Inflace opět stoupla, může vyletět až k 20 procentům

Ceny v Česku dál rostou, v červnu meziroční inflace zrychlila z 16 na 17,2 procenta. To je nový, skoro třicetiletý rekord: vyšší zdražování Česko pamatuje naposledy v prosinci 1993. Silnější inflace přitom není překvapením, množí se však zprávy o tom, že její dlouho očekávaný vrchol se opět vzdaluje. Hlavně kvůli dalším změnám ceníků za elektřinu a plyn. Někteří dodavatelé už zdražili od července, jiní se k tomu chystají. Najdou se i případy, kdy platí obojí – ČEZ u nových tříletých fixací na nejčastější městský tarif D02d zvedl cenu v červenci a zvedne ji znovu v srpnu.

Energetické firmy zdůvodňují svoje kroky dalším zdražením elektřiny a plynu na evropských burzách, a to v souvislosti s válkou na Ukrajině a nejistými vyhlídkami ohledně další ruské strategie dodávek plynu do Evropy. Česká vláda už otevřeně pracuje s variantou, že Rusko plyn zastaví nebo dodávky přeruší. Ministr průmyslu Jozef Síkela kvůli tomu tento týden pozval do Prahy svého německého kolegu Roberta Habecka a v pondělí potvrdili již dříve avizovaný příslib vzájemné – byť v detailních konturách zatím nevysvětlené – výpomoci, pokud by se některá ze stran ocitla s plynem v nouzi. Síkela také zopakoval, že Česko má z víc než 70 procent plné plynové zásobníky, což by mělo aspoň pro domácnosti na zimu stačit. Otázkou ale stále je osud podniků, kde se teoreticky může stát, že bez plynu nastanou ještě větší odstávky než za covidových lockdownů.

Dolů jdou v poslední době ceny ropy, což by se mělo v případě stabilního kurzu koruny začít projevovat i u pump. Příznivější vývoj díky poklesu na komoditních burzách lze nejspíš čekat i u potravin, aspoň tak o tom nově mluví ministr zemědělství Zdeněk Nekula. U energií ale vláda otevřeně varuje před velkými problémy v situaci, kdy bude Rusko v rámci tlaku na Evropu dodávky přerušovat, tím tlačit ceny vzhůru, skrz zdražení nebo výpadky plynu zesilovat ekonomické obtíže, a naopak zeslabovat chuť stavět se za Ukrajinu proti Rusku.

„Podle mě Putin spoléhá na to, že v některých zemích může dojít i k pádům vlád. Prostě vždycky se objeví nějaký vůdce, který řekne: Milý národe, já vás zachráním. Já pojedu za Vladimirem Vladimirovičem, nakoupím levný plyn a bude zase dobře,“ uvedl Síkela v rozhovoru pro aktuální číslo Respektu. V něm dále mluví o tom, že vláda chystá směrem k domácnostem osvětovou kampaň za ještě větší úspory energií – tak, aby tento apel byl slyšet „v daleko větší míře, než jsme to dělali doteď“.

V meziročním srovnání může inflace letos podle některých odhadů zrychlit až na 20 procent. Není totiž tažena jen dovezenými problémy a energetickou nouzí, ale i sekundárními efekty, kdy svoje ceny zkouší v nestabilní době zvednout i ti, kdo nemusí. Existuje však rovněž možnost, že ekonomické obtíže na podzim budou tak velké, že kupní síla propadne a jiné než zvenčí dané ceny už nebudou mít sílu stoupat.

Nová čísla dostanou pod ještě větší tlak Českou národní banku, která se sice drží svého úkolu inflaci snižovat, ale po červencové obměně jejího vedení není jasné, jakou strategii chce zvolit. Dosavadní zvedání úrokových sazeb slíbil nový guvernér Aleš Michl zastavit s odůvodněním, že na importované zdražení energií nezabírá, a tak se banka prozatím snaží jen držet kurz koruny (a tím i ceny dováženého zboží) odprodejem devizových rezerv. Ty jsou sice stále ve vztahu k velikosti ekonomiky jedny z nejvyšších na světě, ale od začátku války už klesly ze 175 na 157 miliard dolarů - a tempo jejich úbytku se kvůli nutnosti čím dál silnějších odprodejů zvyšuje, takže touto cestou nelze jít donekonečna.

Úplně jasno není ani v tom, jak moc zvládne dopady inflace tlumit vláda. Během nadcházející topné sezóny slibuje domácnostem část zvýšených cen dotovat, vyhláška o přesné výši dotací ale ještě není schválena.

Anketa:

Martin Gütler, Komerční banka: „V červenci dojde k dalšímu a pravděpodobně skokovému růstu spotřebitelských cen. Podle již zveřejněných ceníků velkého počtu dodavatelů by totiž mělo dojít k výraznému zdražení elektřiny, plynu a tepla. Vlivem toto se meziroční inflace podle našeho odhadu přiblíží ke 20 % a poblíž této úrovně nejspíše setrvá až do konce roku. Jelikož ceny pro domácnosti zatím zahrnují jen zlomek vysokých velkoobchodních cen energií, lze očekávat jejich další zdražení na podzim či na začátku příštího roku. Naději na zmírnění tlaků na růst spotřebitelských cen naopak dává postupně chladnoucí poptávka. Vysoká inflace bude i nadále vytvářet tlak na Českou národní banku, aby dále zvyšovala úrokové sazby. V případě, že by se tak nestalo, hrozí, že vyšší inflace bude přetrvávat po delší dobu.“

Petr Kymlička, Moore Czech Republic: „Ačkoli růst spotřebitelských cen v červnu opět meziročně zrychlil, při pohledu na meziměsíční srovnání je zřejmý mírný pokles tempa růstu. Zatímco v dubnu a květnu ceny rostly o 1,8 %, v červnu šlo o růst o 0,2 p.b. nižší. Je zřejmé, že domácnosti jsou čím dál méně ochotny akceptovat vyšší ceny a jejich poptávka začíná postupně slábnout.“

Patrik Rožumberský, UniCredit Bank: „Meziměsíční růst cen přitom zaznamenalo všech dvanáct hlavních oddílů spotřebního koše. Nejsilnější vliv na inflaci měly vyšší ceny potravin, energií včetně pohonných hmot a sezónní zvýšení cen dovolených. To bylo navíc mnohem citelnější, než bývá pro toto období obvyklé. U cen pohonných hmot se zase potvrdilo, že veškerý pozitivní efekt z titulu snížení spotřební daně zmizel ve světle nárůstu cen ropy. I na zrychlení meziroční inflace se podílely hlavně vyšší ceny potravin, zemního plynu, paliv a dovolených s komplexními službami.“