Covid a kultura: Zatím si dělejte do šuplíku

„Platí to samé, co už bylo možné.“ Tak zakončil minulý víkend ministr kultury Lubomír Zaorálek argumentační přestřelku na Twitteru, kterou vyvolalo prohlášení Úřadu vlády, že se v Česku nově povolují koncerty, filmové projekce či divadelní představení, „ovšem výhradně bez přítomnosti diváků“. Jak vysvětlil, vláda chtěla svým zmateným oznámením (připomínajícím klíčovou oblečeně-nahou scénu z pohádky Koloběžka první) pouze oficiálně zlegalizovat streamování akcí, které se přitom v živé kultuře už několik měsíců běžně provozuje.

Vzrušené reakce hudebníků, filmařů či divadelníků na tuto neobratnost jen potvrdily, jaké zmatky nyní v kultuře uvržené do karantény panují. Týkají se nejen toho, co je nyní v kultuře „možné“, ale toho, jakým způsobem hodlá stát podporovat lidi, jejichž kulturní činnost aktuálně možná není.

Umělci se mohou soustředit především na program Covid kultura II. Jednorázový příspěvek ve výši 60 tisíc korun je určen pro ty, kterým vládní opatření znemožňují vykonávat uměleckou činnost a zároveň jsou to osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Jde vlastně o jakési tvůrčí stipendium pro jednotlivce, kteří mají svůj hlavní příjem z hudebních, divadelních a tanečních akcí. Ti musí v žádosti doložit, jaký jejich konkrétní projekt byl kvůli pandemii zrušen nebo odložen. Žádosti se mohou podávat až do 22. prosince, ve středu ministerstvo kultury na svých stránkách zveřejnilo tabulku, ve které si mohou žadatelé ověřit, jak si jejich žádost momentálně stojí.

A pokud dobře, žádanku úřad předá ministerstvu průmyslu a obchodu, které jim následně vyplatí oněch 60 tisíc. První částky už se začaly v týdnu vyplácet, protože program získal notifikaci Evropské komise. Filmový sektor z něj ovšem přes lobbování oborových organizací vypadl, podpora se nevztahuje ani na spisovatele, kritiky či výtvarné umělce. Filmaři se musí obrátit na Státní fond kinematografie, který dostal od ministerstva kultury zvláštní finanční injekci 98 milionů korun, k čemuž fond přidal dalších 29 milionů.

Z této částky se nicméně podporují hlavně kina, distributoři a producenti. Kameramani, střihači nebo zvukaři na volné noze, kteří kvůli pandemii přišli o práci, se stejně jako spisovatelé, kritici či výtvarníci musí obrátit na ministerstvo financí s žádostí o kompenzační bonus pro klasické podnikatele. Jen v audiovizuálním sektoru jde přitom podle Vratislava Šlajera, předsedy Asociace producentů v audiovizi, o úbytek práce zhruba o 30 procent proti normálu.

Zatímco za filmaře se u vlády stále snaží orodovat oborové organizace, za výtvarníky se postavily vysoké umělecké školy nebo Spolek Skutek. Ministra kultury soustavně upozorňují na fakt, že také výtvarníci na volné noze jsou finančně zcela závislí na fungování „nyní umrtvené infrastruktury“ celé kulturní scény. Zatím bez odezvy. Stejně dopadají spisovatelé. Z reakcí jednotlivých aktérů na literární scéně přitom jasně vyplývá, že je pro ně těžké úředníkům už jen vysvětlit, na co potřebují podporu, když nemají žádný podnik, který by museli kvůli pandemii zavřít. Podobně jako výtvarníci obvykle slyší odpověď, že si přece mohou svou práci dělat zatím do šuplíku - a až se poměry zlepší, všechno se jim zpětně vrátí.

Program Covid kultura II. nepočítá ani s podporou studentů, kteří na statut profesionálního umělce teprve čekají. Původně také z žádostí vyřadil umělce, kteří zároveň žádají o ošetřovné pro OSVČ. Po dlouhodobém tlaku ale nyní ministerstvo kultury s ministerstvem průmyslu umožnily kombinaci obou programů - stejně tak se Covid kultura II. nově vztahuje i na umělce ze zemí EU, kteří mají na území ČR pouze přechodný pobyt. Zároveň se začíná pracovat na novém programu Covid kultura III., jehož součástí by snad měla být konečně alespoň i kinematografie.

Důležité je dodat, že i profese, které se do programu už nyní s přehledem vejdou, mají velký problém se v úředních žádostech a tabulkách zorientovat. Jak už bylo řečeno, čas na podání žádosti mají do 22. prosince. Pomoci jim může například facebooková stránka organizace podporující živé umění Nová síť, která průběžně zveřejňuje aktuální informace mnohem rychleji a hlavně přehledněji než ministerstvo kultury.