Britský premiér Johnson Babišovi: Měl jste zavolat

Česko nezískalo dostatečnou podporu spojenců pro vypovězení ruských špionů z aliančních a evropských států. K tomuto kroku se nakonec odhodlalo jen pět zemí; a že by se k nim přidaly další, již není na stole. Není přitom vyloučeno, že je to i kvůli způsobu, jakým o tématu vyjednávala vláda Andreje Babiše. Respekt nyní získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím z Úřadu vlády korespondenci mezi britským a českým premiérem, který zákulisní komunikaci částečně odhaluje.

Měli jste jednat jako Britové

Jde o dopis, který Andreji Babišovi poslal britský premiér Boris Johnson 5. května, tedy dva a půl týdne poté, co Babiš na narychlo svolané sobotní tiskové konferenci společně s ministrem vnitra Janem Hamáčkem řekli, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích stála v roce 2014 ruská vojenská rozvědka GRU. Johnson hned v první větě vyjadřuje politování, že česká strana se s Brity nespojila před tím, než Babiš promluvil o Vrběticích na tiskové konferenci.

„Doufal jsem, že se spolu spojíme po telefonu dříve, než vyšly najevo zprávy odhalující pachatele výbuchu ve Vrběticích v roce 2014, a jejich napojení na zločiny spáchané týmiž jedinci později v Salisbury,“ napsal Babišovi. Proč k takové včasné komunikaci z české strany nedošlo, není jasné. Kdyby si Babiš s Johnsonem dopředu promluvil, nelze vyloučit, že mohl u Velké Británie dojednat vyhoštění některého z tamních ruských špionů působících pod diplomatickým krytím. Kdyby k tomu došlo, šlo by o jednoznačnější podporu ze strany Londýna.

Alespoň v rétorické rovině ji každopádně Johnson Babišovi v dopise vyjádřil. „Píši vám, abych vyjádřil nejsilnější možnou podporu vaší reakci na zákeřné ruské aktivity namířené proti vaší zemi. Vaše odhodlaná obrana národní suverenity bude mít nepochybně pozitivní dopad přesahující hranice vaší země a pomůže zabránit dalším podvratným kroků cizích států. Jako váš spojenec v NATO je Spojené království připraveno s vámi spolupracovat v případě dalších konfrontací. Přeji si, aby Spojené království spolupracovalo s Českou republikou co nejtěsněji proti výzvám v podobě terorismu, stability na západním Balkánu, Číny, kybernetických útoků nebo dezinformací,“ napsal Babišovi Johnson.

Že Česko špatně zvládlo vyjednávání společné spojenecké reakce na Vrbětice, napsal nedávno i web Politico. V článku informuje, že německá kancléřka Angela Merkel před dvěma týdny na neformálním summitu v Portu Babišovi vyčetla, že měl českou akci předem koordinovat s ostatními zeměmi EU. Kancléřka v téhle souvislosti zmínila právě Velkou Británii, která v roce 2018 diplomatickým jednáním dosáhla toho, že na třicet zemí vyhostilo ruské diplomaty poté, co se podařilo odhalit útočníky na Sergeje Skripala. Těmi byli agenti GRU, kteří mají na svědomí i Vrbětice.

Chyběly jasné instrukce

Než Londýn vystoupil s detaily před veřejnost, dohodl si během dva týdny trvajících složitých jednání u většiny evropských a řady aliančních států společnou reakci – masivní vyhošťování ruských špionů. Česká vláda postupovala tak, že nejdřív vše řekla veřejně, a až pak začala se spojenci debatovat. Bývalý slovenský velvyslanec při NATO Tomáš Valášek nedávno v rozhovoru pro Respekt popsal, že spojenci tak nedostali včas od Česka jasné instrukce, co přesně po nich budeme požadovat. Česko pak zaspalo dokonce i první dny po sobotní tiskové konferenci Babiše a Hamáčka.

“Eviduji, že to, co jste mohli mít připravené v neděli, se řešilo ještě v úterý, už po zasedání evropských ministrů zahraničí,” řekl Valášek v narážce na to, že evropští ministři zahraničí neměli od české diplomacie během zasedání konaného bezprostředně po oznámení Vrbětic dostatečné podklady. Premiér Babiš však jakékoliv pochybení odmítl. „Srovnávat reakci Evropy na případ Skripal, kdy časová prodleva mezi útokem agentů GRU na Skripala a mimořádnou Evropskou radou byla tři týdny, je neporovnatelné s případem Vrbětice,” řekl.

Proti Česku hrálo nepochybně i to, že evropské špičky právě řešily konflikt na ukrajinských hranicích. „V daném momentě, kdy jste žádali o podporu, jsme byli uprostřed vážné krize s Ruskem. Moskva měla zrovna osmdesát až sto tisíc vojáků na hranici s Ukrajinou, taková síla tu nebyla od útoku na Ukrajinu v roce 2014. Situace se vyhrocovala, hrozilo, že se spustí další válka,” připustil Valášek.