrajinských tankistů v používání leopardů.

Agentura AP už dříve poznamenala, že Německo patří mezi nejvýznamnější poskytovatele zbraní pro Ukrajinu, nicméně vzhledem k historickým zkušenostem a zažité politické tradici je při každém dalším kroku ve vojenské podpoře opatrné. Za tuto váhavost si kabinet kancléře Olafa Scholze vysloužil kritiku zejména Polska a pobaltských zemí, které se považují za nejvíce ohrožené možnou další ruskou agresí.

Polští činitelé dříve naznačili, že dalšími zeměmi, které jsou připraveny připojit se k Varšavě a vyslat na Ukrajinu leopardy, jsou Finsko a Dánsko. AP rovněž poznamenala, že 14 polských tanků by ve válce, kde bojují tisíce bitevních vozidel, sotva udělalo dojem. Varšava podle ní počítá s tím, že pokud přispějí i další země, může se tankový oddíl rozrůst až na velikost brigády. O tanky Leopard německé výroby žádá Ukrajina, která se už téměř rok brání ruské vojenské agresi a doufá, že jí jeden z nejpoužívanějších západních tanků pomůže prolomit ruské linie a dobýt zpět Rusy okupovaná území.

K dodávce svých tanků Abrams Ukrajině se podle listu The Wall Street Journal přiklání Spojené státy. Podle deníku bude oznámení o poskytnutí amerických tanků součástí širší diplomatické dohody s Berlínem, která umožní dodávky tanků Leopard z německých zásob a od ostatních evropských zemí. (čtk)

Pondělí, 14:00:  Za dodávky zbraní Ukrajině kritizoval západní země šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov při své návštěvě Jihoafrické republiky. V zemi podle agentury Reuters jednal s ministryní zahraničí Naledi Pandor. Ta po schůzce řekla, že společné cvičení jihoafrického námořnictva s Ruskem a Čínou naplánované na únor považuje za přirozený vývoj vzájemných vztahů. K ruské invazi na Ukrajinu se jihoafrická vláda staví neutrálně, tamní opozice však dnešní schůzku označila za necitlivou.

Konflikt mezi Moskvou a Západem se podle Lavrova blíží skutečné válce a nemůže být nadále označován za hybridní boj. Dohodu o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů šéf ruské diplomacie označil za „víceméně fungující“. Problémům s vývozem vlastních plodin podle něj ale v současnosti čelí Rusko.

Ukrajinské velvyslanectví v JAR Lavrovovu návštěvu nekomentovalo. Ambasáda ale podle tamních činitelů JAR už dříve požádala, aby na jednání skupiny států G20 podpořila desetibodový mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Plán mimo jiné vyzývá ke stažení ruských vojsk z ukrajinského území nebo ke zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny, jichž se Rusové na Ukrajině dopouštějí. Zelenskyj plán skupině G20 představil na videokonferenci loni v listopadu.

Jihoafrická ministryně již několikrát zmínila, že se její země nepostaví ani na jednu stranu konfliktu a kritizovala Západ, který podle ní selektivně odsuzuje Rusko a přechází mlčením jiné násilnosti, například izraelskou okupaci Palestiny. JAR má s Ruskem, tradičním spojencem Afrického národního kongresu (ANC), dlouhodobě blízké vztahy.

Vláda jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy by v konfliktu na Ukrajině ráda zastávala roli prostředníka. „Jako Jihoafrická republika důsledně prohlašujeme, že jsme vždy připravení podpořit mírové řešení konfliktů na (africkém) kontinentu a po celém světě,“ uvedla Pandor v prohlášení před jednáním s Lavrovem. Společné námořní cvičení Ruska, Číny a Jihoafrické republiky se uskuteční od 17. do 27. února, a bude se tak konat na první výročí invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo loni 24. února. Podle ruské státní agentury TASS se cvičení zúčastní mimo jiné ruská válečná loď vyzbrojená nadzvukovými zbraněmi nové generace. (čtk)

Pondělí, 12:00: U Putinovy rezidence v Novgorodské oblasti se objevil systém protivzdušné obrany Pancir-S1, píší média s odvoláním na zprávu ruského nezávislého portálu Agentstvo. Protiletecký systém stojí zhruba šest kilometrů od rezidence ruského prezidenta už několik týdnů, uvedl web Agentstvo s tím, že se o tom dozvěděl od místních obyvatel. Podle jednoho z místních je systém v bojové pohotovosti a anténa jeho radaru se otáčí. U komplexu jsou neustále nejméně tři vojáci.

Systém údajně stojí ve vesnici Jaščerovo u města Valdaj, poblíž kterého se nachází Putinův letní dům. V oblasti přitom nejsou žádné potenciální strategické cíle nebo objekty kritické infrastruktury, podotkl portál. Minulý týden se na sociálních sítích objevil neověřený záznam, na němž je údajně vidět systém Pancir-S1 u Putinovy oficiální rezidence Novo-Ogarjovo u Moskvy. Další neověřené video zachycuje jeřáb, jak týž systém zvedá na střechu budovy ministerstva obrany. Kreml spekulace o posilování protivzdušné obrany v Moskvě minulý týden odmítl komentovat, k nové zprávě ohledně umístění systému u rezidence ve Valdaji se zatím nevyjádřil. (čtk)

Pondělí, 08:00: Rusko tvrdí, že Ukrajina skladuje zbraně dodané ze Západu včetně raketometů HIMARS v areálech atomových elektráren. Obvinění vznesl podle ruské agentury RIA Novosti šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin. Několik vagonů zbraní podle něj skončilo konkrétně v Rivnenské jaderné elektrárně v severozápadní části země. Tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Šéf SVR pro něj důkazy nepřinesl.

„Přicházejí důvěryhodná data o tom, že ukrajinské ozbrojené síly skladují munici a zbraně dodané ze Západu v areálech atomových elektráren,“ citovala agentura Naryškinovo vyjádření. „Týká se to nejdražších a pro ukrajinské síly nejvíce nedostatkových raket a komplexů HIMARS, zahraničních systémů protivzdušné obrany a také dělostřelecké munice velké ráže,“ doplnil také Naryškin. Důvodem pro údajné uskladnění zbraní v jaderných elektrárnách je podle Naryškina přesvědčení Kyjeva, že Rusko na atomová zařízení v obavách z jaderné katastrofy nezaútočí.

Kyjev se k tvrzení šéfa SVR zatím nevyjádřil. V minulosti ale obvinil ruské síly, že uskladnily armádní techniku v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně a ostřelovaly její areál. V médiích se v této souvislosti šířil videozáznam, na němž byly vidět nákladní vozy ve strojovně elektrárny. Na jednom z nich bylo písmeno Z, kterým ruské síly označují některá svá vozidla nasazená na Ukrajině. Pravost videa ověřila americká stanice CNN. (ceskenoviny)

Pondělí, 07:00: Ukrajinský generální štáb ve svém ranním hlášení nepřímo potvrdil, že ruské jednotky již zpola obklíčily město Bachmut na severu Doněcké oblasti, které je několik měsíců dějištěm prudkých bojů. Ve svém ruskojazyčném vydání o tom informoval server BBC News. Mezi osadami, kde ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrážela útoky, se totiž ve zprávě armádního velení objevila také vesnice Stupočky. Ta se nachází na silnici spojující Bachmut s městem Kosťantynivka, které bylo důležitým zásobovacím uzlem pro bachmutskou posádku.

Podle BBC jsou tak ruské jednotky přinejmenším blízko tomu, aby Bachmut dostaly do operačního obklíčení, tedy odřízly hlavní trasy k němu. Zpráva generálního štábu uvádí, že se bojuje také v samotném Bachmutu. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) jsou vleklé boje u Bachmutu pravděpodobně důvodem, proč pohasíná hvězda Jevgenije Prigožina, který založil žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu. Putin se rozhodl znovu vsadit na pravidelnou armádu, cituje názor Institutu pro studium války server BBC News.

„Hvězda Jevgenije Prigožina začala pohasínat, protože nedokázal splnit slib zmocnit se Bachmutu,“ píše ISW. Institut tento předpoklad odvozuje zejména ze skutečnosti, že Moskva tento měsíc jmenovala velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu do té doby zastával Sergej Surovikin, kterého ukrajinská rozvědka označuje za Prigožinova spojence.

Ruský prezident Vladimir Putin se navíc o Prigožinovi a jeho lidech vůbec nezmínil, když 15. ledna mluvil o dobytí Soledaru, píše ISW. Podle analytiků ISW se Putin na podzim rozhodl dát Prigožinovi a Surovikinovi možnost ukázat, co dokážou svými prostředky - s tisícovkami mobilizovaných vězňů a s pomocí úderů na ukrajinské energetické sítě. Obojí ale selhalo, konstatuje ISW. (čtk)

Neděle, 12:00: Dodávky západních zbraní Ukrajině, které dosáhnou na ruské území, povedou ke globální katastrofě, uvedl předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Odpovědí Ruska na vyzbrojování Ukrajiny podle něj bude použití silnějších zbraní. „Pokud Washington a země NATO dodají zbraně, které budou použity k úderům na města a pokusí se zmocnit našeho území, (…) povede to k odvetným opatřením s použitím silnějších zbraní,“ napsal Volodin v příspěvku na telegramu. Americké, německé a francouzské poslance a kongresmany vyzval, aby si uvědomili, jakou zodpovědnost mají vůči lidstvu.

„Argumenty, že jaderné mocnosti dříve nepoužily zbraně hromadného ničení v lokálních konfliktech, jsou neudržitelné. Protože tyto státy nečelily situaci, kdy by byla ohrožena bezpečnost jejich občanů a územní celistvost země,“ uvedl Volodin a dodal, že rozhodnutí z Bruselu a Washingtonu povede k „příšerné válce“.

Rusko téměř před rokem zaútočilo na Ukrajinu. Ruské síly vedou pozemní boje proti ukrajinským jednotkám a zároveň od podzimu pravidelně podnikají masivní vzdušné útoky proti ukrajinským městům a energetické infrastruktuře.

Agentura Unian podotkla, že Volodin a další ruští představitelé i přes četné útoky na civilní budovy a infrastrukturu stále trvají na tom, že Rusko na Ukrajině útočí jen na vojenské cíle.

Západní spojenci tento týden přislíbili Ukrajině zbraně za miliardy dolarů. Stále se jedná i o poskytnutí tanků Leopard německé výroby, které má v držení řada zemí NATO, ale jejichž přesun na Ukrajinu vyžaduje souhlas Berlína, napsala agentura Reuters. Rusko od začátku invaze, kterou označilo za obranu před agresivním Západem, převzalo kontrolu nad některými ukrajinskými oblastmi a loni na podzim čtyři z nich připojilo k ruskému území. Západ ani Kyjev připojení neuznávají.

Podobné varování jako Volodin v pátek zveřejnil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který nyní působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Severoatlantické alianci vzkázal, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině. (čtk)

Neděle, 08:00: Ukrajinští vojáci za uplynulý den odrazili ruské útoky u deseti obcí na Donbasu včetně Bachmutu, který je už měsíce místem nejzuřivějších bojů z celé fronty. Uvedl to ukrajinský generální štáb v ranním hodnocení událostí na frontě. Pokračující obrana Bachmutu na severu Doněcké oblasti je podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) strategicky rozumným krokem i přes vzrůstající náklady a může vést k vyčerpání ruských vojsk.

Ruská armáda pokračuje v ofenzivě ve směru na Bachmut, kde při operacích stále častěji využívá letectvo, uvedl ukrajinský generální štáb. Obranné síly Ukrajiny podle něj za uplynulý den odrazily útoky u obce Novoselivske v Luhanské oblasti a obcí Bilohorivka, Krasna Hora či Pervomajske v Doněcké oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Vysoce postavený činitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, v sobotu uvedl, že Ukrajina si nepotřebuje Bachmut udržet za každou cenu. Kyjev by se místo toho měl připravovat na rozsáhlou jarní ofenzivu proti ruským vojákům, řekl činitel. Podle ISW je sice pravda, že náklady na obranu Bachmutu jsou značné a pravděpodobně stojí Ukrajinu zdroje, které by bylo možné využít pro zahájení protiofenzivy, ale Ukrajina by za uvolnění města Rusku draze zaplatila.

„Samotný Bachmut není operačně ani strategicky významný, ale pokud by jej ruská vojska obsadila poměrně rychle a levně, mohla by doufat v další rozšíření operací. Ukrajinu by to naopak donutilo budovat obranné pozice v méně příznivém terénu,“ píší analytici. Nelze podle nich zlehčovat ani politický význam, který Bachmut má, a v reakci na vyjádření zmíněného činitele experti poznamenali, že Spojené státy nemusely rozhodovat o postoupení města nepříteli od roku 1865.

Ukrajinské síly nyní okolo Bachmutu patrně sází na postupné vyčerpání ruských jednotek. Podobný model použily už loni na začátku léta, kdy se ruská vojska snažila několik měsíců prolomit obranu ve městech Severodoněck a Lysyčansk. Druhé z měst dobyla až po ukrajinském ústupu, přičemž město pro Rusko nemělo žádný operační význam a výsledkem této ofenzivy byla stagnace ruské ofenzivy na Donbasu po celé léto a podzim loňského roku, píše ISW.

„Ukrajinská obrana Bachmutu pravděpodobně přispěje k podobnému výsledku - ruské síly do oblasti proudí od května 2022 a zatím nedosáhly žádného operačně významného pokroku, který by vážně ohrozil ukrajinskou obranu oblasti,“ píše ISW. „Ukrajinské síly účinně soustředí ruské jednotky, vybavení a celkové operační zaměření na Bachmut, čímž brání Rusku v pokračování ofenzivy v jiných částech bojiště,“ dodávají analytici.

Institut také uvádí, že Ukrajina nemůže této situace využít ve svůj prospěch částečně i kvůli zpomaleným či zpožděným dodávkám zbraní ze Západu. (ceskenoviny)

Sobota, 11:00: Boje na Ukrajině ustaly na mrtvém bodě, uvedla britská vojenská rozvědka. Ruská vojska, která před bezmála 11 měsíci do sousední země vstoupila, podle ní ale mohou postoupit u města Bachmut ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Boje na Ukrajině se v posledních dnech soustředí do tří sektorů - kolem Bachmutu, na jihu v Záporožské oblasti a na severovýchodě u města Kreminna v Luhanské oblasti.
Ukrajina u Kreminny pravděpodobně v posledních dnech mírně postoupila a úspěšně se bránila ruským útokům, tvrdí Londýn. V Soledaru nedaleko Bachmutu se nyní podle všeho zotavují ruské jednotky a žoldnéři soukromé Wagnerovy skupiny. Moskva oznámila dobytí Soledaru minulý týden, podle Londýna z města ukrajinské síly odešly začátkem tohoto týdne.

V jihoukrajinské Záporožské oblasti obě strany nasadily značné množství vojáků. Ti mezi sebou vedou dělostřelecké přestřelky a menší potyčky a rozsáhlé ofenzivě se vyhýbají. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se ruské síly v oblasti patrně stále připravují na obrannou operaci.

„Celkově konflikt uváznul na mrtvém bodě. Nicméně existuje reálná možnost dílčích postupů ruských vojsk v okolí Bachmutu,“ píše rozvědka, jejíž hodnocení pravidelně na twitteru zveřejňuje britské ministerstvo obrany.
Ukrajina si nepotřebuje Bachmut udržet za každou cenu, domnívá se nejmenovaný vysoce postavený činitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, který hovořil s novináři pod podmínkou zachování anonymity. Kyjevské jednotky by se místo snahy o obranu strategického města měly připravovat na rozsáhlou jarní protiofenzivu.
Rusko je vzhledem ke svým dělostřeleckým zdrojům a velké vojenské přítomnosti u Bachmutu ve výhodě, uvedl podle ruskojazyčného serveru BBC činitel. Vítězství u tohoto města, které je významným dopravním uzlem, ale podle něj nepovede k žádným významným posunům, protože ukrajinské síly by se stáhly na dobře chráněné pozice. (čtk)

Pátek, 21:00: Americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho, podle něhož se ruský prezident Vladimir Putin na tuto soukromou skupinu spoléhá stále víc. Na Ukrajině je podle Kirbyho nyní nasazeno asi 50 000 wagnerovců. Zhruba pětina z nich jsou podle Washingtonu klasičtí žoldnéři a zbytek lidé naverbovaní ve věznicích v Rusku, ale i v dalších zemích světa. Boje na Ukrajině Wagnerovu skupinu, která se účastní i některých z nejtěžších bitev na východě napadené země, každý měsíc přijdou na 100 milionů dolarů (2,2 miliardy Kč), odhadují USA.
S rostoucím vlivem wagnerovců, jimž v některých případech byli podle Spojených států podřízeni i ruští vojenští představitelé, roste napětí mezi skupinou a ruským ministerstvem obrany.

„Wagnerova skupina se stává konkurenčním mocenským centrem,“ je přesvědčen Kirby. Washington v prosinci Wagnerovu (v přepisu z ruštiny Vagnerovu) skupinu obvinil z toho, že část zbraní pro boje na Ukrajině získala i ze Severní Koreje. Spojené státy ukázaly fotografie, které to podle nich dokládají. Kirby poznamenal, že očekává, že wagnerovci budou z KLDR zbraně dostávat i nadále, a vyzval komunistickou zemi, aby tyto dodávky zastavila.

Další sankce vůči žoldnéřskému uskupení podle mluvčího Washington přijme příští týden a vedle Wagnerovy skupiny dopadnou i na její podpůrnou síť na několika kontinentech. Wagnerovu skupinu založil před osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Ochránci lidských práv ji viní z válečných zločinů v Sýrii a na východní Ukrajině, kde žoldnéřské jednotky působí od roku 2014. Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. (čtk)

Pátek, 18:00: Země Evropské unie by měly brzy vyhradit dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) na nákupy zbraní pro Ukrajinu. Novinářům to řekl přední unijní činitel, podle něhož by měli uvolnění v pořadí sedmé půlmiliardové platby z obranného fondu EU schválit v pondělí ministři zahraničí. Sedmadvacítka podle něj také chystá nové sankce proti Rusku, jejichž schválení chce část zemí stihnout do začátku února.

Evropský blok již od počátku ruské agrese na Ukrajině uvolnil z Evropského mírového nástroje (EPF) 3,1 miliardy eur na nákupy zbraní a dalšího vojenského materiálu pro Kyjev a na zřízení výcvikové mise pro ukrajinské vojáky. V prosinci rozhodly unijní země, že do fondu přidají dvě miliardy eur, aby z něj mohly dále podporovat Ukrajinu, ale i další, zejména mimoevropské země.

„Budeme hledat politickou shodu pro další platbu, stejně jako to děláme od začátku konfliktu,“ prohlásil zmíněný činitel o plánu uvolnit sedmou půlmiliardovou platbu. V minulosti bylo jednomyslné schvalování peněz většinou bez problémů, skepticky se k platbám za zbraně stavělo jen Maďarsko, které však zatím vždy souhlasilo. Podle unijního zdroje by ministři měli schvalovat také vyhrazení dalších 45 milionů eur na výcvikovou misi, do které již EU zapojila několik tisíc ukrajinských vojáků.

Zástupci členských zemí by měli již tento víkend s Evropskou komisí probírat návrh desátého balíku protiruských sankcí. Podle diplomatických zdrojů by mohly zasáhnout ruský jaderný sektor a mířit také proti Bělorusku či Íránu za jejich podporu ruské invaze. Některé státy usilují o to, aby unie sankce schválila do 3. února, kdy přijede předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel na summit do Kyjeva. Pokud však budou v jednáních o sankcích přetrvávat neshody, považuje Brusel za krajní termín jejich schválení 24. únor, kdy uplyne rok od zahájení ruské invaze. (ceskenoviny)

Pátek, 16:00: Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Austin prohlásil, že válka na Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko, je v rozhodující fázi a že jednání spojenců je pod drobnohledem nejen Moskvy, ale také historie. Formou videohovoru k účastníkům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který spojencům poděkoval za dosavadní pomoc, zároveň je ale vyzval k poskytnutí tanků. Ukrajina již dostala řadu tanků ze sovětské éry, mimo jiné z Česka, ráda by ale získala pokročilejší německé modely Leopard 2.

Německá média očekávala, že Berlín, který čelí tlaku, aby leopardy Ukrajincům dodal, souhlas vysloví. Německý ministr obrany Pistorius však oznámil, že rozhodnutí ještě učiněno nebylo, ale že přijde v nadcházejících dnech. Řekl také, že pro případ kladného postoje chce být připraven, proto nařídil prověřit, jaké typy a zásoby leopardů mají německá armáda a německý zbrojní průmysl k dispozici.

Rozhodnutí zatím nepadlo ani v otázce, zda Německo dovolí vývoz leopardů na Ukrajinu ze zemí, které si tyto tanky pořídily dříve. Ochotné k tomu jsou Finsko s Polskem. Varšava přitom upozornila, že pokud Německo souhlasit nebude, učiní v dodávkách nestandardní kroky. Polský ministr zahraničí Mariusz Blaszczak uvedl, že vzniká koalice států, které předání leopardů podporují. Věří proto, že se požadavek podaří prosadit.

¨Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že Česko a Slovensko jsou ochotny ve prospěch Ukrajiny odložit dodávky leopardů pro své armády, které jim výměnou za dřívější pomoc Kyjevu slíbilo Německo. To by znamenalo 30 tanků Leopard 2 pro Ukrajinu v letošním roce. Mluvčí českého ministerstvo obrany Jiří Táborský ale ČTK sdělil, že s Českem nikdo z německé strany o takovém řešení oficiálně ani neoficiálně nejednal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství uvedl, že výsledky jednání v Ramsteinu obecně posílí ukrajinskou odolnost. „Ano, musíme ještě bojovat o dodávky moderních tanků, ale každý den dáváme jasněji najevo, že rozhodnutí o tancích nemá alternativu,“ uvedl a poděkoval spojencům, kteří v diskusích jasně podpořili postoj Kyjeva.

Krátce před dnešní schůzkou Spojené státy oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině v objemu 2,5 miliardy dolarů (55,2 miliardy Kč). Německo žádné nové zbraně pro Ukrajinu neohlásilo, upřesnilo ale dodání těch dříve slíbených. Ještě během ledna a února ukrajinské síly dostanou ke 30 zaslaným samohybným protiletadlovým kanónům Gepard sedm dalších a na jaře Kyjev převezme také další moderní systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Ten zatím nemá ani německá armáda.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley na závěrečné tiskové konferenci na základně Ramstein prohlásil, že pro Ukrajinu bude velmi obtížné vytlačit v letošním roce ruské vojáky z celého svého území a že válka nakonec skončí u jednacího stolu. (čtk)

Pátek, 11:20: Zbrojní pomoc Ukrajině nesmí polevit, naopak je nutné ji zintenzivnit. Na úvod jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu to prohlásil ministr obrany USA Lloyd Austin. K zástupcům pěti desítek zemí, které Ukrajinu zbrojně podporují, promluvil přes videomost ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval jim za pomoc, zároveň ale vyzval k dalším rychlým dodávkám zbraní včetně západních tanků.

„Děkuji vám na stokrát, jsem vám skutečně vděčný,“ řekl Zelenskyj. „Stovky díků ale nejsou stovky tanků,“ podotkl vzápětí. Varoval, že tou skutečnou ruskou zbraní je čas, proto je nutné ve vyzbrojování ukrajinské armády pokročit. Účastníci dnešního jednání podle něj mají velkou moc, proto je vyzval, aby učinili potřebná rozhodnutí. „Kreml musí prohrát,“ dodal Zelenskyj.

Austin řekl, že ruský prezident Vladimir Putin se v útoku na Ukrajinu přepočítal, neboť vůbec nebral v úvahu odvahu ukrajinského lidu a statečnost ukrajinských vojáků. Poukázal také na to, že západní spojenci se invazí nenechali rozdělit. „Setkáváme se v turbulentních časech, když se ale podívám kolem našeho stolu, vidím zde jednotu,“ řekl.
Ukrajincům Austin slíbil, že Spojené státy je v obraně budou podporovat, dokud to bude nutné. Ke stejnému postupu vyzval i spojence, protože podle něj nyní není čas v pomoci zpomalit, ale je nutné ji naopak zintenzivnit. „Moskva nás sleduje a sleduje nás i historie,“ dodal.

Takzvanou kontaktní skupinu pro Ukrajinu tvoří státy, které Kyjevu dodávají zbraně. Součástí skupiny jsou nejen země Severoatlantické aliance, ale i nečlenské státy. Na jednání jsou dnes přítomni mimo jiné generální generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov nebo americký generál a šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. Česko zastupuje ministryně obrany Jana Černochová. (čtk)

Pátek, 11.00: Polsko je připravené podniknout „nestandardní kroky“, pokud Německo nebude souhlasit s rozhodnutím Varšavy poslat Ukrajině tanky Leopard 2, řekl náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński na rozhlasové stanici RMF FM. Polsko nebo Finsko daly najevo, že jsou ochotné své tanky Leopard 2 ukrajinské armádě dodat, podle pravidel k tomu ovšem potřebují svolení Berlína. Na otázku, zda by to Polsko udělalo i přes nesouhlas Německa, Jabloński odpověděl, že se domnívá, že „pokud by byl odpor silný, byli bychom připraveni i na takové nestandardní kroky“. „Ale nepředbíhejme faktům,“ dodal.

Německo čelí rostoucímu vnitropolitickému i zahraničnímu tlaku, aby souhlasilo s poskytnutím leopardů Ukrajincům. Kancléř Olaf Scholz se zatím zdráhá takový krok učinit, dlouhodobě ovšem zdůrazňuje, že Berlín bude postupovat společně s ostatními spojenci.

Finsko oznámilo, že poskytne Ukrajině další balík vojenské pomoci, který bude mít hodnotu více než 400 milionů eur (9,57 miliardy Kč). Tanky Leopard 2 součástí pomoci nyní nejsou, uvedlo podle agentury Reuters finské ministerstvo obrany. Finsko a Polsko daly již dříve najevo, že jsou ochotné své tanky Leopard 2 německé výroby ukrajinské armádě dodat. Podle pravidel k tomu ovšem potřebují svolení Berlína. Polsko dnes uvedlo, že pokud Německo nebude souhlasit s rozhodnutím Varšavy Ukrajincům tanky poslat, je připraveno podniknout „nestandardní kroky“.

Zvláštní poradce finského ministra obrany Miika Pynnonen prohlásil, že rozhodnutí ohledně možného darování tanků Leopard 2, kterých má Finsko asi 200, bude přijato odděleně po jednání se spojenci na americké letecké základně Ramstein v Německu. „Mohu jen říci, že tento balík nezahrnuje tanky Leopard… Sestává z těžkých zbraní a munice,“ dodal Pynnonen. Nová vojenská podpora Ukrajiny ze strany Helsinek ztrojnásobí celkovou hodnotu finské obranné pomoci Kyjevu ze 190 milionů eur na 590 milionů eur, sdělilo dnes finské ministerstvo obrany v prohlášení.
Nová finská zásilka by nebyla možná bez pomoci sousedního Švédska, které Finsku slíbilo, že mu v případě krize rychle pomůže darované vojenské vybavení nahradit. Obě země v současné době usilují o vstup do Severoatlantické aliance. Žádost o členství podaly v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala loni v únoru. (ceskenoviny)

Pátek, 09:00: Západní dodávky tanků pro Kyjev nijak nezmění průběh konfliktu na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury TASS ale zároveň varoval, že budou mít negativní dopad na Ukrajinu i Ukrajince. „Následky budou negativní, jednoznačně,“ odpověděl dnes na dotaz novinářů Peskov. „Opakovaně říkáme, že podobné dodávky nic zásadně nezmění, jen přidělají problémy Ukrajině a ukrajinskému lidu,“ dodal mluvčí.

Na americké letecké základně Ramstein v Německu jednají zástupci několika desítek západních zemí ve formátu takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Očekává se, že jedním z témat bude i možnost poskytnout německé tanky Leopard Ukrajincům, kteří se už bezmála rok brání ruské invazi. (čtk)

Pátek, 08:00: Spojené státy v rámci dalšího balíku vojenské pomoci v celkové hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 55,4 miliardy korun) poskytnou Ukrajině mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker, uvedly tiskové agentury s odvoláním na komuniké Pentagonu. Balík pomoci neobsahuje tanky, které staly předmětem sváru. Německo uvedlo, že nepošle své tanky Leopard na Ukrajinu, pokud USA nepošlo své tanky Abrams. USA argumentují, že tank Abrams je poháněn složitým turbínovým motorem, podobným leteckému proudovému motoru, a tak by se kvůli časté údržbě a vysoké spotřebě paliva pro boj na Ukrajině nehodil, upozornila agentura AP.

Agentura AFP připomněla, že Američané již 6. ledna přislíbili Ukrajincům padesátku BVP Bradley. To spolu s nynější várkou obrněnců podle Pentagonu umožní Ukrajině vyzbrojit dvě obrněné brigády. V balíku jsou také střely pro raketomety HIMARS, rakety protivzdušné obrany pro systém NASAMS, munice pro kanony ráže 25 mm, kterými jsou vybaveny BVP Bradley. Pro ně jsou také určeny řízené protitankové střely TOW.

USA se nyní soustředí na podporu mechanizované pěchoty, aby ukrajinské síly byly s to prorazit skrz nové ruské obranné linie v nynější nelítostné pozemní bitvě na východní Ukrajině, uvedl ve středu náměstek amerického ministra obrany pro vyzbrojování Colin Kahn. Americké ozbrojené síly disponují více než 550 obrněnými transportéry Stryker v různých modifikacích, na Ukrajinu bude tento obrněný transportér odeslán poprvé. Transportér, který dopravuje pěchotu na bojiště, může sloužit také jako průzkumné vozidlo či k evakuaci zraněných.
USA a spojenci se snaží vyzbrojit Kyjev těžkými zbraněmi před očekávanou jarní ofenzívou Ruska. Nový balík pomoci zvyšuje celkovou hodnotu americké vojenské pomoci Ukrajině od vpádu ruských vojsk z loňského února na 26,7 miliardy dolarů (asi 589,5 miliardy Kč).

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns nedávno tajně naštívil Kyjev, kde se setkal se svými protějšky z ukrajinských tajných služeb a prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedla agentura Reuters s tím, že tuto informaci ji potvrdil americký představitel pod podmínkou anonymity. List The Washington Post, který o návštěvě informoval jako první, napsal, že Burns seznámil Zelenského s očekáváními ohledně ruských vojenských plánů a že také připustil, že v určitém okamžiku by mohlo být těžší získat americkou vojenskou pomoc.
Zelenskyj a jeho spolupracovníci diskutovali, jak dlouho může Ukrajina očekávat americkou a západní pomoc poté, co republikáni získali většinu ve Sněmovně reprezentantů Kongresu USA. Ze schůzky odcházeli Zelenskyj a jeho poradci s dojmem, že podpora USA zůstává silná. Západní spojenci přislíbili Ukrajině zbraně za miliardy dolarů. Ukrajinci v obavě, že zima poskytne ruským silám čas na přeskupení pro velký útok, naléhají na další pomoc. Zelenskyj minulý měsíc řekl Kongresu, že pomoc Ukrajině není charitou, ale investicí do demokracie, připomněl Reuters. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Švédsko oznámilo, že poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, která bude zahrnovat i dělostřelecký systém Archer, vozidla bojové pěchoty či protitankové střely. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov Stockholmu poděkoval. Prezident Volodymyr Zelenskyj a další ukrajinští činitelé znovu vyzvali západní partnery k dodávkám tanků.

Švédský premiér Ulf Kristersson na dnešní tiskové konferenci uvedl, že nový balík obranné pomoci bude obsahovat 50 bojových vozidel pěchoty CV90 a protitankové zbraně NLAW. Švédská vláda rovněž podle Kristerssona pověřila armádu, aby připravila dodávku dělostřeleckého systému Archer.

„Děkuji premiérovi Kristerssonovi, mému kolegovi Palu Jonsonovi a Švédům za desátý balík bezpečnostní podpory pro Ukrajinu. Naši bojovníci dělostřelecké systémy a vozidla rychle ovládnou,“ napsal na twitteru Reznikov. Švédská televize SVT už dříve upozornila, že jde ze strany Švédska o desátý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, která vzdoruje ruské invazi. (čtk)

Čtvrtek, 12:00: Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.

„Porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat jadernou válku,“ uvedl na Telegramu spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Medveděv, který nyní působí jako místopředseda vlivné bezpečnostní rady. „Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud,“ dodal bývalý prezident z let 2008 až 2012, jehož vyjádření na sociálních sítích byla v posledních měsících často vyhroceně protizápadní. Představitelé NATO a dalších spojenců Ukrajiny, kteří se mají v pátek sejít na letecké základně Ramstein v Německu k rozhovorům o další vojenské podpoře Ukrajiny, by se podle něj měli zamyslet nad riziky svého počínání.
Rusko a Spojené státy jsou zdaleka největší jaderné mocnosti, vlastní přibližně 90 procent jaderných hlavic na světě. Konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní spočívá na prezidentu Putinovi. Na otázku, zda Medveděvovy výroky znamenají, že Rusko eskaluje krizi na novou úroveň, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odpověděl: „Ne, to rozhodně neznamená.“ Podle něj je Medveděvovo vyjádření plně v souladu s ruskou jadernou doktrínou, která umožňuje jaderný úder v reakci na „agresi proti Ruské federaci konvenčními zbraněmi, když je ohrožena samotná existence státu“.

Putin označuje ruskou „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině za existenční boj s agresivním a arogantním Západem a v minulosti prohlásil, že Rusko použije všechny dostupné prostředky na svou obranu i ochranu svého lidu proti jakémukoliv agresorovi. (čtk)

Středa, 16:00: Ruský prezident Vladimir Putin se vůbec nepřipravuje na mír, a proto si musí uvědomit, že na bojišti nezvítězí, je přesvědčen generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Šéf NATO to řekl agentuře Reuters na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu s tím, že Ukrajina potřebuje výrazně více zbraní. „Pokud chceme zítra mírové řešení, musíme dnes poskytnout více zbraní,“ vyjádřil svůj názor Stoltenberg. Válka vyvolaná Ruskem loni v únoru se podle něj dostává do klíčové fáze, v níž Ukrajina potřebuje ještě výrazně vyšší podporu než dosud. Její součástí by podle Stoltenberga měly být například systémy protivzdušné obrany, obrněnce, ale také munice nebo náhradní díly.

„Prezident Putin nedal najevo žádné znamení toho, že by se připravoval na mír, a proto si musí uvědomit, že na bitevním poli nemůže vyhrát,“ míní také Stoltenberg. Putin je však o svém vítězství nadále přesvědčen. V Petrohradu, který si připomíná prolomení nacistického obklíčení za druhé světové války, prohlásil, že ruské vítězství je nevyhnutelné. „Dynamika je pozitivní. Vše se vyvíjí podle plánu ministerstva obrany a generálního štábu,“ mluvil podobně také o víkendu. Jeho plány únorové invaze přitom podle západních zemí i podle médií počítaly s tím, že Rusové obsadí Ukrajinu za několik dní. (čtk)